Sportu zdar!!!
To jsem zjistila po své první návštěvě v posilovně, kde jsem si vyhlídla super posilovací stroj na nohy. Sedla jsem si, zapřela se a nohama zvedla závaží. Nahoru to byla sranda, když jsem však pokrčila nohy, pod tíhou závaží se mi podlomila kolena a můj super stroj mě přiskřípl. Totiž, přede mnou na tom samém stroji, cvičil ohromnej a nabušenej týpek a mě vůbec nenapadlo si to závaží sundat. Zaseknutou, s koleny u hlavy, mě po pár minutách volání o pomoc vysvobodil sám pan majitel s obrovskou přednáškou o bezpečnosti používání posilovacích strojů a jak si tyto stroje mám příště správně nastavit. Žádné příště se však nekonalo.
Druhá návštěva, už jiné posilovny, také nebyla to „pravé ořechové“. Ve městě se otevřelo obrovské fitness centrum a mě nenapadlo nic jiného, než podepsat roční smlouvu. Proč roční? Neomezené vstupy do fitka, sauny, vířivky a na hodinové lekce všech druhů cvičení za tisíc korun měsíčně byla přece velmi lákavá nabídka. A když budu chodit čtyřikrát do týdne, určitě se to vyplatí. A vyplatilo. Ne však mně. Sice jsem chodila čtyřikrát týdně, bohužel pouze jeden týden. První návštěva byla super. Ale asi to bylo tím, že jsem necvičila. Jen jsem v nové soupravě a botkách chodila po tom obrovském komplexu a „rozkoukávala se“. Musela jsem přece zjistit, kde co je a jak to chodí. A aby má návštěva nepřišla vniveč, oblékla jsem si pak plavky a alespoň chvilku relaxovala ve vířivce. Jo to cvičení bude bájo.
Po druhé jsem si to už jako starý mazák namířila rovnou do fitka. Posilovací stroje jsem nechala v klidu odpočívat a přešla rovnou k běžícímu pásu. Běžící pás byl jedna velká paráda. To jsem si však myslela pouze půl hodiny běhání, kdy mě z omylu vyvedlo tlačítko stop. Pás se zastavil a já z něho rychle seskočila a namířila si to k východu. Mozek nejspíš pořád běhal, zato nohy ne a já se rozplácla na zem jak žába ne jednou, ale hned dvakrát. Za chichotu celé posilovny jsem opileckým krokem nějak záhadně přešla celou místnost červená jako řepa. Teď už vím, že se z běhu na pásu má postupně přecházet do pomalé chůze. Bohužel pozdě.
Po třetí jsem posilovnu nechala plavat a zašla na spinning. To, že má kondička je opravdu chabá jsem zjistila po deseti minutách šlapání a tak zbylých a hodně dlouhých padesát minut jsem švindlovala a nepřehazovala rychlosti. Po skončení hodiny jsem procházela kolem instruktora a přede všemi ho upozornila, že má na zemi vylitou vodu, tak aby náhodou někdo neuklouzl. Pozdě mi došlo podle jeho trička, že se nejedná o vodu. Jak jsem se pak dozvěděla, trpěl nějakou poruchou nadměrného pocení. Ups. No nevim, komu z nás bylo trapněji. Každopádně mě už tam nikdo neviděl.
Vrchol všeho završila má čtvrtá a poslední návštěva v týdnu, kdy jsem si řekla, že cvičení bylo dosti a budu si jen hovět v sauně. A tak jsem si nahá v ručníku sedla do společné sauny, zavřela oči a relaxovala. Z mého snění mě probral zvláštní zvuk. Jako kdyby kapala voda. To, že ten zvuk opravdu není žádné kapání vody, jsem zjistila poté, co se k tomu mlaskání přidalo tiché hekání, a já přes opar mlhy zaostřila postavu chlapa, jak si ho přede mnou honí. Za ukončení členství v klubu a následné poplatky mě mé bezva čtyři hodiny vyšly na nekřesťanské peníze.
Proto jsem si řekla, že jednorázové vstupy budou lepší a najdu si nějaký netradiční sport, který mě bude bavit a zašla jsem na hodinu Capoiery. Po dvou hodinách strávených v podřepu a naboso jsem odcházela se zkrvaveným palcem a namoženýma nohama tak, že když jsem viděla schody, co musím sejít do metra, rozbrečela jsem se. Mé rozklepané nožky vypověděly službu a domů jsem dorazila taxikem.
Pak následovala hodina jógy, kam jsem šla po noční v baru a v posledních patnácti minutách relaxace usnula tak tvrdě, že mě musela cvičitelka budit, bikram jóga, na kterou jsem dorazila po tahu a z toho vedra a mých pivních výparů jsem omdlela, lekce hip hopu, kde jsem po hodině hiphopsání zjistila, že nemám absolutně žádný rytmus a svou sportovní dráhu jsem završila běháním. Z půl hoďky běhání se sluchátky v uších v přírodě se staly hodiny tři, protože jsem se ztratila a nemohla najít auto.
Už nenavštěvuji posilovny, sauny a lekce jakéhokoliv cvičení. Každý den chodím s pejskama na procházku, s mobilem v kapse pro jistotu a s vědomím, že když se ztratím a vybije se mi telefon, psíci snad cestu k autu najdou....
Takže SPORTU ZDAR!!!...NAZDAR!!!
fejeton psaný pro soutěž Česko hledá spisovatelky...
Mirka Stajkova
Chci prsa! Značka: Velká...
Vždycky se mi líbila velká prsa. Už jako malá jsem se těšila, až dospěji, že se budu také takovými jednou pyšnit. Jako má maminka, jako měla babička, prababička a všechny prapraženy v naší rodině. Velká prsa se totiž dědila z generace na generaci. A pak si nejspíš pán Bůh řekl: „Dost! To už stačilo!“. A to zrovna ve chvíli, když jsem se narodila...
Mirka Stajkova
Tati a jak se dělají miminka?
Děti a jejich všetečné otázky, na které někdy nemáme odpověď, nebo nevíme, jak jim odpovědět, aby byla spokojenost na obou stranách. A tak trochu lžeme, vymýšlíme si, přibarvujeme, abychom ty jejich malé hlavičky příliš nezatěžovali „dospěláckými“ věci, na které mají ještě dost času a tak se vyhnuli dalším a dalším otázkám PROČ, PROČ a PROČ? Někdy si však děti s pomocí televize, reklam a jejich naivního myšlení dokáží dát dvě a dvě dohromady a udělají si představu samy, se kterou jsou ve výsledku spokojené jen oni a my tak často vypadáme jako naprostí idioti.
Mirka Stajkova
Můj rok blogu na iDnes
Konečně se mohu pochlubit, že jsem u něčeho vydržela déle než měsíc. Můj blog na iDnes slaví rok. Na zdraví...
Mirka Stajkova
Bavorština podruhé
Učit se německy ve škole je jedna věc. Použít jí pak v praxi je věc druhá. Na co mě však žádná škola ani v nejmenším nepřipravila, byl bavorský dialekt. Takzvaná Bavorština.
Mirka Stajkova
Jak jsem se na chvíli stala Francouzkou
Pořád přemýšlím nad tím, jak asi musí znít moje rádoby Němčina pro rodilého Němce. Hodně hostů z hotelu, kde pracuji se mě ptá, z jaké že části Francie to pocházím. Poprvé mě to docela rozesmálo a hosté se divili, že nejsem Francouzka. Prý mám takový přízvuk.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí
Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...
Poslední šance dostat dítě na tábor. Co se letos mění a kde ještě hledat místo
Premium Čarodějnickými hábity, klobouky a nezbytnými hůlkami se děti z Teplic na rozdíl od filmového...
Rusko je agresor, připustil lídr SPD Mach. Chce zrušit Green Deal
Stanovuje si troufalý cíl zrušit Green Deal, zpochybňuje závazek přijmout euro a připouští, že...
Fackují ho, kopou, ničí mu foťáky. Ale stařičký král paparazzi stále fotí
Seriál Jedenáctkrát mu zlomili žebra, jednou ho pobodali, sto osmdesátkrát byl v nemocnici. Naposledy...
Rozdáváme mléčnou výživu ZDARMA
Už jste slyšeli o nové pokračovací mléčné výživě BEBA SUPREMEpro 2 určené dětem od ukončeného 6. měsíce? Nyní můžete tuto nejdokonalejší recepturu...
- Počet článků 41
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2195x