NATO řeší gender, aneb další rána Rusku

Na ukrajinsko-ruské hranici to houstne a země NATO si s Ruskem vyměňují ostré vzkazy. Obě strany se snaží mít navrch, přičemž Rusku nahrává fakt, že ovládá kohouty od rour s plynem. NATO však vytáhlo trumf – genderovou diverzitu.

Severoatlantická aliance už dnes bohužel nepůsobí jako ta obrovská odstrašující síla, která před více než třemi desítkami let držela v šachu celý východní blok a měla neoddiskutovatelný podíl na vítězství „západu“ ve studené válce. V současnosti je z něj uskupení, ve kterém půl miliardy Evropanů prosí 300 miliónů Američanů o ochranu před 150 milióny Rusů. To se však v nejbližší době změní.

NATO se totiž rozhodlo, že už se nadále nemůže stavět nečinně k těm výzvám dneška, které dělají z celého „západu“ rozhodujícího hybatele globálního vývoje. Jako jsou například otázky týkající se genderu a klimatické změny. A došlo už i na konkrétní činy. Počátkem února totiž proběhlo v centrále NATO setkání na téma „Gender a hybridní hrozby“ (zde). Cílem bylo zahájit diskuzi o tom, jak tato problematika ovlivňuje vojenské operace aliance, odstranit „zranitelnost“ plynoucí z genderové diverzity a udělat z této rozmanitosti naopak „silnou stránku“ NATO.

Detaily jednání nejsou pochopitelně známy. Ale nejspíš půjde o uplatnění bohatých zkušeností z vytváření genderově vyvážených pracovních kolektivů v civilním prostředí a jejich pozitivního vlivu jak na efektivitu, tak i na kvalitu práce. Je tedy na čase, aby se tyto principy začaly uplatňovat i v armádě a jednotky změnit na genderově vyvážené. Ovšem vzhledem k tomu, že genderů je v současné době 56 a nové stále přibývají, to nebude úkol jednoduchý. Jak třeba dosáhnout potřebné diverzity u posádky tanku? Když byla pohlaví jenom dvě, šlo to lehce. Ale dostaňte do tanku 56 lidí. Leda by každý z členů posádky zastával genderů více. Což by přinášelo další výraznou výhodu – mohl by je v závislosti na vývoji situace pružně měnit a nepřítele tak zmást.  

Název dalšího diskuzního setkání „Gender a pružnost“ ostatně napovídá, že jeho předmětem by mohla být právě flexibilita střídání genderu v bojových operacích. Poté má následovat diskuze na téma „Gender a odstrašování“. V jejím rámci se bude nejspíš řešit to, k jakým odstrašujícím koncům ignorování problematiky genderu v armádě vede. Nepochybně tím také dá pádnou odpověď všem nepřátelům pokroku, kteří šíří dezinformaci, že na armádu má údajně odstrašující dopady to, když společnost z genderu zblbne. 

Zlatým hřebem však bude setkání na téma „Gender a klimatická změna“, které se má konat v březnu. Přestože i v tomto případě je program jednání tajný, je zřejmé, že v podmínkách současného „západu“ se nemůže zabývat ničím jiným, než vytvořením „genderově vyvážené uhlíkově neutrální armády“. Evidentně se tedy stane ještě více „zelenou“. Vedle označení barvy vojenské techniky bude totiž tento výraz symbolizovat i její odpovědný přístup k boji za záchranu klimatu.

Takže například místo klasických tanků bude NATO odstrašovat nepřítele elektrotanky. Budou poháněné pochopitelně zelenou energií vyráběnou mobilními větrnými případně solárními elektrárnami. A když nebude svítit nebo foukat, tak se po dohodě s nepřítelem bojové operace odloží. Velkým problémem se však jeví zajištění nulové uhlíkové stopy v případě střeliva. Jako řešení se nabízí přezbrojit z palných zbraní na luky a šípy a vytvořit tak jednotky lučištníků. Mělo by to výhodu i v tom, že jde o zbraň nehlučnou a takto vyzbrojení vojáci by se tak nepříteli neprozradili střelbou. A místo děl by se daly používat katapulty. Samozřejmě ne nějaké primitivní stroje používané ve starověku a středověku ke ztékání hradeb. Jsme přeci jen ve 21. století, takže by mělo pochopitelně jít o zbraně moderní se satelitním naváděním metaného šutru na cíl. 

Co však s vyřazenou vojenskou technikou? Nabízí se ji prodat. Existuje totiž celá řada kupců, kteří po ni ještě rádi skočí. Třeba takové Rusko, Čína, Írán, Afghánistán nebo Severní Korea. Čímž NATO zasadí těmto nám nepřátelsky naladěným režimům další ránu. Zvýší se tím totiž jejich uhlíková stopa. 

Jenomže to není všechno. Ten nejvíce ničivý důsledek všech těchto opatření zůstává zatím pochopitelně utajený. Až se totiž nepřátelé domáknou, jakými tématy se NATO zabývá, umřou smíchy…

Poznámka: text obsahuje ironii a nadsázku. Z toho, co NATO řeší, je však člověku spíše smutno...