Dopad trestů na naši psychiku - jak nás (de)formují?

Tresty nás provází od narození až do konce života. Ať už se jedná o pár výchovných facek v dětství, emocionální studenost našeho partnera, či pozvánku od šéfa na kobereček ohledně krácení prémií. Je ale správné a účinné trestat?

„Škoda každé rány, která padne vedle“

Fyzické tresty mezi českými rodiči a prarodiči pořád ještě neztrácí na oblibě. To, že leckteré země směrem na západ uznaly bití dětí jako nelegální, nechává příznivce trestů většinou chladné.

Mlácení vařečkou, páskem či pravítkem, zásah pantoflí klidně i do obličeje... leckdo z nás si z dětství vybavuje hrůzné vzpomínky. Strach, který jsme při a po výprasku cítili, se jen tak někam nevypařil.

Elizabeth Gershoff, působící jako profesorka na College of Natural Sciences na Texaské univerzitě, ve svých studiích uvádí, že fyzické trestání je spojeno s vyšší mírou agresivity, nižším akademickým výkonem a horšími vztahy s rodiči. Tyto závěry byly publikovány v jejím článku v časopise Journal of Family Psychology v roce 2013.

Dalo by se tedy říct, že agresivní rodič spíše vychová agresivní dítě, než by tomu tak bylo v klidné rodině. Zlobu můžeme potlačovat i po léta našeho života a o to více se divíme, když při vypjatých situacích nezvládneme ukočírovat své emoce.

Skinner, průkopník behaviorismu, si ve svých pracích stojí za tím, že pozitivní posilování je silnější než trest. Znamená to například, že místo pohlavku za nepořádek v pokoji našeho dítka vymyslíme systém odměn, kdy za každý den čistého pokoje přibyde jedna hvězdička a pět hvězdiček se rovná koupi oblíbeného časopisu.

Praxe je pak samozřejmě náročnější a každý rodič si ze všech přístupů vybere to, s čím nejvíce souzní.

Nicméně k fyzickým trestům mě napadá jen jedno. Opravdu chceme na svých dětech páchat to, co jsme jako malí sami nesnášeli? Co nás ponižovalo, děsilo a mentálně paralyzovalo? Anebo se vydáme cestou pozitivního odměňování, vysvětlování a přinejhorším zvýšeným hlasem a důrazným „ne“?

„Tentokrát to bude bez prémie...“

Ani na pracovišti se tresty, tentokrát však finanční, neukázaly jako funkční.

Alfie Kohn, autor managementových metod, varuje, že trest za pracovní chybu nebo nesplnění úkolu může zkrátkodobě zlepšit výkon, ale dlouhodobě vede k demotivaci, snížení loajality a kreativity zaměstnanců.

Jako efektivnější se jeví nabízet zaměstnancům bezplatná školení, koučing, dny volna navíc a sick days.

Posuďte sami, který přístup se vám zamlouvá více.

„Nic mi není, nech to být“

Stejně tak v partnerství se trestání nevyplácí, ať už se jedná o úmyslný emocionální distanc od partnera nebo o manipulaci. John Gottman, profesor psychologie na Washingtonské univerzitě uvádí, že trestání v romantických vztazích může vést k poškození důvěry a emocionální vzdálenosti, což pak často končí rozpadem vztahu.

Prostě a dobře - trestání lidské duši nesvědčí. Může mít méně či více vážné psychologické následky, jako jsou pocit bezmoci, snížení sebeúcty a sklon s negativnímu sebehodnocení.

Zkusme se tedy zeptat sami sebe, než někoho potrestáme, k čemu to povede a zda by to přeci jen nešlo jinak.