Tři kolíky do země
Naposled jsme si takhle hrály s Evou, když nás po maturitě pozvala do víkendového domu, jehož dvanáctinu zdědila.
Do noci jsme tlachaly, kouřily a pily vavřince, zatímco Evina teta Elvíra, které patřila jiná dvanáctina, pronášela všelijaká moudra, jako třeba že ryba a host třetí den smrdí.
Ve dne jsme si hrály. Eva naložila Ivanu do dvoukoláku a odvezla ji jako k doktorovi:
„Dobrý den, pani, tak co vás trápí?“
„Dítě má záduchu a něco na uchu.“
Bylo nám osmnáct a hrály jsme si, že si hrajem.
Potom jsme sousedce čmajzly slepici, ve sklepě ji zavraždily, vykuchaly, oškubaly, ale nejedly, protože to už nebyla sranda, ale tak trochu vražda. Naštěstí o tom Elvíra dodnes nemá páru.
Dva roky nato jsme v Evině dvanáctině strávily léto se Zuzanou a miminy. To moje celé dny prořvalo, potichu bylo jenom v kočáře, když se s ním hrubě drkotalo po trávníku, a zahrada tím pádem vypadala jak po hluboké orbě.
Když se mě prodavačka v místní sámošce zeptala: „Co si dáte, pani?“ nebylo to už jako, ale pořád ještě to bylo hrozně srandovní.
Tenkrát v třiaosmdesátém vypuklo létu už v půlce dubna a my jsme se celý červenec jenom modlily, aby zapršelo. Když konečně jednou večer přišla bouřka, strhaly jsme ze sebe šaty a vyběhly do zahrady. Nad hlavou nám divoce hřmělo a lítaly blesky a teta Elvíra kroutila pohoršeně hlavou, že trojčíme nahaté mezi záhony mrkve.
Od té doby jako by šlo čím dál víc do tuhého. Ne že by se kolem pořád nehrály všelijaké hry. Obvykle jsou taky jenom jako, zároveň ale mají nepříjemně opravdové důsledky, a já se proto radši vždycky rovnou zapikám.
Stýská se mi po lehkosti. Občas se ke mně na chvíli vrátí třeba ve snu, když se vznesu nad krajinu, a nebo když se přiopiju rumem. I při vymýšlení příběhů se mi vrací, jenom si to občas kazím ctižádostí.
Ty dvě holčičky tenkrát do Brna vůbec nedojely. Ale když se vrátily domů, čekalo je báječné překvapení. Zatímco byly v kině, narodily se jim nové děti.
Markéta Schneiderová
Bibliobus 1
Schody do bibláku jsou vysoké. Někomu trvá i pár minut, než je zdolá. Jistá paní v Malešicích na mě vždycky z chodníku huláká: halóóó! Musím vytáhnout její nacpanou kolotašku dovnitř, zatímco ona se souká vzhůru po zábradlí. Trávu pro morčáka odloží do regálu s nápisem Doporučujeme, kam láduju novinky, a já jí pak pomůžu vybrat dvanáct - čtrnáct knížek, což je její dávka na dva týdny. Pak tašku vynesu na silnici za autobus, kam už se nějak dobelhá.
Markéta Schneiderová
Od té doby, co jsem ztloustla, jsem se stala nepotopitelnou.
S rukama za hlavou se v rybníku vznáším jako špunt a koukám do nebe.Od pondělí předpovídali na každý den déšť, ale pršelo jen jednou. Vlastně dvakrát, ale podruhé to byla jen sem tam kapka, nanejvýš sem tam pleskanec.
Markéta Schneiderová
Tak jsme mu zase napsaly:
„Honzíku, co je s tebou? Ozvi se.“ Nechtělo se mi. Brácha ví, že máma napsat esemesku neumí. Ani zvednout telefon se jí pokaždé nepodaří, volá vždycky: „Markétko, Markétko, slyšíš mě?“ Nutí mě hulákat na celý autobus a pak to omylem položí.
Markéta Schneiderová
Tentokrát o stromech
protože nechci pořád psát o mámě a o psovi, i když tihle dva živočichové okupují v mém životě čím dál větší prostor.
Markéta Schneiderová
Venku už zas všechno pučí
„Jen mně nikdo nepučí,“ říká máma, a je to vlastně tátův fórek, nejspíš dost starý, protože táta sice byl vtipálek, ale nijak zvlášť originální. Měl svou sérii fórků pro konkrétní příležitosti a roční období. Pár z nich jsem přejala do svého repertoáru, zdědila jsem totiž jeho smysl pro humor, pomáhá mi na deprese minimálně stejně jako prášky.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Poslanci kývli na možnost odpuštění penále z odvodů na zdravotní pojištění
Přímý přenos Poslanci schválili možnost odpuštění penále z odvodů na zdravotní pojištění. Pomoci to má těm,...
Carlson má pořad v ruské televizi. V prvním díle řešil klíšťata jako biozbraň USA
Konzervativní americký moderátor Tucker Carlson spustil vlastní pořad na ruské státní televizi...
Na sestru vzal nohy od stolu, líčil muž řádění pacienta. Za jeho smrt soudí policisty
Trojice sanitářů z Psychiatrické nemocnice v Bohnicích se v úterý u Obvodního soudu pro Prahu 8...
Děda chtěl vnučku do péče kvůli týrání. Zmanipuloval ji k výmyslům, soudí ho
Bouchla mě sušákem na prádlo, kopla do břicha, je zlá, křičí, tahá mě za vlasy, sráží na zem. Takto...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 75
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1125x
Znechucena obchodem se rozhodla, že své knihy nebude prodávat. Pomalu je za sebou trousí, kudy chodí, a nabízí je zdarma zaslat každému, kdo o ně projeví zájem. Líbí se jí představa, že její knihy není možné nikde koupit, lze je jen dostat nebo nalézt.
Před marketingem dává přednost happeningu.