Žaluji světový kapitalismus, že....

Žaluji světový kapitalismus, že způsobil tolik neštěstí mému národu. Po letech utrpení ve spárech totalit se na český národ spustila pohroma vyvolaná snadným přístupem k bohatství. Ve společnosti rovnosti (alespoň pro většinu) jsme neměli možnost pohlížet na hromady a kilogramy stokorun a tisícikorun zblízka, doslova se dotýkat a ohmatávat jejich přítažlivou grafiku, ba i vůni.

Žaluji světový kapitalismus za jeho nerozvážnost, s jakou nechal shromažďovat v sejfech českých bank a firem gramy, dekagramy, kilogramy ba i metráky zlata a jeho papírových ekvivalentů, a klíče k nim doslova rozdával na potkání zájemcům o marnivý eden VIP. Logicky po prvním závanu krize se sejfy rychle vyprázdnily, ceniny se odstěhovaly do širokého okolí, jenže touha už příliš zalezla pod kabáty mých spoluobčanů.

Žaluji světový kapitalismus, že čím dál tím více mých spoluobčanů míří anebo se brzy odebere za zamřížovaná okna a festovní zdi vězení a káznic, neboť nemohou náhle opustit své životní stereotypy chování, a budou i na troskách ještě nezprivatizované společnosti hledat uplatnění. Přitom se  podobným koncům dalo předejít, kdyby s tržní ekonomikou byly do krajiny pod Řípem přivezeny certifikované pokladny i pro ty poslední trhovce.

Žaluji světový kapitalismus, neboť nedokázal rozpoznat v rozzářených tvářích českých politiků jejich patologickou snahu narušit peněžní toky tak, že nyní už celý národ může přecházet suchou nohou přes prázdná řečiště. Je otřesné, jak na dráhu zločinu postupně nastoupili i ti, kteří v minulosti trávili roky doslova v podzemí, čímž si zajistili obdiv prostých lidí, jenže kouzlo moci a bohatství nalomilo rychle i jejich na první pohled pevné charaktery.

Žaluji světový kapitalismus, že dlouhodobě vyvíjel na můj národ nátlak nejrůznějšími obstrukcemi, včetně embarg na moderní technologie, že podle ukrýval své nezaměstnané a bezdomovce v hromadách bulvárních novin, což samozřejmě ztížilo poznání kapitalismu ve zdejších šířkách. Dobře mohli vědět chytráci z Wall Streetu, že zářivé krabičky a lesklé obaly často nejrůznějšího braku nemohou zůstat nepovšimnuty mým vyhladovělým lidem. Realita je však ještě horší.

Žaluji světový kapitalismus, že po prvních zkušenostech s děním na Východě nezahájil ozdravnou terapii, nezavedl nad mým krajem bezletovou zónu pro likvidaci zločinu, korupce, banditismu, kořistnictví a zlodějny. Ba co víc, zval a stále zve do svých hotelových rájů daňových úniků zdejší oběti. Neměl by zapomínat, že můj lid dokáže své zkušenosti přenést daleko za hranice své vlasti a iniciativně, doslova bezištně, se pak rozdělí se svými dnešními mecenáši.

( S poděkováním Emilu Zolovi za jeho J´accuse - psáno pro BL)