Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Proč jsem vydal knihu?

Lidé si vydávají knihy z mnoha různých důvodů. U mě to byla mimo jiné touha tu něco po sobě zanechat, ne jen proběhnout životem a pak navěky zmizet.

Něco, co se nedá vymazat jedním zmáčknutím knoflíku a co bude přinášet radost nebo poučení ještě léta po mém odchodu. Snad se mi to povedlo knihou Šéfkuchařův deník, nebo se to třeba povede tou další, nebo další a další…...

 

Asi každý si přeje, aby po něm na tomhle světě něco zůstalo. Někdo staví mosty, někdo chová psy, jiný peče cukroví, na které se předávají recepty z generace na generaci, jiný konstruuje ata, staví budovy….. A někdo píše… 

Je-li píšící člověk přesvědčen, že si jeho slova zaslouží zachovat, má dvě možnosti. Buď může uložit rukopis do psacího stolu a doufat, že ho dědicové najdou, přečtou a řeknou – „Hele, docela dobrý, to nevyhodíme, aspoň ne hned…“ Nebo si splnit sen, vydá knihu a ještě za svého života uvidí svou práci hotovou. Já si vybral možnost druhou.

 

Zbývala otázka jak to udělat.  Jedna věc je knihu napsat. To paradoxně šlo celkem dobře. Člověk za těch bezmála 30 let v kuchyních zažil tolik historek, že jsem vlastně musel vybírat co tam dát a co ne. 

Pravdou taky je, že mnoho historek z mého života je v knižní podobě prakticky nepublikovatelných. Svět kuchyně je velmi specifickým místem, kde se mluví, no řekněme trochu peprněji. Takže některé historky, když se převedly do jazyka učesaného, oku a uchu čtenáře přijatelného, tak ztrácely smysl a lesk. 

Nicméně, dílo se povedlo a rukopis vznikl. Ale co dál?

 

Jsem realista, takže mi bylo jasné, že obesílat nakladatelství prvotinou je ztráta času. Takže vydávat sám? No nevím. A šlo by to vůbec? Co by to stálo? Půjde to vůbec? Vždyť jsem nic podobného nikdy nedělal….

Vydání knihy sám jsem zamítl. Oslovil jsem tedy jedno velké nakladatelství a jak jsem čekal, nevyšlo to. Oslovil jsem druhé. Tam se zdálo, ž to půjde. Pravdou je, že náklady na vydání knihy byly obrovské, tedy nad má očekávání. 

Navíc se celá kniha financovala z předprodeje. Takže bych býval musel prodat tisíce výtisků ještě dlouho před tím, než bx kniha vyšla. To mi přišlo divné. Prodávat něco, co není a vlastně ani není jisté jestli to někdy bude… Trošku jsem to cítil jako jakýsi podvod na zákazníka, přesto jsem však svolil, že společně knihu vydáme. Koneckonců jsem víc možností neměl.

Náhoda tomu však chtěla, že na mě na sociálních sítích vyskočilo nakladatelství Flétna. Oslovil jsem je, poslal rukopis, a za dva dny jsme si plácli. Hurá, kniha bude.

Pochopitelně cesta od zaslání rukopisu k samotnému vydání byla dlouhá. Korektury, přepisování, focení jídel, znovu korektury, vybírání fotografií, jaké desky, jaký papír, gramáž, kolik kusů vytisknout, distribuce atd… Práce spousty, ale od srpna je hotovo a kniha je na světě.

A Právě v těchto dnech /6.11.2021/ bude v Praze - Bohnicích v Centru Krakov probíhat křest mé knihy Šéfkuchařův deník. 

A co vám budu povídat, je to pro mě velká událost. Spousta lidí tam bude, knihu mi přijde pokřtít Gábina Partyšová a pan starosta Ondřej Gros. Velká sláva, velká událost, velká výzva. Moc se na to těším a zároveň se bojím……

Ale když tak rekapituluji, proč jsem vlastně knihu napsal?

Tak těch důvodů je několik. A jak jsem psal v úvodu, aby tu po mě něco zbylo…...

Potom za to částečně může Český rozhlas Hradec Králové, se kterým už několik let spolupracuji a když už se mě po několikáté v živém vysílání ptali, jestli mé články někdy nevyjdou knižně, rozhodl jsem se svůj ,,Šéfkuchařův deník,, převést do knižní podoby a v Českém rozhlase jsem slíbil, že knihu vydám.

Ale nemyslete si, nebylo to jen tak, že jsem vzal již napsané články, svázal je do knihy a vydal. Tak to ne!!! 

Knihu Šéfkuchařův deník jsem napsal znovu, hezky pěkně od začátku a snažil jsem se /a doufám, že se to povedlo/ aby každá kapitola byla poutavá a vtipná.

Cílem celé knihy je přiblížit i široké veřejnosti život v kuchyni a v gastronomii. Aby si všichni uvědomili, že kuchařina není jen o tvrdé dřině a o každodenní rutině, ale že se v kuchyních děje mnoho neočekávaného, ze kterého pak plynou neskutečné historky a příběhy. Že v kuchyních potkáváte zajímavé lidi, osobnosti, vynikající kuchaře, stejně jako hlupáky, flákače vypočítavce a lemply.

A proto Šéfkuchařův deník, tedy deník, který se začal psát v osmdesátých letech v mém dětství a který vlastně ještě neskončil. 

Šéfkuchařův deník není kuchařkou, jak by se možná na první pohled mohlo zdát, nebo jak by mnozí očekávali. V knize je spousta vtipných historek z Německa, Ameriky, Afriky, Francie, Itálie a samozřejmě taky z mého působení v televizi a v kuchyních Českých. Za zmínku třeba stojí kapitola vařil jsem celebritám, kde se čtenář dozví, jaké to vařit pro Václava Havla, Prince Charlese, Japonského císaře, Dalajlamu, nebo třeba Karla Gotta….

A asi posledním důvodem, proč vydat knihu byl sen a cíl, který jsem si dal. A který jsem si splnil.

S knihou je to prakticky stejné jako s narozením dítěte. Chvíle dřiny a radosti, než se dílo vůbec zplodí. Potom dlouhé čekání až se narodí. Dny dobré a špatné. Mnoho bolestí, komplikací, starostí, radostí a očekávání jaké bude, jak bude vypadat, jak se bude chovat, co z něho vyroste? Budou ho mít lidi rádi? Zapadne? Dal jsem mu to nejlepší co jsem mohl, nebo jsem mu předal i něco, co mu jeho život bude komplikovat? Bude se mu dařit? Uživí se?

Mnoho otázek a žádná odpověď. Stejně tak je tomu s knížkou. Když jsem svoji knihu prvně naživo viděl, bylo to úžasné. Konečně jsem si ji mohl vzít do ruky, přivonět, polaskat, prolistovat. Velká radost a velká odpovědnost. Knihu jsem přivezl domů a čekal že se něco změní. Ano, jsem oficiálně spisovatelem, ale co z toho? Lidi si ji musí koupit, přečíst, mluvit o ni. 

Jsem rád, že si kniha ještě před samotným vydáním našla kamarádku a tou je Debra. Debra jepacientská organizace, která usnadňuje život lidem s tzv. nemocí motýlích křídel. Šéfkuchařův deník a Debra se spojili a tak má kniha dělá radost nejen mě tím, že je a doufám, že i čtenářům, kteří ji četli, nebo číst budou, ale především potřebným. A tak je mi velkou ctí, že velká část výtěžku z knihy půjde právě pro Debru.

Kniha sama si musí najít čtenáře. A já své knize musím pomoct, stejně jako se ženou pomáháme našim dětem v jejich rozvoji a rozletu. 

Reklama, sociální sítě, televize, časopisy, živá vaření, psaní, besedy….pomoc kamarádů…. To všechno dělám, nic jsem nepodcenil, a tak snad se tomu mému miminku s názvem Šéfkuchařův deník bude dařit.

Des už vím, jak se kniha vydává. Jsem starší moudřejší, zkušenější. 

Další kniha když vyjde pro mě nebude takovým dobrodružstvím. 

Ale to poprvé je jen jednou a první kniha Šéfkuchařův deník bude vždy tou první.

A tak já ti knížko moje přeji krásný život, spokojené čtenáře a ať rozdáváš radost lidem nejen v gastronomii, ale i mimo ni.

A tak kdybyste si chtěli knihu objednat a přispět tak na dobrou věc, tak můžete právě zde:

https://www.sefkucharuvdenik.cz/p/kniha-s-podpisem-a-venovanim-sefkucharuv-denik/

  

Autor: Radek Pálka | pátek 5.11.2021 10:13 | karma článku: 6,45 | přečteno: 258x
  • Další články autora

Radek Pálka

Kam zmizel Michelin?

Ti z vás, kteří sledujete Českou gastronomickou scénu jistě i sledujete restaurace s oceněním nejvyšším, tedy s oceněním Michelin. Co víc by si provozovatelé a slavní šéfkuchaři mohli přát než ocenění Michelin.

4.7.2023 v 19:06 | Karma: 29,42 | Přečteno: 3848x | Diskuse | Cestování

Radek Pálka

Končím

Nejedná se o žádný nekrolog, nebo o dopis na rozloučenou. Jen se s tímto slovem ,,KONČÍM,, se v poslední době u kuchařů setkávám čím dál častěji. Jedna věc je, že mnoho kuchařů z oboru odešlo během kovidu. í době u kucha

9.8.2022 v 13:00 | Karma: 29,11 | Přečteno: 1346x | Diskuse | Praha a střední Čechy

Radek Pálka

Zvěřinové hody bez zvěřiny

Mým dávným přáním, ještě z dob totality bylo jít pracovat do zahraničí.Měl jsem štěstí, že ještě když jsem pracoval u Durana, tak oba hlavní kuchaři, jak Jirka Syrový, tak zástupce Zdeněk Trunec

4.10.2021 v 8:33 | Karma: 23,37 | Přečteno: 556x | Diskuse | Praha a střední Čechy

Radek Pálka

Svět se zbláznil

Covid nám přinesl mnohé, ale zatím nevidím nic pozitivního. Chvíli jsem doufal, že vše okolo pandemie zlomí vaz vládě Andreje Babiše, ale jak to tak vypadá, ani to se nestane.

29.7.2021 v 14:29 | Karma: 46,01 | Přečteno: 13373x | Diskuse | Praha a střední Čechy

Radek Pálka

Co bude dál s gastronomií?

Tak jsme se těšili, až to přijde. Nejprve minulé léto, ale pokazila nám to druhá vlna. Pak dlouhé čekání a teď to konečně přichází.

25.5.2021 v 9:56 | Karma: 15,44 | Přečteno: 599x | Diskuse | Praha a střední Čechy
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: 1 000 Kč na letenky díky Pelikan.cz

15. července 2024,  aktualizováno  22.7 8:34

Rádi létáte? Láká vás cestování po Evropě za pár stovek? Nebo se chcete vypravit někam dál a...

„Nakonec na mě plivnul.“ Nizozemec loví Češky a prodává je na gangbang

18. července 2024

Premium Stovky českých žen k natáčení tvrdého porna v Nizozemsku naverboval v uplynulých letech Daniël van...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“

24. července 2024  11:37

Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...

VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho

23. července 2024  9:29

Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...

Policie odvolala pátrání po čtrnáctileté dívce z Tachovska

24. července 2024  14:59,  aktualizováno  25.7 7:52

Policisté pátrali po čtrnáctileté dívce z Tachovska, která v úterý před půlnocí odjela se svým...

Aktivisté se přilepili na plochu letiště ve Frankfurtu, ochromili provoz

25. července 2024  7:13,  aktualizováno  7:50

Klimatičtí aktivisté ve čtvrtek ráno narušili provoz na největším německém letišti ve Frankfurtu...

Bez Ruska a Číny mír na Ukrajině nebude, řekl Pavel. Důležité budou i volby ve světě

25. července 2024  7:02

Bez Ruska a Číny u stolu nebude možné dosáhnout žádného mírového jednání o válce na Ukrajině, řekl...

Izraelská armáda nalezla těla čtyř rukojmích zabitých při útoku Hamásu

25. července 2024  6:51

Izraelské síly nalezly v Pásmu Gazy těla čtyř obětí útoku Hamásu loni 7. října. Čtveřice byla...

  • Počet článků 81
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3390x
Jmenuji se Radek Pálka a vítám vás na svém blogu o vaření, kuchyni, gastronomii a tak obecně.

Jak to začalo.....

Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-). 

Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila. 

Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-). 

Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit.  Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.

Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád.  A z nutnosti je životní láska.

Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.

Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník. 

No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem. 

Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík. 

Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.

A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.

www.sefkucharuvdenik.cz

Seznam rubrik