Poručíme větru dešti

S tímto heslem přišli komouši už před časem. Ti jej ale pochopitelně razili totalitními prostředky. Dnes je situace jiná a tak heslo razí pokrokoví lidé celého světa už jen ryze demokraticky. Což zcela mění jeho podstatu. 

V dnešní demokratické společnosti už totiž nelze jen tak někomu „poroučet“, a to dokonce ani přírodním živlům. Ale o tom, jak se mají déšť a vítr, potažmo celé zemské klima, chovat, je třeba vést demokratickou diskuzi. V té mohou všichni naprosto svobodně souhlasit s názorem, že je za vývoj klimatu za poslední staletí odpovědný člověk. A tedy, že když dokázal zařídit globální oteplování, tak nepochybně zařídí i globální neoteplování. Což se v roce 2015 taky v Paříži slavnostně odhlasovalo a my se tak stali svědky naprosto unikátní a v historii lidstva přelomové události, kdy byly poprvé přehlasovány přírodní zákony. . 

Toto hlasování však vytvořilo jen základní rámec, který je nutné konkrétními kroky teprve naplnit. V Evropě je to třeba befel o snížení emisí u aut, generující logický požadavek na zvýšení podílu elektromobilů. Což otevírá řadu otázek. Například kde vzít dostatek „čisté“ elektrické energie, kterou bude možné plechové (případně plastové) miláčky krmit. A co to vlastně ta „čistá“ energie je? Zjednodušeně řečeno ta, pro jejíž výrobu není třeba spalovat fosilní paliva. Kupodivu mezi „čistou“ energii nepatří jaderná. Byť v jejím případě se žádná fosilní paliva nespalují, takže to zdánlivě nemá logiku. Ovšem výraz „jaderná energie“ se stal pro bojovníky s větrem a deštěm téměř sprostým slovem příliš se neliším od takových nechutností jako „nacismus“, „rasismus“ a „pojídání masa“.

Jako řešení problému, kde vzít dostatek „čisté“ energie, se však nabízejí některé nové a netradiční metody. Jednou z nich je větší zapojení lidské síly. Počet lidí na Zemi totiž neustále roste a s tím i naléhavost řešit problém jejich zaměstnanosti. Takže dát jim práci v humanelektrárnách se přímo nabízí. V nich budou zaměstnanci šlapat do pedálů pevně ukotvených jízdních kol a takto vzniklá kinetická energie bude přenášena do generátorů, kde se přeměnění na energii elektrickou. Výhodou je, že tuto práci může vykonávat prakticky kdokoliv, kdo je toho fyzicky schopen. Tím by se vyřešil třeba problém zaměstnání imigrantů bez dostatečné kvalifikace a absolventů vysokých škol sice s kvalifikací dostatečnou, ale v oboru, který je k ničemu.

Ale jen nalezením nových zdrojů „čisté“ energie se problém oteplování nevyřeší. Dojde totiž ke snižování objemu pouze jednoho ze skleníkových plynů – kysličníku uhličitého. Což je sice fajn, ale nestačí to. A tak je třeba usilovat o totéž i u dalších. Třeba u metanu.

Doposud se předpokládalo, že jeho zdrojem je především prdící hovězí dobytek. Nejspíš by ale bylo v této souvislosti chybou zanedbat rostoucí počet lidí na planetě produkujících tím pádem více střevních plynů. Každý člověk jich vytvoří asi půl litru denně, přičemž metan dělá zhruba 4 % jejich objemu. Při lidské populaci cca 7,5 miliardy je to denně téměř 150 miliónů litrů metanu. Což může sice někomu připadat jako prd, ale to by bylo hrubé podcenění situace. 

Je totiž zřejmé, že růst počtu lidí na planetě bude sice na jedné straně znamenat více párů nohou pro humanelektrárny, ale na straně druhé i růst objemu metanu v atmosféře. Proto bude nutné s okamžitou platností přestat konzumovat potraviny způsobující větší plynatost jako například brokolici, zelí, kapustu, luštěniny, jablka, čerstvé pečivo a popíjet sycené nápoje. Každý, kdo si dá k obědu čočkový salát a zapije to koka-kolou, je totiž v podstatě zločinec a měli by ho zavřít. Zodpovědný člověk by naopak měl konzumovat nadále jen maso, rýži, brambory, okurky a mléčné výrobky s živými kulturami. 

Nicméně tato opatření nestačí. Chvályhodnou snahu člověka o omezení skleníkových plynů totiž sabotují zvířata, která ne a ne pochopit nutnost úpravy jídelníčku a stále trvají na tom, že budou žrát to, na co jsou zvyklá. Pravda jsou mezi nimi rozdíly. Třeba klimatický dopad vylučování střevních plynů veverek se s dopadem sloních prdů nedá srovnávat. I když takové přemnožené veverky...

Pro všechna zvířata tak musí platit, že pokud chtějí nadále na naší planetě žít a neutopit se ve vodách stále stoupajících oceánů, budou muset přistoupit ke svým stravovacím zvyklostem zodpovědněji a svůj jídelníček upravit. Pokud to neudělají dobrovolně, nezbude než si to vynutit silou. Buď v lokalitě jejich výskytu vyhubit závadné rostliny a živočichy, nebo neukázněná zvířata pochytat a v uzavřených areálech jim poskytovat žrádlo klimaticky nezávadné.

Je zřejmé, že boj o záchranu zemského klimatu je třeba brát opravdu vážně. A také, že jde o úkol nelehký, s celou řadou netušených překážek, a tak je třeba hledat nová a netradiční řešení. Úspěch je přitom do značné míry dán také způsobem, jakým je větru a dešti předkládáno, co má dělat. Komouši chtěli poroučet a tak není divu, že se na ně oba živly vykašlaly. Ovšem demokraticky přijaté usnesení podpořené konkrétními kroky má takovou právní a morální sílu, že klimatu nezbývá než kapitulovat.

PS: Jen pro jistotu - jde o absurdní nadsázku a fikci.