Andělské kázání aneb palec nahoru pro paní redaktorku Spáčilovou

Kdo čte mé blogy již delší dobu, tak nejspíš ví, že redaktory z MF DNES či IDNES v nich příliš často nechválím.

Ne, že bych se snad domníval, že MF DNES jsou ty nejhorší noviny, které v naší zemi vychází. Ale jde o deník, který čtu takřka denně již řadu let – především proto, že zde najdu v přehledné a ucelené podobě jak zpravodajství, tak i komentáře, investigativní reportáže a v neposlední řadě i poměrně obsáhlou sportovní rubriku. Ale vcelku logicky zde čas od času narazím na komentář či reportáž, se kterými vnitřně nesouhlasím a cítím potřebu se k nim vyjádřit zde na blogu.

V dnešní MF DNES jsem ale naopak narazil na komentář, který považuji za vhodné pochválit. Má název „Andělské kázání padá do prázdna, národ zírá jinam“ a jeho autorkou je redaktorka Mirka Spáčilová. Je možno nalézt ho i zde na IDNES.

Již z jeho titulku je patrné, že paní Spáčilová v něm rozebírá sobotní udělování Ceny Anděl a kritiku prezidenta Miloše Zeman v přímém televizním přenosu z úst zpěváků Lenky Dusilové a Davida Kollera. K tématu jsem se již vyjádřil ve svém nedělním blogu a učinila tak i řada mých kolegů blogerů. Někteří Dusilovou a Kollera za jejich počin chválí, jiní zase kritizují. Ne snad, že by zmiňovaným umělcům někdo upíral právo prezidenta kritizovat (toho jsem si dosud v žádném blogu ani komentáři v médiích, které jsem měl možnost přečíst, nevšiml), ale řada lidí se domnívá, že k tomu neměl být využit či spíše zneužit televizní přenos z udělování hudebních ocenění, který by měl spíše sloužit jako oslava populární hudby.

S tímto názorem souhlasím i já a proto jsem byl poněkud překvapen, když jsem si od některých diskutujících přečetl, že bych nejraději umělcům určoval, co smí říkat a co nikoliv (to rozhodně v úmyslu nemám), že se mi stýská po předlistopadových časech (to se mi tedy opravdu nestýská), jeden diskutér mi dokonce napsal „kde beru drzost radit Kollerovi, co má dělat.“ To mě opravdu lehce šokovalo – já panu Kollerovi v mém blogu žádné rady neuděluji  a zrovna tak, jak má pan Koller právo kritizovat prezidenta, má snad stejně tak právo i kdokoliv jiný kritizovat jeho.

Úroveň diskusí nejenom zde na IDNES jde holt čím dál víc dolů, slušnost a vzájemná úcta se čím dál více vytrácí a proto jsem se rozhodl, že diskusi u dnešního článku otevřenou nechám, ale já sám do ní zasahovat nebudu. Nehledě na to, že například sledování fotbalového zápasu Ligy mistrů dnes večer mi přijde jako mnohem smysluplnější zábava (ale to je samozřejmě pouze můj názor a kdo chce diskutovat, klidně může…)

Ale abych se vrátil k paní redaktorce Spáčilové. Kdo tak ještě neučinil, tomu doporučuji přečíst si její komentář celý, přesto si zde malou část – samotný závěr jejího textu dovolím ocitovat:

"A pro efekt si umělci vybírají přímý televizní přenos slavnostního ceremoniálu, který sami nezařídili ani nezaplatili, přestože dneska už mají nespočet příležitostí, jak veřejně burcovat, nadávat, plakat či volat do zbraně. Kdyby si pronajali vlastní sál, svolali občany i média a sdělili jim konkrétní věci od podpory chovu klokanů po senzační odhalení Zemanovy bigamie, mělo by to fazonu. Ale povykovat během ceremoniálu „nesouhlasím – já taky – a já taky“ zůstane dětinským gestem, o kterém se mluví pouze proto, že na pořádně peprný skandálek se Andělé nezmohli.“

S komentáři paní Spáčilové v MF DNES ne vždy souhlasím, ale pod tenhle bych se ihned podepsal. Jsem navíc rád, že byť většina českých novinářů Miloše Zemana v lásce příliš nemá (dost možná k nim patří i sama Mirka Spáčilová) a kopnout si co nejvíce do prezidenta je v současné době „in“, stále se najdou takoví, kteří se nebojí jít proti hlavnímu mediálnímu proudu.