Fenomén Václav Klaus, milován i nenáviděn

Pro někoho velký státník, pro jiného jen starý protivný politik. Pro deník LE MONDE padouch Evropy, pro každého liberála velký ekonom a pro publicistu Jana Hnízdila pouhý cvok. Osobnost plná rozporů, osobnost vzbuzující emoce, prezident Václav Klaus.

Já bohužel nemám patent na rozum. Ale kdybych ho hledal, naleznu jej v první hospůdce za rohem. A vůbec nesejde na tom, kde se zrovna nacházím. Chci tím říct jediné – soudit je tak snadné … A je jedno zda momentálně soudíme výkon fotbalistů nebo osobu Václava Klause.

Václav Klaus společnost rozděluje. Kritici jej nemohou vystát kvůli jeho možná nabubřenému chování, pro jeho kritiky nejen Evropské unie, otálení s podpisem zestručnělé evropské ústavy (Lisabonské smlouvy) a boji proti environmentalismu. Fascinují na tom ale je, že právě pro tyto své názory má i velmi mnoho zastánců a důvěru 70% obyvatelstva.

Ačkoli nejsem žádný zaslepený klausomil, v zásadních věcech s prezidentem souhlasím a to čím jsem starší, vzdělanější a sečtělejší, tím více. A je mi upřímně jedno, jestli jsou jeho názory zrovna populární.

Mnoha lidem nejvíce leží v žaludku už jen proto, že svou kritikou zasahuje vše možné. Lidově řečeno fušuje lidem do oboru. Bohužel lidé již neposlouchají, co říká a jak kritizuje. Zahořklému občanovi stačí, že Klaus je ekonom a nemá tedy co zpochybňovat boj s globálním oteplováním. Jeho kritika je tedy už z principu zpochybněna. Problém je v tom, jak lidé u nás vnímají ekonomy. Ekonomie totiž není jen o účetnictví a financích, ale především je to věda o lidském chování.

Zůstaňme u zeleného tématu. Rád bych vyzdvihl nadčasovost Klausových názorů, které dnes dostávají reálný obraz. V roce 2007 vydal světový bestseller „Modrá, nikoliv zelená planeta“ s podtitulem „Co je ohroženo: klima nebo svoboda?“ V roce 2010 se od OSN dovídáme, že globální oteplování je nejspíše jen velký podvod a někdo na něm velmi vydělal.

Dnešní fotovoltaická krize je také jen důsledkem environmentalistického náboženství. EU nám přikázala rozvíjet obnovitelné zdroje energií, abychom ušetřili pár vagonů uhlí a zplodiny z jeho spálení, čímž prý ochráníme životní prostředí. Ekonom se ale podívá na ty obrovské náklady, které stát, potažmo my všichni na zvýšené ceně elektřiny, zaplatíme. Dále ušlý zisk z tisíců Ha polí, které leží ladem a v neposlední řadě fakt, že na výrobu jednoho fotovoltaického článku spálíme více energie, než je za celou svou životnost schopen vyrobit. Teď to vidíme všichni, media jsou plná zdražování el.proudu, ale Klause, toho nikdo neposlouchal.

A co Klaus a EU? Ve stále socialističtější Evropské unii asi nemůže být liberál a silná osobnost nijak populární. Já osobně jsem k EU dosti skeptický už proto, že stále jen čtu o tom, jaké směšně směrnice a nařízení musíme plnit, kdo má jaké výjimky, kolik stojí ta bruselská armáda úředníků, o nesmyslných dotacích zemědělcům atd. atd., prostě nic pozitivního ba naopak, poslední dobou se objevují titulky „přežije Euro“ a „konec EU se blíží“. Někteří lidé oceňují alespoň ty velké peníze, které k nám z EU údajně proudí, bohužel i ty zklamu. Podle stavu čerpání prostředků lze k dnešnímu dni říci, že 90% peněz, které dnes „jakoby“ přispívá na naše projekty EU, jsme nejprve poslali do Bruselu my. Nejsem si jist, jestli nám všechny ty patálie za těch 10% stojí.

Myslím si, že osobnost Václava Klause zcela doceníme až za pár let. Možná se pletu, nemám totiž ten patent na rozum.