Kalouskovy komentované bludy

Ministr Kalousek poskytl Parlamentním listům své vyjádření k důchodové reformě. V následujícím textu převzatém z PL si dovolím komentovat největší bludy pana ministra. Můj komentář je barevný.

7.5.2011 13:21 - Důchodová reforma není to, co by mělo rozbít vládní koalici. Pro ParlamentníListy.cz to uvedl Ministr Kalousek. Reagoval tak na nedávné prohlášení Věcí veřejných, že budou trvat na vzniku státního penzijního fondu, který bude vkladatelům garantovat, že nepřijdou o své peníze. Podle Kalouska taková záruka samozřejmě existuje, jen nebyla pochopena. A to jak Věcmi veřejnými, tak veřejností.

„Koaliční dohoda platí, kdyby neplatila, tak neplatí ani koalice. A v koaliční dohodě jsme se shodli i na důchodové reformě. A v dohodě žádný státem garantovaný fond není a žádný státem garantovaný fond ani z logiky věci být nemůže," prohlásil pro ParlamentníListy.cz Kalousek.

Pan Kalousek jaksi nepostřehl, že dohodnutá důchodová reforma není v souladu s koaliční dohodou (naštěstí) - dle ní totiž měla vycházet ze závěrů PES II, která ale doporučila něco úplně jiného (úlevu zaměstnavatelům 45 mld. na pojistném ročně a povinné vyvedení 3% z průběžného systému do fondového pro lidi do 40 let a sjednocení DPH na 19%). Dále výpadek ve financování průběžného pilíře v průměrné výši 73 mld. ročně, což je třetina příjmů průběžného systému na starobní důchody. 

Podle něj může být jen velmi konzervativní investiční strategie, kde si občané budou moci nakupovat státní dluhopisy „a v těch dluhopisech svým způsobem garance je". „A to byl návrh od samého počátku, to nebyl žádný dodatečný požadavek. A já se skoro obávám, že tady koaliční partner (VV) možná pozdě pochopil, v čem je brzda a pojistka důchodové reformy. A když to pochopil, tak se mu snáze ustupovalo ze svých požadavků na státem garantovaný fond," začal Kalousek vysvětlovat.

Co by činil pan Kalousek, kdyby 50% lidí chtělo nakupovat státní dluhopisy, ale jako na potvoru by rozpočet byl vyrovnaný? A vysoká poptávka po dluhopisech snižuje jejich výnos. Navíc umísťovat aktiva za dluhopisy vlastní země je naprosto to samé jako garance nezmenšovaným průběžným systémem, tj. peníze mohu rovnou odevzdat státu a očekávat důchod v nezměněné výši (jako součet průběžného a fondového). Pouze se na tom přiživí správci aktiv (soukromí). Ve Skandinávii velmi dobře fungují státní fondy s poměrně dynamickou strategií s minimálními poplatky. To by ale finančním štikám velmi vypustilo rybník. O to jde.

Mimochodem, PES II dokonce doporučuje zaměstnanecké penzijní plány pro náročné profese, kterýžto nástroj zbarvuje ministra Kalouska doruda, i když po něm zaměstnanecké fondy požaduje EU (teď už dokonce hrozí sankcí, když je nezavede).

Krach penzijní společnosti vklady neohrozí

„A pokud to dost dobře nechápal ani koaliční partner, tak je asi mojí vinou, že jsme to nevysvětlili včas ani veřejnosti, tudíž to budu dohánět. Tou hlavní pojistkou bezpečnosti vkladu v druhém pilíři důchodové reformy, tedy v soukromém spoření je, důsledné oddělení majetku akcionářů od vkladů těch, kteří spoří. Včetně toho, že ty vklady nebudou podléhat konkurzní podstatě," prohlásil ministr financí.

Oddělení majetků je dost málo. Pokud bude fond krachovat, tak nejspíš proto, že nebude umět efektivně investovat prostředky svých klientů, nebo proto, že je bude investovat tak šikovně, že vydělá jiný subjekt té samé finanční skupiny, který může větší část výnosů privatizovat (kapitalizovat).

„Jinými slovy, pokud by ta penzijní společnost zkrachovala, což nepředpokládám, ale samozřejmě se to může stát, tak je znehodnocen pouze majetek akcionářů. Ale ty vklady sami po sobě znehodnoceny nejsou a přebírá je jenom jiná společnost, která je licencovaná," popsal mechanismus jištění vkladů ministr.

„Čili při krachu společnosti v tom druhém pilíři se nikdo nemusí bát o hodnotu svých vkladů. To je alfa a omega druhého pilíře. Mně to přišlo tak samozřejmé, tak logické, že jsem to ani moc nezdůrazňoval. Tak z tohoto hlediska se budu velmi snažit zesílit osvětu a vysvětlovat?" dodal Kalousek omluvně.

V okamžiku krachu možná ne, ale než se ke krachu penzijní fond propracuje, mohou aktiva klientů klesnout velmi významně, klidně o 30-40%, to se přece stává.

Stát dá více bezdětným

Ten reagoval i na druhou častou výtku směrem k penzijní reformě. Tu zjednodušeně shrnul pro ParlamentníListy.cz sociolog a publicista Jan Keller. „Přišel ministr Kalousek s návrhem, že ten kdo si do toho třetího penzijního pilíře nebude ukládat alespoň tři stovky, tak od státu nedostane ani korunu. Největší příspěvek pak od státu dostane ten, kdo si bude ukládat více jak tisícovku," popsal Keller.

A pokračoval: „Typický příklad: Jestliže si nepořídím žádné dítě, tak ušetřím tři miliony korun, které si mohu nacpat do soukromého penzijního fondu, pokud jsem dostatečně naivní. A nebo si mohu ukládat na už existující penzijní spoření a protože si tam mohu ukládat více jak tisícikorunu, tak mi stát ještě dá další prostředky," vysvětlil Keller „výhodu" bezdětnosti.

„Ale jestliže vychovávám dvě děti, tak si tam tisícovku a víc dávat nemohu a dám-li tam méně jak tři stovky tak nedostanu od státu nic. Čili stát preferuje bohaté a bezdětné na úkor těch, kteří pracují a ještě vychovávají budoucí plátce do důchodového systému," shrnul sociolog.

Keller má pravdu, systém je nastaven tak, že optimální strategie na důchod je nemít žádné děti a ušetřené peníze spořit. Jakkoliv. Pokud se pro tuto optimální strategii rozhodnou všichni, budou nám virtuální peníze v důchodu celkem k ničemu, protože si za ně nic nekoupíme. Je zajímavé, že pan Kalousek se vůbec nezmiňuje o dementním, ale aspoň nějakém opatřením rodičovské zásluhy, tj. přesměrování 1% hrubé mzdy od dětí k rodičům. Že by se chystali to nenápadně vypustit?

Děti jsou penzijním fondem rodičů

„To je velmi zjednodušený pohled," odmítl Kalousek popsaný problém. „Nicméně ten třetí pilíř důchodové reformy je ryze komerční věc. Tam si buď spoříte, nebo nespoříte a stát vám dává příspěvek, který vás ke spoření motivuje. Samozřejmě, kdo má hodně dětí, tak může spořit zřejmě mnohem méně. Zase má ale neskonale větší šanci, že až bude starý a bezmocný, tak ho ty děti budou držet," doplnil ministr financí.

Těžko mi v důchodu děti pomohou, když budou muset živit armádu bezdětných, kteří místo investice do budoucí generace spořili do slamníku nebo fondu.

Nechtěl by pan Kalousek zařídit, aby když se rodiče musejí dělit o výdělek svých dětí i s bezdětnými, že by se bezdětní na oplátku s rodiči dělili o to, co si naspořili ve fondech? To mi přijde fér...

Já mám třiaosmdesátiletou maminku a kdyby mě neměla, byla by na tom o něco hůře. Jsem svým způsobem pro ní také trošku penzijní fond. A zdůrazňuji, že to pokládám za naprosto správné, protože kdyby tady žila do sta, tak jí stejně nevrátím to, co všechno pro mě udělala ona. Prostě ta solidarita v rodině musí fungovat" uzavřel Miroslav Kalousek.

Ano, solidarita musí existovat, ale pokud veškeré prostředky na výchovu dětí a na rodinnou solidaritu pan Kalousek odčerpá ve prospěch bezdětných, pak je něco špatně.

Závěrem: důchodová reforma v podání Kalouska a Drábka je téměř to nejhorší, co nás mohlo potkat (horší byla jen varianta Ivo Foltýna, kterou původně prosazoval Drábek). Problém neřeší, ale prohlubuje, důchody v konečném důsledku sníží, ale náklady zvýší, zato se dobře pomějou finanční skupiny.

Už jen dohoda na tom, že si u dluhopisových! fondů mohou akcionáři ukrojit 20% výnosu (10% výnosu kapitalizace, 0,3% aktiv AMF), je nehorázným tunelem.