Vánoční cukroví pro zdravotníky od Markéty Pekarové Adamové

Je do nemocnice přinesené vánoční cukroví od předsedkyně Poslanecké sněmovny projevem vděku zdravotníkům, nebo spíše snahou vrcholného politika o vlastní zviditelnění?  

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová umístila na svůj facebookový profil (viz odkaz zde) příspěvek, ve kterém informuje čtenáře o tom, jak těsně před Vánocemi navštívila Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. Učinila tak dle svých slov proto, aby zdravotníkům osobně poděkovala za jejich obětavou práci v covidovém období.

Nad fotografií, kde předsedkyně TOP 09 předává krabice s cukrovím nemocničním zaměstnancům, je pak napsán následující text:
„Vánoce chceme určitě všichni strávit doma se svými blízkými. Ne všechny profese to ale umožňují. A protože i letos je v nemocnicích mnoho pacientů s covidem, hodně zdravotníků, lékařů a sester bude na Vánoce sloužit. To nejmenší, co jsem pro ně mohla udělat, bylo osobně jim za jejich práci poděkovat. A přinést několik krabic cukroví, protože čas na pečení je v současnosti pro řadu z nich nedosažitelný luxus. Ještě jednou – moc si toho vážím a děkuji. Nejen zdravotním sestrám tady ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ale všem zdravotníkům, kteří kvůli nákaze budou muset opět trávit Štědrý večer v práci.“

Že si zdravotníci za svou nelehkou a obětavou práci při stále nekončícím boji s covidem poděkování zaslouží, o tom není sebemenších pochyb. Ostatně, o děkovných vzkazech pro ně takřka denně slyšíme v rádiu či televizi nebo čteme v novinách. Na různých místech naší země se také speciálně pro zdravotníky uskutečnily benefiční koncerty, na kterých mnozí umělci poděkovali lékařům i sestrám formou hudebního dárku. Přesto mám z veřejně sdíleného příspěvku paní Pekarové Adamové rozporuplné pocity.

Jestliže například těch několik přinesených krabic s vánočním cukrovím zdůvodňuje předsedkyně Poslanecké sněmovny tím, že zdravotní sestry či lékařky nemají kvůli své časově náročné práci na pečení čas – jednak v dnešní době není problém koupit si vánoční cukroví u kvalitního cukráře (nejsem si ostatně jist, jestli paní Pekarová to přinesené cukroví opravdu napekla sama nebo ho někde koupila) a také pochybuji o tom, že by těch několik krabic vystačilo  pro všechny zdravotníky, kteří ve Všeobecné fakultní nemocnici pracují.

Druhou věcí pak je, že zaměstnanci nemocnic určitě nejsou jediní, kdo často musí chodit do práce i během Vánoc. Totéž se týká hasičů, policistů, železničářů, řidičů autobusů, energetiků a mnoha dalších profesí. A co se týká zdravotníků, mnozí z nich přece chodí již řadu let o svátcích do práce bez ohledu na to, nakolik je či není situace s covidem vážná. Ale děkovat výše zmiňovaným profesím asi není v současné době natolik „in“, jako veřejně děkovat zdravotníkům z covidových oddělení.

Velmi trefně to ostatně vyjádřila v odpovědi na facebookový příspěvek Markéty Pekarové Adamové jedna ve zdravotnictví pracující paní. Její slova si zde proto dovolím ocitovat:  
„Jednou jsme sestřičky a bratři, dali jsme na toto povolání, máme ho rádi a bohužel musíme počítat s tím, že pokud sloužíme v třísměnném provozu, tak to znamená, že sloužíme svátek ne svátek, covid ne covid, tak to prostě je!!! Nezneužívejte prosím covid pro Vaše zviditelnění...“

Nechtěl bych paní Pekarové Adamové křivdit, ale i já mám určité podezření, že svou předvánoční návštěvu Všeobecné fakultní nemocnice využila především pro své vlastní zviditelnění. Nebo si jen chtěla trochu vyžehlit svůj dřívější škraloup ohledně toho, když začátkem prosince podnikla se svým manželem horskou túru na Malé Fatře v době, kdy na Slovensku platil plošný lockdown (viz odkaz zde)?

Možná v tomhle směru někdo namítne, že při výletu do hor je pravděpodobnost toho, že se nakazíte covidem, velmi malá. Ovšem politici by měli jít v dodržování epidemiologických opatření ostatním příkladem a něco takového je pro covidové zdravotníky nejspíš důležitější než to, zda jim někdo do nemocnice přinese napečené vánoční cukroví.