Můj blízký člověk pije...

Rodina vnímá závislost svého blízkého člena velmi hluboce, nepřetržitě a bolestně. Nerozumí tomu, proč člověk, kterého mají tak rádi, se před jejich očima upíjí. Denní kontakt s nemocným závislostí je velmi vyčerpávající. Nelze se tedy divit, že blízcí závislého upadají do bezmocnosti a pocitu neřešitelnosti. Z neznalosti pak dělají rozhodnutí, která závislého člověka v jeho bludném kruhu spíše udržují. Tento stav se nazývá spoluzávislost.

dobreknihy.cz

Spoluzávislost je opakující se vzorec chování rodinných příslušníků alkoholika. Stejně jako alkoholik sám, i oni jsou chyceni do bezvýchodné situace, do bludného kruhu uzavřeného systému.

Rozvoj spoluzávislosti začíná utajováním, kdy rodinný příslušník dělá vše proto, aby se informace, že jejich blízký pije, nedostala na veřejnost. Velmi se za stav svého mnohdy nejbližšího člověka stydí a tak se podílí na odstraňování lahví, někdy i obstarává další alkohol. Omlouvá chování alkoholika při návštěvách. Ve výsledku návštěvy odmítá, aby nebyla ostuda. Přátelé rodiny odpadávají. Uzavírá se rodina, děti nesmí vodit návštěvy.

Další fází vývoje spoluzávislosti je kontrola, kdy spoluzávislý alkoholika hlídá, kontroluje veškeré jeho aktivity. Je ve střehu. Prolézá skrýše, ničí alkohol. Spoluzávislý začíná přemýšlet o odchodu, avšak často nedokáže udělat ten krok, protože nastupují pocity viny. Nechce odejít z prostředí, které společně s partnerem budovali. Někteří spoluzávislí v této fázi začínají pít s alkoholikem. Tento styl života může žít rodinný příslušník s alkoholikem i několik let.

Pokud spoluzávislý nezačne pít, posouvá se do fáze odmítání, která je velmi důležitá nejen pro alkoholika, ale i samotného spoluzávislého. Nastává totiž řešení. Vzniká tlak „já už dále nemůžu“, „alkohol nebo já“,„buď léčba nebo já“. Alkoholik se dostává do léčby nebo rukou psychologa.

Ale co spoluzávislí? Ti zůstávají bez psychologické pomoci a trápí se dále onemocněním svého blízkého, které se po těch prožitých trápeních rozpíná do bolesti vlastní duše. Dnes už existují možnosti, jak svou spoluzávislou duši očistit. Nebojme se říci si  pomoc. Síla je v tom, nebýt na bolest sám.

A prevence vzniku spoluzávislosti? Když zjistíme, že blízký pije, je třeba situaci řešit. Pokud se závislý nechce léčit, rodinný příslušník má možnost vyhledat pomoc. Existují zařízení pro pomoc v krizích a obtížných situacích.  To je účinný způsob jak dojít ke konstruktivnímu řešení a současně způsob, jak si ošetřit svou bolavou duši.