„Opravdu to potřebuji?“

Otázka, kterou bychom si měli položit vždy, než něco koupíme. Pod návalem marketingových triků je snadné se nechat zlákat, my ale nemusíme podlehnout. Jak zachovat klid, když na nás přijde nákupní horečka?

Je tomu už asi rok, kdy se příjmy v naší rodině kvůli příchodu miminka značně snížily. Nezbývalo nám s mužem, než se uskromnit. Byla to jedna z nejlepších věcí, které se nám mohly přihodit, abychom začali žít méně konzumně.

V první řadě je potřeba zmínit, že my lidé chceme někam patřit a stavíme si na základě toho i naši image. Máte-li hodně kamarádů, kteří lpí na luxusním oblečení a drahé kosmetice, budete se pravděpodobně snažit jim vyrovnat. Naopak, když se bavíte s lidmi, co rádi chodí do přírody, žijí skromně a minimalisticky, nebudete mít takovou potřebu konzumovat nové a nové produkty. Nechci tím říct, že byste se už neměli bavit se svými zámožnými kamarády, ale je zásadní se přestat srovnávat. Vy jste vy, jste originál a vaše hodnoty leží úplně jinde, než v obklopování se drahými věcmi.

Když nás zaujme nějaký produkt, měli bychom se sami sebe zeptat: „Proč si chci předmět koupit? K čemu mi bude sloužit? Jak dlouho mi vydrží? Chci uspokojit svoje emoce, nebo nějakou reálnou potřebu?“ Už díky pár pádným otázkám lze vyfiltrovat produkty, které opravdu potřebujete. Dost položek se dá navíc sehnat z druhé ruky, něco se dá jen zapůjčit na dobu nezbytně nutnou, anebo si můžete věc sami opravit, když ji seženete za hubičku rozbitou.

Říkáte si možná, co by to bylo za život, nedopřát si občas i to, co prostě jen chcete. S tím naprosto souzním. :) Je však důležité mít na takové položky striktně vyhrazené peníze. A ideálně opravdu jen drobnou část výplaty/rodičovské/důchodu. Buďto si můžete každý měsíc dopřát něco menšího, anebo za pár měsíců dražší položku.

Experiment, který doporučuji zkusit, je 1 měsíc nakupovat jen základní položky. Tedy poplatit všechny složenky, chodit na nákupy jen pro jídlo, hygienické potřeby a léky. Samozřejmostí je i přeprava, sport a lékařská péče.

Co ale nutně nepotřebujete, si zapíšete během tohoto měsíce do nějakého dokumentu. Na konci experimentu se můžete rozhodnout, co ještě stále považujete za důležité koupit. Je dost možné, že polovinu položek nakonec škrtnete.

Za ušetřené peníze si pak můžete zajít na masáž, kafe a dort, nebo se konečně vydáte ke kadeřníkovi. :)

Zde je však třeba zmínit, že abychom mohli žít minimalisticky, měli bychom se vyhnout využívání služeb, kam je třeba docházet opakovaně. Mám teď na mysli třeba právě barvení vlasů u kadeřníka, umělé nehty nebo umělé řasy. Střih je samozřejmě něco jiného, stejně tak obyčejná manikúra.

Na závěr si dovolím přidat svůj krátký příběh, třeba vás inspiruje.

Vždycky, když jsem si koupila něco zbytečného, měla jsem takový zvláštní vnitřní pocit, jakési zklamání z toho, že mě ta věc neuspokojila, a přesto jsem utratila peníze. Naopak, když jsem si koupila třeba pomůcku na sport, nebo kvalitní potravinu, pocit byl příjemný. To, jak rezonuji se svým rozhodnutím po koupi, mi hodně napoví. Je to takový můj konzumní kompas.

Už rok jsem si kromě spodního prádla nekoupila žádné oblečení.

Už rok jsem nebyla u kadeřnice a nechala si přirozenou barvu vlasů.

Už rok chodím do restaurací jen při výjimečných příležitostech, takže si to i náramně užiju.

Mám pár kusů osvědčené kosmetiky, tak, abych nemusela zkoušet novou, která by mi třeba vůbec nevyhovovala.

Když se mi rozbije nějaký kus elektroniky, vždycky ho nejprve zkouším sehnat z druhé ruky.

A je mi opravdu mnohem, mnohem lépe. Když si chci sem tam dopřát, vyrazím na wellness, nebo utratím za dobré jídlo a pití.

Místo do kina a „shoppovat“ jdu raději s mužem a synem na výlet a stresové hormony jsou ta tam. Muž si nikdy nezakládal svou image na věcech a já jsem se do toho stádia dostala také.

Zcela jistě i naše planeta ocení, když budeme kupovat jen to zásadní. Tak o tom pojďme více přemýšlet. Protože rovnice více věcí = více štěstí není ani trochu pravdivá. To se nám jen snaží nalhat firmy, jejichž cílem je prodávat a prodávat.