Poloha mléka a vody, aneb Zemědělci a povodně

"Jézéďáci už zase blokujou silnice", křičí starý pán na celou tramvaj. „Že vono je to furt baví! Že se nestyděj! Dyť vono jim vadí sucho, vadí jim  mokro, támhleto nebo vonohle. Teď je to zase něco s mlíkem.“

Paní, co sedí proti němu, pokyvuje hlavou. Chce něco říci , ale stačí jenom otevřít pusu. Pán si poposedl na kraj sedadla, naklonil se k ní a nenechává jí promluvit.

„Já si ráno vždycky pouštim rádio, zprávy, víte? A dneska to bylo jak z Kámasútry. Poloha mlíka a vody…“

Zbytek rozhovoru jsem neměla možnost vyslechnout, vystupovala jsem. Poloha mléka a vody! Asi nejsem sama, komu se vybaví scéna z Pelíšků. ( Když jsem je viděla poprvé, hned jsem si šla nalistovat v příslušné literatuře, o čem to vlastně pan Dušek mluvil. Mezery ve vzdělání je třeba doplňovat!) A starý pán měl pravdu. Média jsou plná zpráv o povodních a protestech zemědělců. Vody a krav  máme najednou nějak moc. Dlouhodobě krátkozraká agrární politika se na obojím značně podílí. Nerovné podmínky pro zemědělce ze „starých“ a „nových“ států EU jsou jen hořkou „třešinkou“ na vrch.

Nechci hodnotit formu agrárnických protestů. Chápu obavy zemědělců o budoucnost. Ta výše zmíněná třešinka jim může zlámat vaz. Ale musím dát za pravdu i starému pánovi z tramvaje. Furt se jim něco nelíbí (když bylo sucho chtěli dotace, když byly deště chtěli dotace, atd…).

A ta voda? Už mnohokrát byla řeč o následcích rozorání mezí. I o tom, že „intenzivní hospodaření“ způsobuje eroze půdy a snižuje retenční schopnosti krajiny. Děláte s tím něco, páni zemědělci?

Přírodě se nedá poručit. Když prší, tak prší, když hodně prší, tak hodně prší. Bylo to tak vždycky. Jenže krajina dřív vypadala jinak. Mnohem víc do sebe „nacucala“. Zemědělci se dřív chovali jinak . Byli spjati s přírodou tak jako ti milenci v poloze mléka a vody. Škoda, že ty  dnešní protesty zemědělců jsou jenom o mléce a ne o „zemědělské politice“, která mrzačí krajinu. Hodilo by se to!

P.S. Přiznám se, že jsem zemědělcům  fandila, ale když jsem si přečetla, že (mimo jiné) chtějí, aby se sušené mléko přidávalo do krmiv pro hospodářská zvířata, dospěla jsem k závěru, že zemědělec bez selského rozumu si mou podporu nezaslouží.