Neúspěšných maturantů je opět více. Je chyba v učitelích, ve studentech nebo v systému?

Cermat tento týden zveřejnil výsledky didaktických testů společné části maturitních zkoušek. A dle nich se čeští maturanti v matematice, v českém jazyce i v angličtině oproti loňsku opět mírně zhoršili.

Ne, že by letošní státní maturity skončily úplným fiaskem. Ale ani důvodů k jásotu z jejich výsledků opravdu není. Dle výsledků, které Cermat v pondělí zveřejnil (viz odkaz zde), neuspělo u  didaktického testu z českého jazyka 10,4 % studentů (o 0,7 % více než loni), v angličtině, kterou si jako cizí jazyk převážná většina dnešních maturantů volí, 6,4 % (o 0,3 % více než loni) a v matematice 22,3 % (v porovnání s loňskem o 0,6 % více).

Zejména v matematice jsou výsledky nejvíce tristní: kromě 22% propadlíků zde dalších 24,5 % maturantů zvládlo test pouze na čtyřku. Téměř polovina maturantů tak dostalo z matematiky čtyřku či pětku. A to si královnu věd, jak je někdy matematika nazývána, letos vybrala jako volitelný předmět jen necelá čtvrtina maturantů. Přičemž za 4 roky již mají z matematiky povinně maturovat všichni středoškoláci.

Co je hlavní příčinou této ne zrovna lichotivé bilance a proč tak velké množství dnešních studentů nezvládne státní maturitní testy, se kterými by si jejich předchůdci před 20 a více lety nejspíš bez větších problémů poradili? Je chyba v učitelích, ve studentech nebo prostě v celém systému současného školství?

Začnu u učitelů, ke kterým již takřka 25 let patřím i já. Samozřejmě, že tak jak máme vynikající, průměrné i podprůměrné ekonomy, lékaře či novináře, máme zrovna tak výborné, průměrné i podprůměrné učitele. Ve sdělovacích prostředcích občas čteme názory některých lidí na to, že mnozí dnešní pedagogové jsou příliš konzervativní a málo využívají moderní vyučovací metody. Jenže jak je tedy možné, že v dřívějších dobách, kdy mnozí tito „konzervativní“ učitelé již ve školství působili, byly výsledky i samotné znalosti tehdejších maturantů výrazně lepší než dnes? Já zde jako hlavní problém vidím spíše to, že průměrný věk českých kantorů stále roste - mimo jiné i proto, že dnešní absolventi pedagogických fakult se již řadu let do školství příliš nehrnou. A to je podle mě jedna z prvních věcí, nad jejíž příčinou by se měli příslušní politici vážně zamyslet…

Co se týká studentů – i mezi nimi samozřejmě jsou výborní, průměrní i podprůměrní. Těch dílčích částí „zkoušky z dospělosti“ je od doby, kdy byla spuštěna státní maturita, poměrně hodně, a určitě bych se přimlouval za to, aby Cermat, tedy státní instituce, která má organizaci společné části maturitních zkoušek na starosti, zvládla mnohé věci logisticky lépe. Opravdu není ideální, když se například student výsledky svých testů dozví až den předtím, kdy má konat ústní část maturity. Jinak i u dnešních studentů je to tak, že někdo se na „zkoušku z dospělosti“ připraví více svědomitě a jiný méně, někdo má i smůlu, když mu k úspěšnému absolvování zkoušky chybí třeba jediný bod. Ale tak to někdy bývá i v životě a u maturity má neúspěšný student vždy k dobru ještě další 2 pokusy.

Už jsem to nejspíš zde na blogu někdy psal, ale stále trvám na tom, že hlavní příčinou tak velkého počtu propadlíků u státních maturit nejsou v dnešní době učitelé ani Cermat (byť tato organizace rozhodně není bez chyb), ale systém současného školství jako takový. Jestliže v dnešní době chodí na maturitní obory kolem 75 % absolventů základních škol, zatímco dříve chodila na maturitní obory jen zhruba čtvrtina populačního ročníku, je logické, že i přes úporné úsilí mnohých kantorů ne každý student se k maturitě dostane a ne každý ji zvládne. Pokud by se tedy výrazně nesnížily nároky na dnešní maturanty, ale to by podle mě byla cesta do pekel. Sice by nás možná některá evropská komise v Bruselu pochválila za to, že se procento lidí s maturitním vzděláním v naší zemi zvýšilo, ale k čemu je jinak dobré „vyrábět“ absolventy, kteří na něco mají papír, ale jejich znalosti a schopnosti tomu neodpovídají?

Určitým řešením by spíše mělo být uvést konečně do chodu reformu financování středních škol, díky níž by školy již nedostávaly finance od státu čistě podle počtu studentů (reforma má být v příštím roce spuštěna, ovšem někteří politici i lobbisté se ji opět snaží odložit). A také by nebylo od věci vážně se zamyslet nad tím, zda například budoucí kadeřnice, kosmetičky či instalatéři opravdu nutně potřebují maturitu a nestačil by jim výuční list, případně mistrovská zkouška.