Svoboda slova jako marketingový nástroj

Poté co Elon Musk oznámil svůj záměr koupit Twitter a prohlásil, že nebude nikomu bránit projevovat na něm svobodně svůj názor, vypuklo mezi aktivisty, kteří sami sebe pasovali na „strážce jeho obsahu“, hotové zděšení. 

Ztratili by totiž kontrolu nad tam zveřejňovanými výroky. Není samozřejmě přímá, ale jde o různými lobbistickými tlaky vynucené závazky odstraňovat všemožně „závadný“ obsah. Šestadvacítka aktivistických organizací proto nelenila a zaslala velkým nadnárodním společnostem inzerujícím na Twitteru otevřený dopis (zde), kde je vyzývají k tomu, aby z něj odešly. Jeho u nás nejznámějším signatářem je „Black Live Matter Global Network Foundation“. Jsou tam však i různé zelené iniciativy, genderoví aktivisté a další obdobně zaměřené spolky.

Na Elonu Muskovi nenechávají nit suchou, obviňují jej z podpory extremismu a označují jej za hrozbu pro demokracii. Jako třeba v této pasáži:

„Musk má v úmyslu poskytnout megafon extremistům, kteří obchodují s dezinformacemi, nenávistí a obtěžováním. Pod rouškou svobody projevu jeho vize umlčí a ohrozí marginalizované komunity a roztrhá roztřepenou strukturu demokracie.“

Aktivisté také varují inzerenty před tím, že jejich společnost bude „… rizikově spojena s platformou umocňující nenávist, extremismus, dezinformace a příznivce konspiračních teorií“, a tak je vyzývají k tomu, aby „…požadovali, aby Musk dodržoval základní standardy důvěry a bezpečnosti komunity, a stáhli své reklamní výdaje z Twitteru, pokud tomu tak není.“

Prostě další díl z nekonečného seriálu o tom, že svoboda slova není pro všechny, ale pouze pro ty, kteří ji nechtějí „zneužívat“. Což je argumentace ne nepodobná té, kterou se oháněli už komunističtí ideologové v roce 1989 v reakci na dokument „Několik vět“ (zde). V něm totiž jeho signatáři mimo jiné požadovali:

„Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, působící dosud nezávisle na oficiálních strukturách.“

 A co na to soudruzi z ÚV KSČ? Rozeslali po svých sekretariátech instrukce (zde), jak s touto „demagogií manipulující veřejnost“ pracovat, přičemž na výše zmiňovaný požadavek reagovali takto:

„...Pod požadavkem svobodné výměny názorů a legalizace sdělovacích prostředků tzv. nezávislých struktur se skrývá snaha uvolnit prostor pro otevřené útoky proti socialismu...“

Nelze si nevšimnout, jak podobně argumentují ti, kterým je svoboda slova trnem v oku dnes a ti, kteří ji potlačovali před více než 30 lety. Jsou to zkrátka lidé za stejného těsta používající totožné myšlenkové pochody. Svoboda slova je jim ve skutečnosti úplně ukradená a jedinou „svobodou“, kterou uznávají, je „svoboda s nimi souhlasit“. 

A stejně jako tenkrát, tak i dnes jim stoupne tlak pokaždé, když se objeví někdo, kdo chce lidem umožnit vyjadřovat se co nejotevřeněji. Najednou by totiž mohli nejen „svobodně souhlasit“, ale i „svobodně nesouhlasit“, ba i dokonce „tvrdit svobodně úplně něco jiného“. A z nahlašovatelů „závadných“ názorů by se stali nezaměstnaní.

Pravda, kolem převzetí Twitteru se ještě trochu licituje (zde), ale podle mne nejde o nic jiného než o snahu Elona Muska dostat jeho cenu co nejníž. Jeho zájem koupit tuto síť je však zajímavý i z jiného pohledu. Ukazuje nám totiž jakým způsobem lze využít nějaké společenské téma k vydělávání peněz. Jde totiž o klasický příklad reakce na poptávku nabídkou příslušného produktu. Konkrétně na poptávku po svobodě slova nabídkou platformy, u které její provozovatel slibuje, že na ní bude diskuze probíhat naprosto otevřeně.

Podle mne je to velmi chytrý tah. Lidé už zkrátka mají plné zuby těch, kteří je neustále dokola sekýrují za to, že si dovolí veřejně zapochybovat o nějaké „neotřesitelné“ pravdě. Chtějí zkrátka sociální síť, kde budou moci bez obav otevřeně prohlásit, že se klima měnilo vždy, aniž by je někdo označil za „popírače“, jejich příspěvek smazal a zablokoval jim účet. Respektive aby je nepotkalo to samé za výroky, že existují jen muži a ženy a ostatní pohlaví jsou nesmysly, nebo že nezáleží jen na životě černochů, ale všech lidí. U toho prvního z důvodu „šíření nenávisti“, u druhého za „rasismus“. 

V jednom však mají signatáři onoho dopisu pravdu. Na Twitteru se opravdu začnou objevovat i hlasatelé neuvěřitelných bludů. Nemyslím si však, že by to představovalo nějaký závažný společenský problém. Jejich tvrzení totiž obvykle přitáhnou pouze lidi obdobně smýšlející, zatímco ostatní je pošlou rázně kamsi. Zajímavými se tak stávají až tím, že jako důkaz „pravdivosti“ svých fantasmagorií uvádějí právě to, že jsou jejich příspěvky mazány. Přičemž pokud by se tak nedělo, tak po nich ani pes neštěkne. A určitě na Twitteru přibude i sprostoty. Tedy příspěvků hulvátů, kteří mají neodolatelnou touhu dát světu najevo, že jsou opravdu hulváty. 

Zvýšený výskyt bludařů a neomalenců je zkrátka cenou za to, že vedle toho budou moci probíhat svobodně velmi otevřené diskuze. Jsem přesvědčena o tom, že právě kvůli nim bude drtivá většina uživatelů na Twitter chodit. Svoboda slova se tak stane marketingovým lákadlem, které je tam přitáhne a oni se tak stanou zajímavým „artiklem“ nabízeným inzerentům k oslovení. Ti tak místo toho, aby z Twitteru odešli, jak je vyzývají signatáři zmiňovaného dopisu, totiž ještě rádi slušně zaplatí za možnost působit i na ty, na které na jiných sociálních sítích nedosáhnou.

Byť svoboda slova bývá obvykle zaručena státem, respektive jeho Ústavou a dalšími legislativními normami, tak teď tuto garanci přebírá soukromá firma. Neglorifikujme ovšem Elona Muska jako nějakého jejího zachránce. On si totiž chce především přijít na pořádný balík peněz a svobodu slova používá jen jako marketingový nástroj, který mu k němu má pomoci.

Když však uvážím všechny okolnosti, tak ať si ty prachy klidně vydělá...