Jak dál v Evropské unii?
Náš společný úděl vděčí za mnohé jazykové pestrosti, zvláště národním státům, jak se začaly utvářet zejména v 19. století. Ale už dávno předtím Evropu ovládaly koloniální velmoci, stejně jako ovládaly zámořské kolonie na všech světadílech. Jejich imperiální politika v epoše industrializace dosáhla obludných rozměrů. Tisíc let Evropu ničily feudální a náboženské války. V Evropě se zrodil fašismus, národní socialismus, s jeho kultem vyšší rasy, dovedený v konečném důsledku do stavění plynových komor. Náš kontinent dal světu dvě poslední světové války a milióny obětí: mužů, žen a dětí. Do současnosti si pohrává s nacionalismem, a války na Balkáně v 90. letech by nás neměly nechat v klidu.
Dva evropské státy, Francie a Německo v letech 1870 – 1940, podstoupily tři válečné konflikty, a milióny jejich zabitých a umučených zanechaly svoje neblahé dědictví v myslích šťastnějších potomků. Mohlo by se zdát, že nejde vymazat z paměti lidí pocit křivdy a potupy, ale zejména nenávisti, protože tyto pocity jsou oprávněné a člověk v nich nachází způsob jak se vyrovnat s minulostí. Přesto, hned v roce 1950 přišel s plánem na usmíření dvou hlavních hráčů v západní Evropě tehdejší ministr zahraničních věci Francie – Robert Schuman. Spolu s německými kolegy zahájili proces k obnovení vzájemné důvěry budováním společného domu.... Samozřejmě, že zbavit dva národy až patologických nevraživostí nebylo možné jen oficiálními deklaracemi, vytvářením prvních ekonomických (ocelářských a uhelných) spolků, EHS a EU. K tomu si vymysleli až zázračný plán sbližování občanů obou zemí. Města a velké obce ve Francii a v Německu dostaly pokyn najít si u svého souseda družební, nebo chcete li, partnerské město. A zahájili kulturní, sportovní, jazykové, municipální výměny občanů a zejména mládeže. Aby na vlastní „kůži“ poznali lidé, že jsou stejní za Seinou i za Rýnem. Že mají ty samé potřeby a touhy, ty samé radosti a strasti. A netrvalo ani deset let, a vztahy těchto zemí nabyly zásadních proměn. Na toto dědictví otců-zakladatelů EU bychom měli navazovat.
Včerejší nesouhlas Slovenska s finančními kroky EU vůči zadluženým zemím považuji za velmi závažný. Je totiž velmi snadné křičet a hanobit země, v nichž nadnárodní společnosti včetně bankovních domů zapříčinily kolapsový stav, umožnily vytunelovat ekonomiku skupinou lotrů a chytráků. Opět je na programu dne nenávist vůči celému národu, opět tu, i z úst blogerů VIP, zní chytrácký pokřik o potřebě udělat si pořádek na „vlastním dvorku“, stáhnout se do bezpečí vlastního domečku a podpořit izolacionismus, který řadě politiků slouží jako výhodný argument pro získání politické, a tudíž i hospodářské moci. Tím nepopírám právo na důraznou kritiku současných poměrů v EU, neskutečnou schopnost parazitovat na společné kase všemi, kdo ve volbách, v tzv. demokratické soutěži, získá letenku na cesty do Bruselu. Třebaže je šéfem evropského parlamentu Polák Jerzy Buzek, není to zárukou, že jeho zkušenosti z totalitní minulosti Polska ho promění v náročného demokrata.
Co bude s Evropou v budoucnu, bůh suď. Možná se opravdu prosadí tendence nechat některé země zbankrotovat, nechat je svému osudu, a i to možná nemusí být nic mimořádného pro tamní obyvatele, čím by se na léta odlišovali od nás, řádných členů EU, protože trh a agresivní monopoly si proklestí cestu, aby mohly i v budoucnu profitovat ze všeho, co je možné, a dnes třeba těžko představitelné. Konečně, řada zemí není v EU, i když jsou to zejména země bohaté, jejichž občané v referendech nechali zvítězit egoismus a sobectví. A přesto tyto státy díky demokratickému systému dnes spolupracují s EU, podílejí se na řadě dotačních programů k pomoci těm potřebným (Norsko, Švýcarsko).
Buďme optimisté, chtějme nemožné, a zejména si přejme, aby Evropa byla čím dál tím více sjednocená, aby společně sdílené hodnoty měly navrch, aby škarohlídi, úzkoprsí nacionalisté a také populisté, ztráceli půdu pod nohama. Aby se náš kontinent dokázal vymanit z kazajky finančních otrokářů, válečných dobrodruhů. Evropa si zaslouží lepší politiky, než zatím vidíme kolem sebe.
P.S. Ten malovaný džbánek je dar družebního německého města čínskému Kantonu. Příklad hodný následování....
Miloslav Štěrba
Na kolik procent jsme právním státem?
Vláda tvrdí, že je třeba vybrat od lidí víc peněz, průměrným důchodcům příliš nepřidávat, neboť se musí plnit usnesení Ústavního soudu. Proplácet vyšší důchody lidem, kteří do systému „přispěli“ větším dílem. Faktem zůstává, že si tito lidé také ze systému nejvíce odnesli.
Miloslav Štěrba
Jede, jede mašinka...
Vlaky nás povznášejí k poezii dálav, k cestám do široširého světa, k dobrodružství při pohledu na historii železnice. Pokud je také nepotřebujeme k praktické dopravě – do práce, do školy atd.
Miloslav Štěrba
Nejpopulárnější politik České republiky
Podle zářijového průzkumu agentury STEM se nejpopulárnějším politikem na české scéně stal senátor Jiří Dienstbier. Mezi prvními pěti politiky se tak umístili čtyři z ČSSD (Sobotka, Hašek, Zaorálek). Proč právě ten nejméně „ostřílený“ obsazuje vedoucí pozici? A proč hlavní straničtí lídři jsou méně oblíbení? A co je to za hodnotový systém – zaujímat místo na žebříčku popularity? Jakou má vypovídací hodnotu? Takhle si možná budete klást otázky, při pohledu na graf úspěšnosti předkládaný agenturou STEM...
Miloslav Štěrba
Jsem křesťan a kdo je víc?
Petr Gazdík s oblibou uvádí na posílení svého vlivu, že jako křesťan dělá to a to, případně něco jiné nedělá. K tomu vychovává, jak nám sděluje, své děti. Naposledy v neděli v programu na Primě zdůraznil, že jeho děti jsou vedeny v úctě vůči starším. Protože je křesťan.
Miloslav Štěrba
Ze života jednoho paneláku
Existuje ve Zlíně panelový dům a v něm bydlí 26 rodin. Dům je letitý, brzy oslaví své 40. narozeniny. Je tedy zralý na rekonstrukci či revitalizaci, jak se polidštěně a eufemisticky nazývá uvedení do stavu možného využívání v příštích letech. Zvláště, když i většina okolních domů na sídlišti již revitalizaci uskutečnila nebo se na ni chystá.
| Další články autora |
Poznáte značku auta podle světel?
Poznáte automobilovou značku jen podle tvaru předních světel? Není to vždy snadné, masky se často...
Tenhle těžký stroj už zabránil škodám za miliony. V zimě drží Prahu v pohybu
Zima v Praze umí být krásná, ale pro tramvajovou dopravu často znamená pořádnou výzvu. Jakmile...
Návštěvnost pražských památek klesla. Kouzelná vstupenka se ale vyplatí, hlavně na začátku roku
Návštěvnost pražských památek ve správě Prague City Tourism loni klesla zhruba o pětinu. Nejvíce se...
Tramvaje nepojedou na jih Prahy, výluka omezí provoz už od Podolské vodárny
Cestující v Praze musí od soboty počítat s dalším omezením tramvajové dopravy. Z důvodu napojení...
Vraždil mladé ženy a bylo mu 16. Metoda Markovič rozkrývá případ spartakiádního vraha
Dlouho očekávaná šestidílná minisérie o dopadení spartakiádního vraha začíná už dnes. Seriál Metoda...
Nolan, Spielberg, Pitt, Tarantino a zombíci. Na jaké pecky se můžete v roce 2026 těšit v kinech
V biografech se letos nudit rozhodně nebudeme. Přehled těch nejočekávanějších filmů nového roku...
Jak žili lidé ze železáren. Dřevěnky v Třinci se staly další zastávkou Technotrasy
Skanzen Dřevěnky na Borku v Třinci, který ukazuje, jak se žilo rodinám zaměstnanců Třineckých...
Býval to nábytkářský gigant Československa, z továren vznikne nová obytná čtvrť
Ve své době byly Uměleckoprůmyslové závody v Bučovicích na Vyškovsku vůbec největším nábytkářským...
Olomoucký kraj se stává mekkou gastronomie, i díky michelinským oceněním
Šéfkuchař a rodák z Jeseníku Jan Knedla získal dvě michelinské hvězdy, špičkové renomé získal také...

Administrativní pracovnice - evidence materiálu, Benešovsko, 40 - 42 000 Kč
MIKUPEX TRADE s.r.o.
Praha, Středočeský kraj
nabízený plat:
40 000 - 42 000 Kč



















