Chceme mír, pojďme už vyjednávat. To říkají ti, kteří ve skutečnosti podporují brutální válku Kremlu. Zaštiťují tím, že jen oni jsou výlučnými emisary míru a ostatní přiživovači ozbrojeného konfliktu. Realita je zcela opačná.
Již přes dva roky zuří válečný konflikt na Ukrajině, který vyvolalo imperiálně smýšlející Rusko. Napadený stát se i se západní pomocí úporně brání přesile, v této válce nejde o nic jiného než o právo si vybojovat a obhájit vlastní suverenitu, nezávislost a svobodu rozhodovat, jakým vnitřním i zahraničněpolitickým směrem se bude země ubírat dál, aniž by mu do toto mluvil někdo druhý. Rusko má opačné plány, i když to nahlas neřekne. Chce vytvořit z Ukrajiny loutkový stát po běloruském způsobu, zbavit ji atributů suverénního státu a začlenit definitivně do své vlivové sféry.
Po více než dvou letech válčení se pak vynořují znovu temné stíny Mnichova. Jejich představitelé, kteří si uzurpovali roli jediných reprezentantů míru, nechtějí ve skutečnosti jeho dosažení, ale zastřeně usilují o kapitulaci Kyjeva. Pokud někdo říká, aby se nedodávaly zbraně napadené zemi, protože to eskaluje válku, tak ve skutečnosti podporuje zvrácenou Putinovu válečnou kampaň.
Přeloženo do srozumitelného jazyka to znamená, že beze zbraní, a tedy možnosti se účinně bránit agresi ponecháme Ukrajinu svému osudu a žádný mír se konat nebude. Rusko by si ve skutečnosti nadiktovalo takové kapitulační podmínky, které by zbavovaly Ukrajinu nezávislosti a stal se z ní de facto ruský satelit či vazal. Jestliže by agresor ovládl celé území Ukrajiny, rozmístil by zde přirozeně svá vojska, která by byla na hranici několika členských států NATO, mimo jiné i Slovenska. Pak by vzniklo iminentní riziko vzplanutí velkého světového konfliktu, protože právě nedodáváním zbraní Ukrajině a falešným mudrováním o ruském míru by se otevřela stavidla dalším možným vojenským agresím Kremlu. Pak by teprve naši přední ,,vyslanci míru“ viděli, co svými postoji vlastně způsobili.
Vzniká tak až stěží uvěřitelný paradox, že falešní mírotvůrci a novomnichované jsou dnes vlastně jedinými zastánci míru, a druhý tábor, který se staví za spravedlivou podporu válkou zkoušené země, je válečným štváčem. To by potom ale museli naši novomnichované označit USA za druhé světové války též za válečné štváče, protože podporovaly v rámci zákona o půjčce a pronájmu (Lend-Lease Act) Evropu tváří v tvář nacistické agresi. Tudíž USA také eskalovaly válku. Hitlerovi se tedy podle této zvrácené logiky mělo ustoupit a okupované evropské země neměly vyvolávat protinacistická povstání, ale definitivně se smířit se svou porobou, protože by jejich odpor přece eskaloval válku.
Rusko již zkoušelo uzavřít „mír“ těsně po napadení Ukrajiny. Vznikl jakýsi mýtus o tom, jak mohlo být dosaženo v březnu 2022 míru, ale bývalý britský ministerský předseda Boris Johnson mu svou svévolnou intervencí zabránil. Jenže se nejednalo o žádný mír, ale kapitulační podmínky. Rusko by diktovalo suverénnímu státu, jaký stav vojska má vydržovat, do jakých mezinárodních organizací má vstupovat či nevstupovat. Johnson varoval Kyjev, že takové podmínky by Ukrajina neměla přijmout, a měl pochopitelně pravdu.
Žádný suverénní stát nemůže takový „mír“ připustit, aniž by část své nezávislosti odevzdal jinému státu, protože výše zmíněné podmínky, jež autoritativně Rusko po Ukrajině vymáhalo, odporují základním pravidlům mezinárodních vztahů o nevměšování se do věcí druhé země. Jenže Rusko tuto poučku neuznává a naopak na Ukrajinu stále nahlíží jako na svou sféru vlivu, i když se SSSR dávno rozpadl a Rusko není o nic méně nástupnickým státem než Ukrajina.
Jsou to falešní mírotvůrci, kteří jsou ve skutečnosti válečnými štváči, protože podporují ruský válečný stroj na zabíjení a snahu se vojenskými prostředky zmocnit Ukrajiny. Chtějí ve své proruské zaslepenosti připravit Ukrajině nový Mnichov, přitom je jen na Kyjevu, jak dlouho chce bojovat proti imperiálnímu Rusku, a nikdo mu nemůže diktovat, kdy mají boje skončit. Všichni normální na světě lidé přece chtějí mír, válku chce jen psychopaticky uvažující člověk. Ale to, co chtějí naservírovat falešní mírotvůrci Ukrajině, žádným mírem není, ale pouhou pozvánkou či pobídkou Rusku, aby Ukrajinu definitivně pohltilo jako suverénní stát. Lidé se zkrátka z historie nejsou schopni poučit, bohužel.
