Nechť si poslanci platy zvýší. Ale mám několik podmínek…

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny se ve čtvrtek usnesl na tom, že platy našich poslanců, senátorů i členů vlády se příští rok navýší o 14%. U poslanců to konkrétně znamená, že by jejich základní plat měl skokově vzrůst ze současných 56 000 na 64 000 korun. Toto rozhodnutí vyvolalo u většiny veřejnosti oprávněnou kritiku a i na základě ní již někteří politici „zařadili zpátečku“ – například vedení ČSSD prohlásilo, že s takovým rozhodnutím nesouhlasí.

Jak se na takový návrh dívám já coby řadový občan a daňový poplatník? Nebudu tady populisticky navrhovat, že výše platu poslance či ministra by měla být ve výši průměrného platu v České republice, případně že by příslušní politici měli vykonávat tyto funkce zcela zdarma jako službu své vlasti (i když by mi to možná přineslo vyšší karmu za článek). Také nesouhlasím například s tvrzením, že takový zedník by měl mít vyšší plat než poslanec, protože se nadře mnohonásobně víc.  To je sice pravda, ovšem špatně vytvořený zákon či jiné politické rozhodnutí obvykle napáchá mnohem více škody než špatně postavená zeď.

Proto souhlasím s tím, ať si politici platy zvýší a konkrétně u poslance navrhuji výši jeho platu řekněme na 75 000 korun. Ty, které jsem teď rozčílil, vyzývám, aby přesto ještě četli dále. Takto navržená výše platu by totiž byla podmíněna několika dalšími věcmi…

V první řadě bych zcela zrušil poslanecké náhrady, které v současné době činí 30 000 až 40 000 korun (podle místa bydliště jednotlivých zákonodárců). Cesty na sněmovní jednání nechť jsou mimopražským poslancům propláceny formou schvalovaných cestovních příkazů – pokud použijí při cestě do Prahy prostředek veřejné hromadné dopravy (nikoliv ovšem letadlo). Příplatky na asistenty či na zřízení poslanecké kanceláře vidím jako nesmyslné. Zvláště když řada poslanců jakožto své asistenty zaměstnává své příbuzné, včetně například manželky či manžela. Ať si každý poslanec sám rozhodne, zda potřebuje jednoho, dva či více asistentů a platí si je ze svého platu nebo zda dospěje k závěru, že se bez nich obejde.

Dále bych požadoval, aby byl plat poslanci vyplácen v plné výši pouze za předpokladu, že se zúčastnil všech jednání Sněmovny, případně, že každá jeho absence byla řádně omluvena (například z důvodu konání zahraniční cesty). Neomlouval bych však to, že některý poslanec měl v době konání schůze zasedání krajského či obecního zastupitelstva. Vidím jako nesmyslné, pokud je poslanec zároveň ještě krajským hejtmanem nebo starostou či místostarostou obce. Ať se každý rozhodne jen pro jednu z těchto funkcí a tu vykonává na stoprocentní výkon.

Dále bych zrušil to, aby byla poslanci po celou dobu nemoci vyplácena nemocenská ve výši 100% jeho platu, zatímco ostatní lidé nedostávají po dobu prvních 3 dnů nemoci vůbec nic a v další dny jen určitou poměrnou částku. Také by nebylo od věci zredukovat stávající počet parlamentních výborů i podvýborů.  Vždyť v současné dvousetčlenné Poslanecké sněmovně je 17 sněmovních výborů a 40 podvýborů, přičemž každý z nich má svého předsedu i místopředsedu – a každý z těchto předsedů i místopředsedů pobírá ke svému základnímu platu odpovídající funkční příplatek.

Domnívám se, že při splnění těchto podmínek by se mnou navržené navýšení poslaneckého platu na 75 000 korun určitě vyplatilo. Souhlasíte?