Hlavně ať si tě táta bere pravidelně...

Bloumá pražskými uličkami. Nechce se jí domů. Taky co tam... Veronice je třináct. Má drobnou postavu, blond vlasy, které jí ve třídě závidí. Pouliční sloup s hodinami poukázal na sedmou hodinu večerní.. Tento týden je u mámy na sídlišti. To je pohoda. Zabočila do známé ulice. Na jejím rohu na ní čeká kámoška. Pokecají spolu o životě. Zahulí si spolu nějaký ten jointík trávy. Svět je v tu chvíli růžovější. Návrat domů se dá potom docela slušně přežít.. 

Mamka s tátou se rozvedli před rokem. Táta měl oči plné slz, když od nich naposledy odjížděl. "Budeme se střídat Veroniko.. Týden budeš u mě a týden u mamky," sliboval táta.

Znělo to lákavě, ale to ještě Veronika nevěděla, co ji čeká.  Po týdnu, když se odstěhoval táta, si mamka přivedla nového přítele do jejich společného bytu. Jen tak.. Prostě máma vyměnila tátu jak kus nábytku. Po pár týdnech se Veronika dozvěděla, že mamka čeká miminko. Ondřej se narodil před třemi měsíci. Všechno se okolo něj točí. Máma je z něho celá po....Veronika si připadá doma u mámi navíc. 

A ta střídavka? Tak to je děs běs. Ze začátku to byla docela prima změna. Týden byla u mámi, týden u táty. Ale kdo se má pořád balit a stěhovat! Ty věčné mamčiny poznámky: "A řekni tátovi, že potřebuju, aby si tě bral pravidelně!" Veronika má pocit, že o ní už mamka nestojí. Má nové dítě, nového manžela. A ona?

Při příchodu domů k mámě umí Veronika nahodit takovou tu masku, že je v pohodě a nic jí nechybí. Vlastně tu masku nahazuje pomocí hulení trávy, ale toho si nikdo nevšiml.

Doma u mámy má naprostou volnost. Když večer v osm zavolá, že přespí u kámošky. Mamka jí to dovolí. Asi to tak udělá i dneska. Příští týden bude u táty doma. To bude horší. Ten zase prudí a kontroluje jí ve všem, co ho napadne. Kontroluje úkoly do školy a dokonce mají rozvrh služeb na tátovu domácnost. Veronika musí mýt nádobí, luxovat, mýt podlahu. To po ní máma nechce. Od táty vždycky přijede tak vyfluslá, že se celý další týden dává dohromady. Připadá si jak služka.

Chybějící pocit bezpečí bývá často příčinou úniků dítěte do party a k návykové látce. Veronika ztratila ve svých třinácti letech pocit, že někam patří. Rozpadem rodiny a střídavou péčí se rozpadl řád a důsledná kontrola dítěte rodiči. Často bývá tato skutečnost umocněna neschopností komunikace rozvedných rodičů, nejednotná výchova. Dítě si pak poradí se svou bolestí dětské duše po svém. Kličkuje mezi rodiči, manipuluje rodiči ke svému prospěchu, vytváří si svůj náhradní životní styl. A nelze se tomu divit, že často nešťatným způsobem jako je hulení, pití, braní drog, počítačové hry atd.

Veronika zatím experimentuje s marihuanou. Je jí třináct! Je to otázka času, kdy z trávy přejde na tvrdé drogy. Jediná cesta, jak hrozící propad zmírnit je v rukách rodičů. Všímat si svých dětí, mluvit s nimi o tom, co je trápí, naslouchat jim. To děti potřebují. Skutečnost, že dítě v ....nácti letech hulí trávu svědčí o tom, že má nějaký problém, který neumí řešit. Je důležité vidět problémy dítětě i rodiny a řešit je.