Máš „nesprávné“ názory? Zapomeň na úvěr…

Na stránkách Mezinárodního měnového fondu (MMF) se objevila úvaha na téma, jakými novými způsoby lze zlepšit ověřování schopnosti klienta splácet úvěr. Jednou z nich je sledování jeho digitální stopy.

Celý text si můžete přečíst zde. Říká se v něm, že stávající principy zjišťování „skóringu“ žadatele o úvěr založené na posuzování tzv. tvrdých dat (například výše příjmu, způsobu jeho získávání a úvěrové historie) by bylo vhodné rozšířit i o vyhodnocování údajů dalších, jako například digitální stopy žadatele nebo historie toho, co na internetu vyhledával a nakupoval. Zkrátka a dobře ho tak trochu digitálně šmírovat. Benefitem tohoto zásahu do soukromí pak má být podle autorů konceptu to, že takto by mohli na úvěr dosáhnout i lidé, kteří nemohou poskytnout dostatek údajů pro stanovení „skóringu“ tradičními metodami. 

Myšlenka to není úplně originální. Něco takového už totiž funguje v Číně a říká se tomu „sociální skóring“ nebo také „společenský kredit“ (zde). Že by se její autoři inspirovali u tamních soudruhů? Princip, který popisují na stránkách MMF se totiž od toho, který je aplikován v Číně, zase až tak moc neliší. V podstatě jen v rozsahu využití takto získaných dat. V obou případech mají totiž sloužit k rozhodování o tom, komu bude nebo nebude poskytnuta nějaká finanční služba (úvěr, hypotéka, kreditní karta apod.). V čínském pojetí pak například i k posouzení toho, zda si člověk zaslouží rychlejší internetového připojení, nebo se musí spokojit s pomalejším, jestli si bude moci koupit jízdenku na vlak nebo zda může vycestovat na dovolenou do zahraničí.

Článek zveřejněný MMF tyto paralely zcela ignoruje. Jeho autoři totiž riziko zneužití dat ke ztrpčování života lidem s „nesprávnou“ digitální stopou vůbec neřeší. Přitom právě na příkladu aplikace „sociálního skóringu“ v Číně je vidět, jak je tento systém zrůdný. V textu se sice hovoří jen o jakési jeho „soft“ verzi, nicméně to nemění nic na faktu, že umožňuje dělat z lidí s „nesprávnými“ názory a postoji občany druhé kategorie s omezeným přístupem k různým společenským i komerčním službám.

Rozdíl mezi čínským a „západním“ pojetím totiž spočívá jen v tom, co si pod pojmem „nesprávný“ představit. Takže zatímco Číňan dostane černý puntík třeba za to, že se netají obdivem k „západu“, našinci by kupříkladu mohla být zamítnuta žádosti o úvěr s tímto zdůvodněním: „Vaše uhlíkoví stopa je příliš vysoká. Naše banka podporuje boj za záchranu klimatu, ?a proto neposkytuje služby tomu, kdo se chová klimaticky nezodpovědně.“

Pamětníkům minulého režimu se nepochybně vybaví, že něco podobného už tady bylo. Jen se tomu neříkalo „sociální skóre“, ale „vztah k socialistickému zřízení“. Jak moc je „vřelý“ se posuzovalo například podle toho, zda člověk vylepoval na 1. máje do oken vlaječky, chodil na „dobrovolné“ brigády, přispíval na „fond solidarity“ a podobně. Zkrátka jestli „držel ústa a krok“. To pak sloužilo jako podklad pro rozdělování „společenských výhod“. Tedy třeba přidělení devizového příslibu, zapsání do pořadníku na byt nebo přijetí potomka ke studiu některého z vyhledávaných oborů.

Myšlenku a princip „sociálního skóringu“ zaváděného v Číně před časem kritizoval europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa (zde). Přestože je mi tato partička pramálo sympatická, v tomto případě se k jeho kritickému pohledu připojuji. A také k jeho výzvě, abychom ze všech sil bránili vzniku podobného systému i u nás. Nápady zveřejněné na stránkách MMF jsou podle mne krokem k tomu, aby se tomu tak stalo. Nikdo z Pirátů na ně však zatím obdobně razantně jako na „sociální skóring“ aplikovaný v Číně nereagoval.

Zatím se k nim totiž vyjádřila jen paní europoslankyně Gregorové. Ta na svém Facebooku zveřejnila komentář (zde), kde mimo jiné přemítá nad tím, co s lidmi, kteří příslušnou digitální stopu nemají. Místo kritiky tak v podstatě zalitovala toho, že nebude možné šmírovat úplně každého. Za což to od diskutujících pořádně slízla. Na základě těchto reakcí tedy svoje vyjádření doplnila v tom smyslu, že se s podobnými nápady neztotožňuje. Zda však myslela upřímně svá původní slova, ta upravená, nebo žádná z nich, ví jen ona sama.

K tématu se však zatím nevyjádřil ani nikdo z politiků ostatních stran. Není divu. Mají jiné starosti. Česko má trable, a vzhledem k blížícím se volbám se tedy soustředí na hledání jejich viníků a zlehčování svého vlastního podílu odpovědnosti za ně. A zabývat se nějakým digitálním šmírováním jim v této emocemi zmítané době žádné body nepřinese...