Svět se zbláznil
Takže fakt nic pozitivního.Restaurace stále krachují, hosté do nich sice chodit mohou, ale nechodí. Možná nemají peníze, možná se bojí.
Restauratéři se snaží dohnat tržby tím, že neustále zdražují. Kolem dokola argumentují stále rostoucími vstupy surovin. No nevím, ale úplně o surovinách to není.
Kuchaři nejsou. Bojí se vrátit zpět do gastra, budoucnost nejistá. Hotely /především ty pražské/ zejí prázdnotou. Turisté nejsou. Tedy nejsou cizinci.
Kilo chleba stojí 60 korun a víc, zatím, co kilo mražené kachny koupíte jen za 39 Kč. Brambory se pohybují kolem dvacky za kilo a banány koupíte za 14,9 Kč. Opakuji pro pána ze třetí řady - banány za 14,9 Kč.
Vynikající treska ze supermarketu má na sobě minimálně 30% vody, takže jsme si koupili společně s rybou tu nejdražší vodu na světě. Uzeniny neobsahují ani 50 % masa, jogurty obsahují až 45% mléka!!! No podívejme se, tak z čeho se k sakru vyrábějí? Vepřové kosti /žebra/ na gril koupíte dráž než krkovici, či pečeni. Kuřata jsou napíchaná vodou, a pokud chcete kupovat potraviny, se kterými nemá nic společného Babiš, chcípnete hlady.
Na polích řepka a mák. Ostatní plodiny vesměs dovážíme. Český rybáři hlásí pokles prodeje. Nebyl export a Češi si raději kupují obalené rybí prsty. V každé vesnici pizzerie, nebo burgrárna. Ale na vepřo, knedlo, zelo nenarazíte.
Restaurace omezují své provozy nejen proto, že nechodí hosté. Ale mnohdy proto, že nemají personál. Číšníka ještě sem tam seženete. Kuchaře ne.
A pokud kuchaře seženete, chce tolik peněz, že ho stejně nezaplatíte, takže je pro mnohé ekonomicky výhodnější nechal půlku restaurace zavřenou.
Já to tomu našemu řemeslu přeju. Je to dřina a kuchař by měl být zaplacený. Ale jen ten dobrý. Ten co něco umí. Ne kuchařské embryo, co vyleze ze školy a chce 35 000 Kč čistého. Kde vůbec bere tolik drzosti a odvahy si o takové peníze říct?
Ale kde jsou ti kuchaři? Mnozí mi říkali, že pracují jako skladníci, řidiči nebo vybalovači zboží... Na druhou stranu mám ale problém, aby mě vůbec dodavatelé do hotelu zavezli zbožím. Chybí jim totiž skladníci a řidiči. Tak kam ti kuchaři šli? Kde jsou a co dělají?
Dodavatelské firmy zvyšují své minimální závozy až na 5000 Kč bez DPH, aby eliminovali objednávky. Dodavatelé již v odpoledních hodinách zavírají své e-shopy, protože naplnili své kapacity závozů na následující den. Jinými slovy by zboží už neměl kdo vyskladnit, nachystat a dovézt. Chybí lidé.
A kde jsou? Vždyť tolik firem v průběhu pandemie propouštělo!!! Kam všichni šli? Co všichni dělají?
A to nám stále chybí těch 10 milionů turistů, kteří běžně do Čech jezdili. A co až přijedou? Kdo a co jim budeme vařit?
V kurzu budou firmy, které budují své fabriky a chystají se vyrábět kvalitní polotovary. Budoucnost gastronomie České /a co si budeme povídat, ve světě to funguje již mnoho let/ bude ne ve vaření, ale v kompletaci jídel. Koupíte hotový Sous-vide steak, k tomu kvalitní /ale hotovou/ pepřovou omáčku a od dalšího výrobce zamražené gratinované brambory.
Najatého Filipínce naučíte jak jídlo nandat na talíř. Jediná kreativní práce bude utrhnout bylinku a šikovně ji umístit na v drahé peci dodělaný steak.
To je ta varianta dostupných restaurací.
Do restaurací, kde se bude vařit, budeme chodit jen na narozeniny a významné dny. Jídlo totiž nebude pod 500 Kč. Jak by totiž majitel zaplatil nájem a kuchaře, kteří budou brát víc jak 50 000 Kč měsíčně čistého.
Myslíte si, že je to blbost? Tak si na mě za pár měsíců vzpomeňte.......
Nebo si snad myslíte, že běžní lidé budou chodit do restaurací? Kde by na to vzali?
Vždyť návštěva kulturní památky vyjde rodinu na dva tisíce. O koncertech ani nemluvě. Takže jediná kultura, kterou si rodina s dětmi může dovolit je návštěva kina /bez popcornu/. Půlka rodičů nemá peníze, aby vlastní dítě poslali na lyžařský kurz. Děti z finančních důvodů vynechávají školy v přírodě a školní výlety.
Tuzemskou dovolenou už neušetříte. Chaty a kempy stojí majlant, takže pokud chcete ušetřit, raději jeďte do Chorvatska.
Kéž by alespoň tato situace přiměla lidi víc vařit doma. Obnovit regionální jídla a probudit kulturu stravování v rodinách. Jen se bojím, že ani to se nestane.
Tak ať se nám všem daří..............................Bude líp.
Radek Pálka
Kam zmizel Michelin?
Ti z vás, kteří sledujete Českou gastronomickou scénu jistě i sledujete restaurace s oceněním nejvyšším, tedy s oceněním Michelin. Co víc by si provozovatelé a slavní šéfkuchaři mohli přát než ocenění Michelin.
Radek Pálka
Končím
Nejedná se o žádný nekrolog, nebo o dopis na rozloučenou. Jen se s tímto slovem ,,KONČÍM,, se v poslední době u kuchařů setkávám čím dál častěji. Jedna věc je, že mnoho kuchařů z oboru odešlo během kovidu. í době u kucha
Radek Pálka
Proč jsem vydal knihu?
Lidé si vydávají knihy z mnoha různých důvodů. U mě to byla mimo jiné touha tu něco po sobě zanechat, ne jen proběhnout životem a pak navěky zmizet.
Radek Pálka
Zvěřinové hody bez zvěřiny
Mým dávným přáním, ještě z dob totality bylo jít pracovat do zahraničí.Měl jsem štěstí, že ještě když jsem pracoval u Durana, tak oba hlavní kuchaři, jak Jirka Syrový, tak zástupce Zdeněk Trunec
Radek Pálka
Co bude dál s gastronomií?
Tak jsme se těšili, až to přijde. Nejprve minulé léto, ale pokazila nám to druhá vlna. Pak dlouhé čekání a teď to konečně přichází.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
ANALÝZA: Smutný Den nezávislosti Izraele. Ve válce, opuštěn a rozhlodáván zevnitř
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli „Měli bychom to oslavit. Určitě půjdu na hřbitov s kyticí květin a každému padlému dám na hrob...
Česká stopa zatčených oligarchů vede nejspíš k luxusním bytům v Praze
Premium Ukrajina by mohla poprvé usilovat o zablokování nemovitostí, které její občan vlastní v Praze. Jak...
„Podívejte, vychází Země!“ Fotografie z Apolla 8 změnila lidstvu pohled na svět
Seriál Země jako nádherné a životem překypující umělecké dílo uprostřed nicoty. Přesně tak zachytili naši...
Kočka, Rittig a další. Projekt mapuje, kdo ukrývá peníze v dubajských bytech
Mezinárodní investigativní projekt Dubai Unlocked zmapoval, jak se dubajské nemovitosti staly...
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3439x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz