Dvakrát zaplatili za stavbu bytů, soud je poslal na ulici. Co na to Člověk v tísni?

Nejvyšší soud dnes rozhodl, že se klienti bývalého H-Systemu musí ze svých domovů do měsíce vystěhovat. Přestože za ně dvakrát zaplatili…

V roce 1995 začala v Horoměřicích poblíž Prahy výstavba bytových domů, za které jejich budoucí majitelé předem zaplatili firmě H-System, založenou podnikatelem Petrem Smetkou. Na tuto firmu byl však v roce 1997 podán návrh na konkurz, který pak byl o rok později vyhlášen. Ještě v témž roce založila část poškozených klientů H-Systemu bytové družstvo Svatopluk s cílem pokračovat ve výstavbě bytů. Tehdejší konkurzní správce jim to předběžně povolil a tak tito lidé podruhé investovali do svého bydlení a byty si svépomocí dostavěli.

Pak však přišel druhý konkurzní správce, který je vyzval, aby své nemovitosti vyklidili a umožnili jejich prodej. Když vcelku logicky neuposlechli, podal na ně soudní žalobu, jejíž projednávání se táhlo od roku 2000. V roce 2015 ji zamítl jak Pražský městský soud, tak i  Pražský vrchní soud. Jak jsem však již uvedl v perexu, Nejvyšší soud České republiky nakonec rozhodl v neprospěch bývalých klientů H-Systemu a nařídil jim do 30 dnů se ze svých domovů vystěhovat (viz odkaz zde).

Co k tomu dodat? Také vám počínání našich soudů připomíná známý český film U nás v Kocourkově? Jak jinak totiž označit to, že tahle kauza se táhne téměř 20 let, přičemž Nejvyšší soud nakonec rozhodne zcela v rozporu se všemi soudy nižších instancí? Je sice hezké, že si zakladatel firmy H-System pan Smetka odseděl 12 let, ovšem aby všechny poškozené klienty odškodnil, musel by prý žít nejméně 600 let…

Samozřejmě, že poškození klienti ještě mají možnost dovolání k Ústavnímu soudu, mohou podat žalobu k Evropskému soudu, atd. To ovšem samo o sobě asi 70 rodin, mezi nimiž jsou i důchodci, od nutnosti vystěhovat se do měsíce ze svých dvakrát zaplacených bytů asi nezachrání. V tomto případě by proto byla naprosto namístě pomoc poškozeným rodinám ze strany státu. A určitě by neškodilo, kdyby tentokrát pomohly například i neziskové organizace typu Člověk v tísni – poškozené rodiny se totiž opravdu v tísni ocitly. Nebo budou pro tyto neziskové organizace i tentokrát důležitější problémy v Rusku, Číně či problémy migrantů, mířících do Evropy?