Lucie Vacková
- Počet článků 22
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1201x
Seznam rubrik
Lucie Vacková
Viléme, Hynku, Jarmilo! Co to jen na mě leze?
Postupně jsem vyloučila chřipku, virózu, anginu, kovid, neštovice, černý kašel, vši, svrab i záškrt - prostě všechno, co může jeden schytat, pokud pracovní dny tráví v narvané školní třídě.
Lucie Vacková
Má rozkládací domácnost...
Většina lidí má rozkládací gauč. Někdo též vlastní rozkládací stůl, jiný rozkládací křeslo. V mé domácnosti je v rozkladu úplně všechno.
Lucie Vacková
Školní ples, aneb tanči, jak já pískám...
Bylo nebylo...Kdesi kdysi jedna vesnická škola slavila významné výročí svého založení a tak učitelky Hopsálková s Plesálkovou dostaly nápad...
Lucie Vacková
Drahý Mathew, děkuji vám za vaši štědrost!
Dnes ráno na mě u ranní kávy z mailové schránky vypadla úžasná zpráva! Zdá se, že konečně budu bohatá!
Lucie Vacková
Kurz negativního myšlení, aneb chceš li být asertivní, buď občas nasertivní
Chcete vědět, jak s úsměvem přežít další všední den? Stačí si každé ráno cestou do práce pořádně zanadávat!
Lucie Vacková
Vzpomínka na školní jídelnu aneb jak se stal Jindva hrdinou všedního dne
„Ještě budete vzpomínat na naši školní jídelnu, nevděčníci!!“ Hřímala soudružka kuchařka z jídelního okénka vždy, když jsme nenápadně vraceli zbytky od oběda. A měla pravdu. Vzpomínám dodnes.
Lucie Vacková
Chatrč mého strýčka aneb prázdniny v divočině
„Pojeďte o prázdninách ke mně na chatu, to si užijete!“ navrhl nám jednou v zimě strýček. „Jooo, pojedém mami, žejooo!“ Zajásal můj tehdy šestiletý synek a očka se mu šťastně rozzářila. Mně se očka také rozzářila. Ale hrůzou...
Lucie Vacková
Kuchařka pro mého syna aneb „Mami, jak vaříš ten čaj?“
„Mami, jak vaříš ten čaj?“ Zeptal se mě jednou ráno ospale můj osmnáctiletý!!! syn. Zděsila jsem se. Zdá se, že jsem v jeho výchově k samostatnosti někde udělala chybu...
Lucie Vacková
Pozor na ptáčky
Na jaře všechno pučí, bučí, štěbetá i bzučí. Ptáčkové oblbují samičky svým cvrlikáním, aby mohli brzy vybudovat hnízdo a zplodit mláďátka. Ale pozor, každý ptáček to má jinak.
Lucie Vacková
Kotlíkovej guláš
Sakra. Cejtím, že mě něco píchlo do zad. Asi nějakej kámen nebo větev nebo co. Klepu se zimou. Převaluju se ve spacáku, a už hodinu se marně snažím usnout.
Lucie Vacková
Není hlava jako hlava
Na náměstí je ještě klid. Drobně sněží. Zatřepe hlavou a rychle roztáhne deštník, aby si nesmáčela vlasy. Cítí se spokojeně.
Lucie Vacková
Jeníček je geniální!
„Tak až se tolik vyspim, tak pšijedu za Tebou na číkolce jo? A všechno mně ukážeš, jo?“ Usmívá se na mě z monitoru počítače Jeníček a na ručičkách mi ukazuje sedm prstů.
Lucie Vacková
Jeden den po padesáti letech života... aneb narodila jsem se správně!
Ten den už skončil. Zbyly mi desítky vypitých lahví, spousta povadlých květin, páreček pochrupujících přátel, přecpaný břicho a prázdná hlava.
Lucie Vacková
Jak jsme jeli do Budyšína prosvišťovat němeská slovíška
Když syn loni přinesl už druhou čtyřku z němčiny a otráveně prohlásil, že ho tenhle jazyk fááákt nebaví, bylo mi jasné, že s tím musím něco udělat. Podzimní prázdniny jevily se jako stvořené k návštěvě německých sousedů.
Lucie Vacková
Óda na stahovací prádélko aneb drobné radosti mého života…
My ženy na prahu padesátky těch radostí moc nemáme. Všude na nás číhají články o počínající artróze, skleróze a paradentóze. Pleť se vysouší, paže vadnou, plotýnka vyhřezne, děti vypadnou, rodiče chřadnou a váha stoupá...
Lucie Vacková
Kdo dnes chybí na pláži aneb matky a puberťáci na společné dovolené...
Je čtvrtek 25.května 2018. Ve škole, kde pracuju, je tradiční blázinec, spojený s koncem roku. Prázdniny už se nezadržitelně blíží a my holky, co spolu kamarádíme, nadšeně plánujeme společnou dovolenou v Itálii..
Lucie Vacková
Jak jsem se opět nezamilovala...
?„Tak co, povidej!“ Sedíme s kamarádkou Lídou na Náplavce před Jachtklubem u kávy, kterou si kořeníme obvyklými kecy, točícími se převážně kolem chlapů. Je květen a ve vzduchu už je cítit přicházející léto.
Lucie Vacková
Když TO mužům schází...
Nedávno jsem přišla na návštěvu k rodičům. Chodbou se místo obvyklé vůně čerstvě upečeného koláče linul pach dezinfekce značky SAVO a v koupelně jsem záhy narazila na otčíma, kterak kartáčem zběsile čistí sprchový kout.
Lucie Vacková
Nejlepší léta jedné staré plachetnice...
Pamatuju si přesně ten den, kdy mi bylo třicet. Studovala jsem v té době v daleké Austrálii a uspořádala tam tak trochu nesmělou oslavu.
Lucie Vacková
Francovka a dryják, naše rodinné všeléky...
Moji rodiče jsou takzvaná „stará škola“. Na svůj věk jsou oba pětasedmdesátníci neobyčejně vitální. Maminka při své muší váze 47 kg i s postelí a výšce 154cm neustále někam cupitá na jehlových podpatcích...
Lucie Vacková
Sportem ku zdraví aneb co jsem se v mládí nenaučila...
Můj vztah ke sportu není nijak valný...Ne že bych byla přímo pecivál, ale většina sportovních disciplín, vyjma lehké turistiky (ovšem ne moc do kopce) mě prostě už od mala děsí.
Lucie Vacková
Křiváci...
Když jsem ještě bydlela ve čtvrtém patře bytového domu bez výtahu, bez balkonu, bez televize a bez přítele, přišli ke mně jednou chlápci na výměnu oken.
