Sbohem, české předsednictví…
První hodnocení jsem již napsal ve svém článku pro MFDnes. K podrobnějšímu se možná vrátím později, s větším odstupem. Teď, v posledních hodinách, kdy Česká republika formálně řídí Evropskou unii, jen pár rychlých postřehů.
1. Stejně jako „Sarkozyho“ předsednictví nebylo nejlepší v historii, nemyslím ani, že to české bylo nejhorší. Třeba to poslední italské bylo podle mého názoru mnohem horší.
2. Úřednicko-diplomatickou stránku předsednictví jsme zvládli dobře, možná lépe, než se v „bruselských kruzích“ čekalo. A to není málo: předsednictví je jako pyramida. Na vršku je premiér předsedající Evropské radě; ale pod ním je celá unijní mezivládní mašinérie – i v té nejposlednější pracovní skupině Rady musel být český úředník schopen řídit práci, hledat kompromisy, řešit problémy. I díky této neviditelné práci se české předsednictví může chlubit např. významným počtem schválené legislativy.
3. Politicky jsme však předsednictví nezvládli, a to nejen (byť především) kvůli pádu vlády. Nastupovali jsme s velkým handicapem. Čeští politici nejsou v EU zrovna jako ryba ve vodě a obraz celé české politiky je v očích mnoha zahraničních pozorovatelů a partnerů utvářen vystupováním Václava Klause. A to není dobrý základ pro silnou politickou roli v dnešní Evropské unii. Pád vlády byl jen ad absurdum dovedeným důkazem toho, že česká politická scéna ještě nedorostla své evropské roli. Odpovědnost za to nesou všechny politické síly dnes zastoupené v Poslanecké sněmovně.
4. Plusové body si připsali ex-premiér Topolánek (a k mému upřímnému překvapení) ex-ministr Říman za roli v „plynové krizi“. Jen si kladu otázku, do jaké míry jsou schopni tuto zkušenost zhodnotit a vyvést z ní praktické závěry pro svůj postoj k EU a své uvažování o optimální strategii obhajoby našich zájmů (o čemž jsem zde již psal podrobněji).
5. Asi největší šanci na kladné zapsání se do dějin EU má naše předsednictví díky Východnímu partnerství. Ale bohužel i tento „zlatý hřeb“ předsednictví je do určité míry promarněnou šancí. Hodně teď bude záležet na dalších předsednictvích, jak se tomuto tématu budou věnovat. Česko-švédská návaznost je z tohoto hlediska dobrá, ovšem pak přijde na řadu Španělsko a Belgie... Bude tak i na České republice, zda si své „dítě“ ohlídá. Doposud nám v EU chybělo silné téma, zde se jedno nabízí. Ale chceme-li být důvěryhodným „sponsorem“ východní politiky EU, máme ještě hodně co dělat, protože zakládající pražský summit byl jen rozpačitým začátkem.
6. První den českého předsednictví jsme s Thierry Chopinem z francouzské Schumanovy nadace v komentáři pro Le Monde napsali, že skutečným testem úspěchu francouzského předsednictví bude Sarkozyho schopnost být loajální k tomu českému. Francouzský prezident nepřekročil svůj stín a v tomto testu neuspěl.
7. Avšak byť nám Sarkozy udělal pár schválností, o nějakém „sebrání“ předsednictví ze strany Francie (o kterém se poněkud iracionálně koncem roku 2008 spekulovalo) nemohla samozřejmě být řeč. Bohužel jsme si je „sebrali“ sami. Kéž by u nás tato smutná zkušenost posílila vědomí, že v dnešní Evropě nás nikdo neohrožuje – kromě nás samotných. Méně strašení unií (Lisabonem, velkými státy, sudetskými Němci, doplňte si...) a výmluv na ostatní, více sebevědomí a profesionality: to je cesta k naší dospělosti jakožto člena EU. Předsednictví bohužel ukázalo, že jsme ještě nepřekonali pubertální fázi...
Na závěr se sluší poděkovat všem lidem, kteří toto předsednictví odpracovali – úředníci z „Vondrova“ úřadu a z jednotlivých ministerstev, naši diplomaté v Bruselu. Mají za sebou šest měsíců velmi intenzivní práce a asi i nepříjemný pocit částečně zmařené práce z hloupě žabomyších důvodů. Přitom právě díky těmto lidem je na českém předsednictví co chválit a obhajovat. Patří k bontónu na úředníky nadávat, posmívat se jim, kritizovat je. A česká státní správa si to bohužel často zaslouží. Ale předsednictví ukázalo, že v ní také existuje nemalý počet lidí, kteří umí v Evropě hrát první housle. Klobouk dolů.
Lukáš Macek
Euro, aneb (bolestivá) výchova k ctnosti
Při glosování dnešních problémů v eurozóně často zaznívá věta zdánlivě apelující na zdravý rozum: „Je přece nesmysl zavádět jednotnou měnu pro země, které na tom jsou ekonomicky každá jinak!“. Vtip je v tom, že přijetí eura nikdy nebylo myšleno ani prezentováno jako pouhé naroubování jednotné měny na spolek zemí, ve kterém si každý dál vede svou hospodářskou politiku, jak se mu zlíbí. Země přecházející na euro se zavazují vést nadále svou hospodářskou politiku v souladu s principy, na kterých stojí evropská Hospodářská a měnová unie (HMU), v logice celkové hospodářské konvergence.
Lukáš Macek
Euro – oběť vlastního úspěchu?
Události kolem eura a (nejen) Řecka vyvolaly škodolibý úsměv na tváři euroskeptiků. „Vždyť jsme to říkali! Euro je nesmyslný a škodlivý projekt!“ Na první pohled se může zdát, že mají pravdu. Ale jen na ten první... Po delší odmlce (letní tendence k „dolce farniente“ a hektičnost začátku akademického roku nejsou přítelem mého blogování...) se vracím (nejen) s malým seriálem na obranu eura.
Lukáš Macek
Koaliční smlouva na jednu stránku
Politici ODS, TOP09 a VV nám už skoro tři týdny pečou koaliční smlouvu. Na veřejnost prosakují nejrůznější dílčí informace o jejím obsahu. Jedno se zdá však již teď jasné: vyjednavači směřují k sepsání dlouhé a velmi detailní smlouvy. Nemyslím si, že je to šťastné řešení.
Lukáš Macek
Falešné a skutečné problémy s přímou demokracií typu VV
Mnohá média se v uplynulých dnech opakovaně pozastavovala nad skutečností, že Věci veřejné (VV) chtějí o koaliční smlouvě nechat rozhodnout své registrované příznivce v on-line referendu. A někteří komentátoři i politici mají tendenci to vydávat za příklad jejich nečitelnosti a nespolehlivosti jakožto politického partnera. Tento argument je nefér. Ale na druhou stranu pomíjí jeden skutečně problematický prvek vnitřního fungování VV, na který by se naopak partneři, novináři i občané Johnovy strany ptát určitě měli.
Lukáš Macek
Ještě k prohře Jiřího Paroubka
Jedním z velmi diskutovaných povolebních témat je výsledek ČSSD, příčiny jejího neúspěchu. Z některých s levicí více či méně sympatizujících kruhů i od samotného Jiřího Paroubka zaznívá nařek nad „antiparoubkovskou hysterií pravicových médií“. Byť na pojmu „hysterie“ možná něco je, toto vysvětlení mizerného výsledku ČSSD zaměňuje příčiny a následky.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Prodej rodinného domu se stodolou a přístavky, Libotenice
Libotenice, okres Litoměřice
2 700 000 Kč
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2820x
Lídr kandidátky SNK ED ve volbách do Evropského parlamentu 2009.