Hurá, dnes máme belíšky…

Víte co jsou to beleše? Beleše jsou vlastně kynuté vdolky bez náplně, dřív pečené na plotně, dnes na teflonové pánví, ale já pod ně vždycky naleju aspoň trochu oleje, aby se nepřipálily. 

Beleše jsou typické slovácké kynuté moučné jídlo, zrovna tak jako makové či povidlové buchty, nebo božíhodové koláče. Naše maminka Terezka je dělávala často,  my děti jsme je milovaly, a proto jsme jim říkaly "belíšky." Později, když jsem se vdala, dělávala jsem je manželovi a našim dětem, později vnukům.  A smažím je vlastně  dodnes, máme je rádi -  a přijde-li k nám nějaká návštěva z rodiny, nebo i cizí, nikdo jimi ke kávě nepohrdne.

Jejich příprava není náročná. Pro nás beleše  stačí usmažit   ze čtvrt litru mléka  a asi půl kila polohrubé nebo hladké mouky. A postup?  Do malého kastrólku dám půl hrnku teplého mléka, trošku cukru, půl kostky kvasnic. Až se droždí omladí, přidám 3 vrchovaté lžičky cukru, tak 8 dkg hery (nebo jiného tuku), 2 žloutky, (aby byly křehčí), anebo jedno vejce, špetku soli a pak postupně přidávám asi půl kila  PH mouky, a vypracuji těsto. Mísím je tak dlouho až je pěkně hladké a na povrchu se dělají puchýřky. Pak si nachystám pomoučený vál a  dávám na něj  po  lžící kousky vykynutého těsta, z kterých tvořím maličké bochánky. Pak je ještě chvíli nechám na vále  kynout,  a když je začnu smažit na teflonové pánvi,  oběma rukama  je ve středu trochu roztáhnu. Smažím je po třech na troše oleje, kterým je postupně maličko podlévám, aby se nepřipálily. Jo, abych nezapomněla,  aby beleše při smažení olej nesály, přidávám  do těsta lžíci rumu.

Když jsou beleše hotové, dám na každý z nich lžičku trochu rozvařených povidel, na ně pomletý mák, nebo kopeček tvarohu a pocukruji je. (Anebo také malou lžičku višňové nebo meruňkové marmelády a nahoru na ni kopeček šlehačky). Záleží na tom, co mám zrovna doma.

Pokud takové  belíšky usmažíte, zavděčíte se hlavně dětem. Dietní jídlo to tedy, zrovna jako jiné moučná jídla, není. Já se ale díkybohu  těmito  záležitostmi příliš netrápím. Bývaly takové časy, ale už minuly. Hlavně, že chutná… A pak se prý říká – „kilečko sem, kilečko tam - hlavně prý, když je jedno pěknější než druhé..."  Dobrou chuť!