Jiří Paroubek vysvětluje poručíku Columbovi odkud vzal ty tři a půl milionu v sejfu.

U bydliště Jiřího Paroubka zastavil šedý oprýskaný Peugeot 403  rok výroby 1955 a z něho vystoupil malý muž v obnošeném baloňáku...

- Jak už jsem vypověděl vašemu kolegovi z hospodářské kriminálky, těch tři a půl milionu jsem si postupně vypůjčil v roce 2016 od mého známého Petra Michka. Já jsem si je uložil do mého sejfu. Oba jsme plánovali, že budeme hrát na burze. Přesněji řečeno, že uskutečníme nějaké burzovní operace. Později mě požádal, abych mu celou částku do patnácti dnů vrátil anebo se dohodl na nějakém splátkovém kalendáři. To je však už passé, neboť pan Michek už po mně ty miliony nevymáhá. Stačí mu, když si to u něj odpracuji....nějak. Spokojen, pane poručíku?

-Úplně. Sám sobě se divím, že jsem vás vůbec otravoval, když je všechno tak jasné.

-Tak na shledanou poručíku.

-Na shledanou. Vlastně bych se vás ještě potřeboval na něco zeptat. Nejde mi do hlavy, proč vlastně nemůžete ty peníze vrátit? Moje žena mi říká, že dobrý sejf je lepší než špatná banka.

- Poručíku, úspěšný muž nikdy nenechává peníze zahálet v sejfu. Peníze musí dělat další peníze.

- Jsem to ale hlava dubová. Tak už vás dál nebudu rušit.

-Tak se mějte poručíku. Doprovodíte se jistě sám.

- Víte, něco mi není jasné. Něco mi říká, že když jste ty peníze nenechal zahálet, tak kde jsou? Měl byste jich mít více než na začátku.

- Podívejte se poručíku, finanční podnikání je běh na dlouhou trať. Prostě ty peníze jsou v oběhu. Momentálně jsou, jak bych to řekl, na oběžné dráze.

- To jste řekl hezky. Vzpomněl jsem si, jak jsme před pár lety s mojí ženou pozorovali Halleyovu kometu. Tak táto, dneska ji vidíme poprvé a naposled, řekla mi. Znovu přiletí až za sedmdesát pět let. To už tady nebudeme.

- To je už všechno, poručíku? Připravuji se na nastávající volební kampaň, takže...

-Jo,jo už jdu. Teď se dívám do svých poznámek, že ten pan Michek, co po vás chtěl vrátit těch tři a půl milionu, vám naopak věnoval dalšího čtvrt milionu na volební kampaň.

- Tak asi takhle. Pan Michek je svéprávná osoba a je na něm, jak nakládá se svými financemi.

-To určitě. Já si myslím, že jak pan Michek, tak i vy sám jste nejen svéprávné osoby ale i úspěšné osoby. Proto mi nejde do hlavy, jak se vám to povedlo být tak úspěšnými, když všechny vaše peníze jsou momentálně na oběžné dráze. To kdybych udělal já, tak mi finančáci seberou i můj Peugeot a baloňák.

- Poručíku musí vám stačit, že si ten dluh u pana Michka odpracuji.

- Tak to jo. Víte pane, já neumím být nic jiného, než policajtem. Kdybych byl na vašem místě, musel bych u něho pracovat stejně dlouhou dobu, jako je doba oběžné dráhy Halleyovy komety.

-Já nejsem vy a vy nejste já.

-Tak to jste řekl první větu, která mi nedělá žádné problémy. Možná se pane u vás ještě zastavím. To kafíčko bylo dobré. Takové mi neudělá ani má žena. Moc vám děkuji.