Jak dál na Slovensku? Ve hře je i příklon k autoritářštějšímu stylu vládnutí

Jaký bude další politický vývoj na Slovensku po atentátu na Roberta Fica? Není vyloučena cesta autoritářštěji vedeného státu. To vše pod záminkou toho, že liberální styl vládnutí v podstatě selhal a je napříště zhoubným reliktem.

Slovensko se dlouhodobě potácí v krizi a zvolení Roberta Fica, jakkoliv ve svrchovaně demokratických volbách, jednoznačně přispívá k ještě hlouběji rozdělené společnosti. Slovenský předseda vlády se nejen přišel politicky mstít, což už ostatně vidíme na vlastní oči všichni, ale proměnil se zejména jeho slovník, který je břitký, úsečný, ironický a především nebývale útočný proti politickým oponentům, neziskovkám, médiím, prostě všem, kteří mu měli v minulosti nějak ublížit.

Fico, opředený skandály, byl už odepisován a posílán do politického důchodu. Nicméně v parlamentních volbách zvítězil a sestavil trojkoaliční vládu, kde se zvlášť „vyjímá“ Slovenská národná strana, které šéfuje Andrej Danko. Není to však ten Fico, kterého jsme znali předtím. Z moderního levičáka západního střihu se stal extrémní národovec, který si osvojil rétoriku, již obvykle s železnou pravidelností používá v exaltovaných projevech na náměstích krajní pravice, s níž navíc před volbami nevylučoval spolupráci. Buď jako buď, Fico byl zvolen legitimně a výsledek voleb musíme respektovat.

V žádném případě neschvaluji atentát na žádného vrcholného politického představitele. Je to čin nepochybně zbabělý a hanebný a veřejní činitelé mají mezi sebou bojovat hlavně věcnými argumenty. Nicméně Ficův praktický výkon politiky v sobě nese natolik polarizační potenciál, že může provokovat až extrémní reakce. Jedné jsme byli bohužel právě svědkem.

Současně netvrdím, že je slovenská opozice svatá, Michal Šimečka ze strany Progresívne Slovensko si často ostře přisadí a jeho výroky jsou občas na hraně, nicméně není to on, kdo chce omezovat svobodu médií, není to on, kdo ruší Úřad speciální prokuratury a není to on, kdo prohlašuje o dosluhující prezidentce Zuzaně Čaputové, že je americkou agentkou, a nehecuje dav ke zvolání, že je „americká kur.a.“ Čili jeden tábor v rozštěpené slovenské společnosti objektivně polarizuje více než ten druhý.

Otázkou zůstává, co bude následovat po Ficově zotavení. Jednou z možností je příklon k autoritářštěji vedené politice, třeba po maďarském vzoru. To by v praxi znamenalo citelnější omezení svobody médií, což už na improvizované tiskové konferenci ve středu naznačil Danko, omezení činnosti nepohodlných neziskovek s možností přijetí zákona, který byl nyní schválen v Gruzii (zákon o zahraničních agentech), a další opatření, která by vedla ke zúžení manévrovacího prostoru občanské společnosti jako celku. To vše pod pláštíkem skoncování s nenáviděným progresivismem a liberální demokracií, která podle vlády může za to, v jaké situaci se nyní Slovensko nachází.

Pokud se Fico vrátí po nějakém čase zpět k vládnímu kormidlu, bude mít tendenci se mstít, což už dělá. Jako první jsou na ráně samozřejmě jím nenáviděná média, která údajně mohou za spáchání neomluvitelného středečního činu. Přitom média za atentát přirozeně nemohou, pachatel by spáchal svůj čin tak jako tak, protože nesouhlasil s Ficem a jeho kroky, které přijímal. Média tady nejsou od toho, aby někomu poklonkovala, ale od toho, aby byla hlídacím psem mocných, protože si je všichni platíme z našich daní. Pokud by tomu tak nebylo, tak jsme už se ocitli v diktatuře, kde média ochotně a kdykoliv posluhují tak, jak je zrovna potřeba. Slovensko si tedy musí v tomto ohledu vybrat, jestli chce patřit jednoznačně na vyspělý Západ, či na Východ.

Nezbývá než doufat, že Fico odolá pokušení a zachová standardní model vládnutí. Jestliže by se uchýlil k výše uvedené autoritářštěji vedené správě státu, znovu by to mohlo vyprovokovat extrémní reakci, což si nikdo nepřeje. Slovenský premiér musí dojít alespoň částečně k sebereflexi a uvědomit si, že on je tím hlavním polarizačním článkem, nikoliv média ani kdokoliv jiný, na něž je svalována zcela absurdně a nepravdivě vina za atentát. Pak by se mohla kriticky vyhrocená situace na Slovensku konečně alespoň částečně uklidnit.