Normálně není v normě!

Sobota 16. 7. 20.00, PRIMA COOL:  Apokalypsa v Los Angeles. Začíná to jako obvykle mizerně. První věty jsou nejisté, asynchronní, všichni se "hledají v roli".

Včetně zvukaře...který tu nemá lehkou úlohu, už úvodní titulky uvádějí do situace efektním vysíláním katastrofických zpráv, které mají být na hranici srozumitelnosti, ale ... efektní úkol, dalo by se z něho vytěžit víc. I první telefonické rozhovory působí ve své přemrštěné dynamice nepřirozeně a dostřih....na ten už asi nedošlo..

Ale, vida, už se to  lepší!  Obratná práce se sborem, do původních pásů přitáčí zvukař jen "pěnu",  osamělý emotivní výkřik, který dobře splyne... ústřední oběť v podání  Ivany Korolové  působí zajímavě a je synchronní, však ono to půjde, říkám si.  Po počátečním neobratném rozjezdu vyznívá sympaticky, dojemně  a lidsky uvěřitelně i  Zbyšek Horák v roli poručíka Grishama, hlavní hrdina Kelvin - asi Oldřich Hajlich? - podává přiměřeně profesionální výkon.

Vysloveně výborný je český představitel  bídáka Carlose, prozraďte mi, prosím, kdo to byl! Měl  sugestivní, zapamatovatelné, ironické kouzlo a dokázal se uvěřitelně vypořádat i s nástrahami standardně neobratného českého textu. (Překlad Kateřina Jančíková, dialogy a režie Miriam Chytilová).  Ani  v originále se asi nejednalo zrovna o jazykový skvost, o to spíše by však bylo více literární představivosti a citu na místě. Možná existuje i jiné citoslovce než "hej!" a jiný pokřik než "Dělejte!  Dělejte rychle!" A  věčné dotazy "jsi v pořádku?" už se staly komickou ikonkou špatného dabingu vůbec a bylo by načase s nimi skoncovat. "Are you  allright?" lze  přeložit  všelijak, nejrůzněji  - "co je vám,  jseš  živej, vzalo tě to,  není vám něco, koupils to, jste zdráv, pane, moc to bolí, to je průser, hele, dejcháš,  co je s tebou, zvládneš to.... zkrátka, škála veliká....jen mít cit pro jazyk a pro situaci - jak to hned pomůže hercům!  Oč se jim lépe hraje!  Pozor, tyto  jen zdánlivé drobnosti jsou základem literární práce v dabingu.  Několik příkladů, jak mi uvázly v uchu:

"Mám tu jednoho přeživšího" je doslovně správné, leč příliš dlouhé tam, kde by "živý" stačil.

"Možná nechtějí zpět do vězení." Věta je synchronní, ale "zpět" je v dané souvislosti literární. "zas do vězení" by bylo běžnější.  

"Nechci tu už - zůstávat - s tím kouřem - a smradem" - klobouk dolů před tím, kdo to zahraje uvěřitelně!  (Hrdina! Skoro to dokázal!)

V podobném žánru se hodně běhá a křičí. Což je těžké a není to maličkost, předpokládá to techniku práce s ovládaným dechovým sloupcem, kterou daní herci jistě zvládli, kdyby to po nich někdo vyžadoval. Pak by se možná dostala i rozrůzněná emoce do těch věčných "Rychle! Nahoru!"  - citově zainteresovaný a technicky dobře provedený hek dokáže zázraky! 

Takže: pochvala hercům. Pochvala režii za obsazení. Za nápadité vedení sboru. nakonec pochvala i zvukaři (Daniel Němec).

A ani ne už výtka  - je to pořád stejné - jen prosba: Proboha, když film dokončíte, podívejte se ještě na  začátek! Ta půl hodina navíc podstatně ovlivní výsledek!

Tentokrát - jak příjemné - byly odvysílány celé závěrečné titulky i s tvůrci českého znění.