Rozpuštění KSČM bude sebevraždou české pravice.

Zdánlivě absurdní tvrzení. Protagonisté snah o zákaz činnosti českých komunistů však neberou v úvahu, koho asi členská a voličská základna zakázané KSČM podpoří v příštích volbách. ODS, či TOP 09 to jistě nebude.  

V Komunistické straně Čech a Moravy (která má, navzdory bojovné rétorice pana Grebeníčka, s tou předlistopadovou KSČ společného opravdu velmi málo a spíše bych jí viděl jako jakési radikálnější křídlo sociálních demokratů) je od revoluce dodnes buďto přímo, nebo v podobě voličského fanklubu zakonzervována poměrně velká a statisticky významná skupina občanů této země. Lidí, kteří tuto stranu v porevolučních volbách vždy volili s vědomím, že nemůže prakticky nic kloudného sama prosadit a že nemůže, díky svému nulovému koaličnímu potenciálu, v této zemi vládnout. Tato voličská základna se tak vědomě a dobrovolně zříkala možnosti ovlivňovat společenské dění a prostřednictvím své partaje usilovat o získání politického vlivu a politické moci. V nové situaci tuto možnost mít může. Jsem totiž přesvědčen o tom, že pokud k zákazu činnosti skutečně dojde, nezvolí současné vedení KSČM jako řešení vznik nové strany s jiným názvem. Posledním politickým aktem současného ústředního výboru KSČM naopak bude naléhavá výzva k členské základně a ke všem příznivcům strany, podpořit ve volbách svými hlasy ČSSD jako kvalitní a účinný protiúder českým pravicovým (a tzv.středově pravicovým) stranám. Přitom je třeba vzít v úvahu, že voliči komunistické partaje jsou patrně nejdisciplinovanější skupinou v rámci jakýchkoli voleb. Naprostá většina z nich půjde k volbám i po zákazu vlastní partaje a výzvu svého nejvyššího orgánu bezpochyby vyslyší. Sociální demokraté pak volby do poslanecké sněmovny nejen vyhrají, ale navíc s drtivým náskokem. Pak ovládnou poslaneckou sněmovnu a budou prosazovat své zájmy v naprostém klidu a pohodě. K dosažení většiny v poslanecké sněmovně již nebudou potřebovat ani spolupráci s véčkaři (jak si to patrně představuje pan Hašek), ani velkou koalici s ODS. Vláda se stane výlučně vládou sociální demokracie, na svá místa v různých státem řízených korporacích se opět vrátí staří harcovníci, sponzoři a sympatizanti, stát se bude dál a dál zadlužovat a socialistická karavana půjde dál. Opravdu právě tohle pan Štětina a další protagonisté snah o zákaz KSČM chtějí?  

Vedení Sociální demokracie po zákazu KSČM také zcela jistě vydá vnitřní pokyn, aby regionální organizace nebránily vstupu bývalých členů a příznivců KSČM do řad ČSSD. Nárůst počtu členů bude v dané chvíli jednoznačnou prioritou, bez ohledu na následky. Do této strany se tak dostane celá řada lidí, kteří budou mít na formování charakteru české politické scény a řešení společenských problémů poněkud jiný, vyhraněnější a radikálnější názor. Lidí značně aktivních a pracovitých, kteří dříve, či později v této straně vyniknou a své názory prosadí. A nenechme se mýlit dlouhodobým mediálním tvrzením, že mezi členy, či příznivci KSČM jsou výlučně bezmocné stařenky a dementní stařečkové. Není to tak.

Ze současné ČSSD, ve které se již dnes pomalu ale jistě prosazuje volání po větší radikalizaci vlastní politiky, se tak stane úplně něco jiného a radikálnější přístup k řešení společenských problémů může docela dobře korespondovat s názorem většiny jejích členů a voličů a přitáhnout další a další sympatizanty. Česká pravice bude odsouzena k jalové a bezzubé opozici, jejíž vystoupení a návrhy se stanou pouze jakýmsi folklórním zpestřením zasedání sociálnědemokratického parlamentu.

Nebylo by přece jen rozumnější dát komunistickým lídrům pár lukrativních postů a pár míst ve správních radách tak, aby si přece jen přičichli k penězům, na angažované funkcionáře vytáhnout pár kostlivců (jistě by je někdo obětavě vyhrabal) a počkat, až tato partaj sama spáchá politické harakiri a až její voliči dojdou sami k logickému závěru, že ti komunističtí lídři jsou vlastně součástí stejného zahnívajícího politického rybníčku se stejnými, zejména ekonomickými zájmy a se stejnou touhou po penězích. Tak se to přece dělá a výsledek je vždy předem zaručen. A dokonce se domnívám, že by se pak podobná bojovná vystoupení pana Grebeníčka a dalších komunistických poslanců již nikdy neopakovala. V tom je totiž kouzlo politiky.

Jenomže jsme na české politické scéně a proto naši pravicoví představitelé udělají další vážnou chybu, která bude mít dalekosáhlé následky. Až ti, kteří dnes volají po zákazu komunistické partaje, přijdou díky výměně stráží o své posty, prebendy a fary, pak si sami budou v duchu přát, aby někdo tu zatracenou a opovrhovanou partaj zase honem založil a internoval v ní co největší počet sociálně demokratických členů a voličů. Na všechno ale bude pozdě.