Krabičky v Praze nejsou přestupek, ale trestný čin.

Co je schopna naše společnost ještě tolerovat? Co by se asi stalo, kdyby někdo tento debilní čin realizoval v některé velké pražské nemocnici, nebo na stadionu plném lidí před významným utkáním? Lidovky celou věc bagatelizují.  

Nejsem obdivovatelem pana Johna, ani Věcí veřejných. Někomu se ale zjevně hodí všechno, co lze proti panu Johnovi použít. On ale udělal jen to, co bylo jeho povinností a za co je z peněz daňových poplatníků placen. Informaci, kterou dostal, nepodcenil a konal. Někdy se mi zdá, že vlastně ani nevíme, co máme od vysokých státních úředníků očekávat.

I když v těch krabičkách žádná nebezpečná látka nebyla, v té nemocnici by to znamenalo okamžitou evakuaci všech pacientů, přerušení operačních zákroků, masivní manipulaci i s těmi pacienty, kteří díky svému stavu potřebují naprostý klid atd. Na tom plném stadionu by následná evakuace patrně mohla znamenat, že by se lidé v panice ušlapali. V Metru by dlouhé hodiny stály vlaky plné lidí v tunelech, ve kterých by uvízli i jednotlivci, spěchající na akutní ošetření k lékaři, na dialýzu, životně důležité injekce atd. Co přijde příště? Co nějakého idiota příště napadne?

Ti dva mladíci jsou, pokud mám správnou informaci, plnoletí. To, co provedli, lze bezpochyby klasifikovat i jako veřejné ohrožení a šíření poplašné zprávy. Nejméně ve stadiu pokusu. Vyřešit to správním řízením za porušení jakési magistrátní vyhlášky o umisťování reklam je výsměch obyvatelům hlavního města.

A vezměme to ještě z jiné stránky. Co když to nebyla, resp. ani neměla být pouze reklamní kampaň. Co když to byl skutečně jakýsi test, co lze bez okamžité reakce pořádkových sil v hlavním městě udělat? Co lze a v jakém časovém rozmezí v Praze instalovat, za jak dlouho si těchto předmětů někdo všimne a jak rychle a jakým způsobem bude policie zasahovat.

Chce se mi věřit, že to skutečně byla jen blbost dvou nezralých kloučků. To, co se stalo, v každém případě ty mnou vyjmenované aspekty ověřilo a zmapovalo. A toho lze bezpochyby využít. Mohla by se z toho stát i určitá inspirace pro ty skupiny zahraničních, ale i domácích odpůrců našeho systému a životního stylu, kteří dnes zcela určitě přemýšlejí o tom, jak Evropě a jednotlivým státům uškodit.

Příště by tam zkrátka nějaká ta výbušná, či jinak destruktivní látka být mohla. Pokud s něčím takovým dokáže někdo v devatenácti letech nezodpovědně žertovat, neměly by to brát na lehkou váhu ty úřady a orgány, které mají veřejnost chránit. A média by se neměla navážet do toho státního úředníka, který se alespoň snažil něco dělat. A měl by dělat i víc. Měl by se kupř. zajímat i o to, kdo celé policejní manévry zaplatí a jak je možné, že kamerový systém není schopen včas nabudit k akci bezpečnostní orgány ani v tak střežené a angažované oblasti, jako jsou přístupy k americké a německé ambasádě. Na co pak to nákladné zařízení vlastně je? Odpovím si sám. Ale jen v duchu.

A onen novinář, který v Lidovkách publikoval článek pod názvem „John naletěl“, by si možná měl uvědomit, že se dostal na duševní úroveň oněch dvou kluků. A spojovat ministrův zásah s nehodou jeho řidiče je ubohost.