Bavorština podruhé

Učit se německy ve škole je jedna věc. Použít jí pak v praxi je věc druhá. Na co mě však žádná škola ani v nejmenším nepřipravila, byl bavorský dialekt. Takzvaná Bavorština.  

Ale nebyla jsem v tom sama. I moji němečtí kolegové někdy byli občas překvapení stejně jako já. Jenomže mezi námi byl nepatrný rozdíl. Já nebyla rodilá Němka. Pamatuji si, jak jsem se svou kolegyňkou z Hamburku, co u nás v hotelu měla praxi jako učnice, prostírala na večeři. Musím podotknout, že mluvila ukázkovou „Hoch deutsch“, tudíž jsem neměla problém jí nerozumět. Tenkrát přišel host, „echt“ bavorák, a něco nám začal vyprávět. Kolegyně se usmívala a pokyvovala hlavou a já, která absolutně neměla páru, o čem je řeč, taky. To jen tak, abych nevypadala jako blbec.

„Co říkal?“ zeptala jsem se s tím, že mi to v tom školním jazyce zvané Hoch Deutsch přeloží.

„Nemám ponětí. Nerozuměla jsem mu ani slovo!“

To je dobrý. Tak vy Němci si navzájem nerozumíte a co potom mám říkat já.

Ukázkovým příkladem byl jeden bavorský „štamgast“, co nám vyprávěl, jak si šel domluvit kurz angličtiny k jedné učitelce. Hned, jak spustil bavorsky, učitelka mu navrhla:

„Co kdybyste se nejdříve naučil pořádně německy a pak až začal s Angličtinou?“

A tak se učím za chodu. Pozorně poslouchám, co moji bavorští kolegové říkají a když nerozumím, zeptám se. Co si budeme povídat, když začnou na plný pecky mluvit, nemám sebemenší šanci něco pochytit, natož si to se svém německo-bavorském slovníku nalistovat a vyhledat. Ale občas mě zaujme nějaké to slovíčko a aby řeč nestála, zeptám se. Jako nedávno.

„Co je Hodan?“ ptám se.

„Hadr.“

Hadr, to si budu pamatovat, pomyslela jsem si. A opravdu. Už to v životě nezapomenu.

Týden na to koukám, jak se kolega snaží hadrem marně něco vyčistit a tak se rozhodnu mu pomoci.

„Ukaž!“ říkám

„A co?“ Ptá se, když k němu kráčím.

A pak se rozhodnu zamachrovat se svým novým slovíčkem.

„Ten hadr,“ chtěla jsem říct a vypadlo se mě: „Hoden!“

Jedno změněné písmenko a rázem z toho bylo úplně jiné bavorské slovíčko. A tak jsme na sebe chvilku koukali. Já nechápavě, on oplzle. Já, proč mi ten hadr nechce dát a on, co že to po něm chci v pracovní době. A víte, co Hoden znamená? Koule. Varlata doslova.

Bylo od něj milé, že se zeptal ještě jednou, asi pro jistotu a my se tak dostali k jádru věci, než kdyby mi ukázal něco, co jsem opravdu nechtěla vidět.

A já jsem hned o dvě slova chytřejší. A už nemachruju!

A na závěr jsem si pro vás připravila takovou básničku (jak jsem si zprvu myslela, když jsem jí zaslechla). Ba ne, není to žádná básnička, jen bavorská věta. Jen tak pro představu, abyste viděli, jak je ta Bavorština Němčině podobná...

Do dadiada da,                                        (Da vertrocknet es,

do dadiada da a,                                       da vertrocknet es auch,

und do dada da a dadian.                         und da wűrde es auch vertrocknen)

A znamená to: Tady to uschne, tady to taky uschne a tam to bude taky vysychat.