Ukrajina nejenže nemůže přistoupit na diktát z důvodů praktických (ona by členství v NATO potřebovala právě z těch praktických důvodů), ale navíc na ně nemůže přistoupit už z důvodu principiálních, že by vlastně uznala, že Rusko má právo jí diktovat.
Příměr:
Já nepiji kávu a vůbec nechápu, co lidé na tom nápoji pro mne tolik odporné chuti mají. Přesto právo zakázat mi pití kávy bych uznal jen v jediném případě, a sice že by mi to zakázal lékař na základě mého zdravotního stavu.
A nyní čistě hypoteticky, i když ve skutečnosti vím, že nikoho nezajímá, co budu zítra snídat, ale berte to jako teoretickou úvahu:
Třebaže vím, že v životě nevezmu kávu do úst, tak kdyby někdo po mně z nějakých důvodů chtěl závazek, že si ji zítra nedám k snídani, tak bych mu ten závazek nepodepsal.
Já si ji zítra k snídani v žádném případě sice nedám, ale bude to na základě mého svobodného rozhodnutí, nikoli na základě toho, že by mi to přikázal někdo, kdo nemá žádné právo mi do takových věcí strkat svůj nos.
Z hlediska dopadu na můj život bych závazek, že si tu kávu zítra k snídani nedám, mohl klidně podepsat komukoli. Z hlediska principiálního bych ho nepodepsal nikomu.
