Vrať Puškinovu medaili a budeš národním hrdinou!

Pokud by se Václav Klaus či Jaromír Nohavica nyní rozhodli Puškinovu medaili vrátit, nepochybně by se v očích některých stali takřka národními hrdiny…

Bývalý český prezident i premiér Václav Klaus a populární folkový zpěvák Jaromír Nohavica sklízí v současné době z řady míst vlnu kritiky za to, že jim byla v minulosti ruským prezidentem Vladimírem Putinem udělena Puškinova medaile. Václav Klaus ji obdržel v roce 2007, Jaromír Nohavica pak o 11 let později v roce 2018. A co víc, oba dva se rozhodli si tuto medaile ponechat i poté, co Putinovo Rusko zahájilo před třemi týdny ozbrojenou agresi na Ukrajině…    

Zatímco českému exprezidentovi tato kritika nejspíš žádnou újmu nezpůsobí a není vyloučeno, že Václav Klaus je jistým způsobem rád, že je díky ní opět středem mediální pozornosti, zpěvák Jarek Nohavica zažívá kvůli ní velké nepříjemnosti. Nejprve mu byly zrušeny jarní koncerty v Polsku, pak mu kvůli rozhodnutí Palackého univerzity byl zrušen na květen plánovaný koncert v Olomouci, a v tomto týdnu byl zrušen i předem vyprodaný Nohavicův koncert, který se měl konat příští týden v Domě kultury v Uherském Brodě. Pořadatelé tak učinili na základě doporučení uherskobrodských radních z důvodu „nedostatečné distance zpěváka vůči prezidentovi Ruské federace“ (viz odkaz zde).

Názory na to, zda zrušení či zákaz některých Nohavicových koncertů je správný, se liší, a na internetových diskusích jsou často předmětem ostrých spárů. Dost mě v tomto směru překvapuje, že i někteří lidé, kteří ještě donedávna orodovali pro demokracii a absolutní svobodu, rozhodnutí zastupitelů města Uherský Brod či UP Olomouc obhajují ve stylu, že se nic hrozného neděje a že je demokratickým právem kohokoliv, zda tomuto svéráznému umělci povolí na území své obce vystoupit či nikoliv.   

Já s „doporučením“ uherskobrodských radních problém mám, neboť mi připomíná některé praktiky, které zde panovaly před pádem komunismu v roce 1989. Pro ty, co tuto dobu kvůli svému datu narození nepamatují (případně pro ty, co již ztratili paměť), si zde dovolím ocitovat některé vzpomínky Jaromíra Nohavici na toto období, které před pár dny napsal na svém facebookovém profilu (viz odkaz zde):
„…písně typu „Halelujá , Metro, Jak se tak zmenšujou byty a pokoje“ jsou neslučitelné s profilem profesionálního umělce v socialistické společnosti, který navíc svou tvorbou ovlivňuje mladé lidi. Svým postojem, hodnocením a vyjádřením se staví proti základním postulátům naší společnosti, hraje si na falešného hrdinu a získává tak lacinou popularitu mezi mládeží…“ (zdůvodnění prvního Nohavicova zákazu koncertování v roce 1984)
„...začal psát a zpívat písně, které urážely naši lidovou armádu, zesměšňovaly a provokovaly poctivé lidi a mladým, před kterými vystupoval, křivily názory…“ (zdůvodnění druhého Nohavicova zákazu koncertování v roce 1987)

Pro ty, co budou argumentovat tím, že Jaromír Nohavica i Václav Klaus svým postojem dávají najevo podporu Putinova režimu, kvůli jehož mocenským choutkám čelí Ukrajina v současné době ozbrojené ruské agresi: jak Nohavica, tak i Klaus veřejně vyjádřili s touto agresí nesouhlas. Pokud by se nyní rozhodli Puškinovu medaili vrátit, nepochybně by se v očích některých stali takřka národními hrdiny. Ale já se ptám: nebylo by to od nich tak trochu laciné gesto? A je někdejší převzetí Puškinovy medaile (kterou v minulosti mimo jiné obdržel i finančník George Soros) opravdu projevem loajality ke všemu, co se v putinovském Rusku děje?