My nejsme volové, volové nejsme my!

Do věku devíti let jsem si myslel, že ten chlap, který s námi bydlel a který mě hlídat, když se vrátil z práce, byl Ježíš Kristus. Byl jsem si zcela jistý, že jsem ze stavu nemanželského, protože toto přesvědčení bylo v mé mysli v mém raném věku permanentně upevňováno mojí matkou Marií. "Ježíši Kriste!", ještě teď jí slyším křičet na toho chlapa, co nosil čepici na stranu a se kterým jsem chodil chytat ryby. Jakoby věděla, co se vždycky stane: "Když už toho parchanta bereš s sebou k řece, dej na něj aspoň pozor, ať se tam někde neutopí!" Ježíš Kristus neřekl nic, vzal mne za ruku, ale zřejmě Marii slyšel, neboť když jsem u Naběračky v Koretově sklouznul do špinavých vod řeky Úplavy, Ježíš, který byl levák, mne vytáhl plného vody, za což jsem mu byl vděčen. To ale naštvalo Marii, neboť voda nenatekla jen do mě, ale i do jeho cenných Omeg, které mu Marie koupila a které bohužel nebyly vodotěsné. Proč ale tohle všechno píši?

Četl jsem kdysi v novinách zajímavý článek od nějaké chytré psycholožky, jejíž jméno jsem bohužel zapomněl, že za narůstající nežádoucí hrubost a vulgaritu českého jazyka vlastně mohou mladé matky, které denně užívají vulgárních výrazů. Že to prý učí své děti od raného mládí a ty to později praktikují na svých potomcích přesně tak, jak je to jejich maminky naučily. I když, jak je vidno, s paní doktorkou souhlasím, musím se zastat přepracovaných mladých matek a dodat, že otcové jsou vinni něčím úplně jiným, neméně odstrašujícím.

Ty vole sem, ty vole tam. To je normální oslovení v noční tramvaji č. 22, která jezdí na Mírák, kde jsme se ženou bydleli. Žena moje, květinka křehká a duše jemná, toto nemohla dlouho poslouchat.

"Pojď, půjdeme pěšky."

"Proč?"

"Víš, ono to není to samé jako v angličtině," ujistila mě, jako kdybych to nevěděl, "říkat někomu vole". V angličtině to znamená, že je někdo silný a ne blbý.

"Já to nemohu poslouchat." řekla. Mně to bylo jedno, neboť já beztak špatně slyším když je kolem hluk a neposlouchám lidi kolem mě, o čem a jak se baví v češtině, angličtině, španělštině či ruštině.

Během let mé práce u NASA jsem poznal pár astronautů a jednomu z nich, Jimovi van Hoftenovi, se říkalo Ox. Pokud se podíváte na jeho anglický životopis (http://en.wikipedia.org/wiki/James_van_Hoften) a pak na ten český (http://cs.wikipedia.org/wiki/James_van_Hoften), shledáte, že ten, kdo překládal jeho životopis do češtiny, jeho slavnou přezdívku Ox (Vůl), úplně vynechal. Škoda. Jinak šikovný a schopný překladatel měl našincům raději vysvětlit, o co jde. A o to se tu snažím já. Problém je ten, že když budete někomu po léta říkat, že je blbý, což 'vůl' v češtině de facto znamená, tak blbým opravdu bude. Jak to říkal Goebels, 'Tisíckrát opakovaná lež, se stává pravdou!'. Nedávno se na mne rozzlobil jeden čtenář, pan Kalina, že si Česko nemůže dovolit zavřít vysoké školy, neboť jen 50 % lidí má maturitu a že kvantita nemá nic společného s kvalitou. Opravdu?  Měli bychom hlavně jeden druhému přestat říkat, že ostatní jsou bez inteligence a vzdělání. Ne?

Inteligence národa ale není o tom, kolik lidí má maturitu či diplom z vysoké školy (která často za moc nestojí), ale je také o tom, jak spolu lidé interagují. Jaká je kultura národa. Nedovedu si představit, že bych říkal svému synovi nebo své dceři, že je blbý či blbá. Dále nevidím 'feedback' jako zpětnou vazbu, tj. 'když ty dáš do vazby mě, já na oplátku dám zase tebe', ale spíše 'když vidíš, jak bych to mohl dělat lépe, tak mi to řekni, já to na oplátku zase řeknu tobě'. Slovo 'feed' neznamená 'vázat', ale znamená 'krmit' ci 'dávat někomu něco' (informace). V originále má tedy positivní význam, ale ten, kdo toto slovo překládal, nemyslel positivně. Dáte někomu 'feedback' a on se 'urazí'. To je typicky česká vlastnost. Urážení se. To je také to, na co jsem myslel, když jsem v minulém blogu napsal, že pokud nový premiér nebude schopný změnit kulturu, jak toho například nebyl schopny Dr. Mahatir Mohammad, bývalý premiér Malajska, nebude úspěšný. A na tom stále trvám. Jen čas nám ukáže, zda náš nový premiér bude Berlusconi nebo Bloomberg.

Existují určitá slova, většinou rasové nadávky, která se používají, i když by se používat neměla. V USA je slovo 'negr' zakázané. Pokud někoho takhle nazvete na veřejnosti nebo, nedej Bože, v médiích a máte určitou kariéru, tak ji druhý den už nemáte.

A co bych chtěl ještě říci novému panu premiérovi?

Pokud chcete trochu změnit českou kulturu a malonko zvednout IQ českého národa, tak zakažte používat slovo 'vůl' a na nový překlad anglického slova 'feedback' vypište celo-národní konkurz.

_________________________________________________________________

PS:

21.srpna 1989 se v Československu stal 'zázrak'. Z cca 11-13 milionů 'soudruhů' jich přes noc deset milionů 'zmizelo'. S těmi 'voly' by to snad šlo udělat také, nebo ne? Tak, na co čekáme, 'soudruzi'? Na ZÁZRAK?