Černí pasažéři již nebudou černí

Označení „černý pasažér“ se vžilo jako označení člověka cestujícího hromadnou dopravou bez platné jízdenky. Již ovšem nevyhovuje požadavkům dnešní multikulturní společnosti a bude třeba za něj najít adekvátní a korektní náhradu. 

Ale nejdříve se podívejme trochu do historie. Pro označení cestujícího bez platné jízdenky se poměrně dlouho používal výraz „slepý pasažér“. To platilo ještě na počátku 50. let minulého století. Docházelo však k řadě nedorozumění, protože nebylo zřejmé, jak se mají cestující na základě zvolání „pozor, slepý pasažér“ správně zachovat. Zda mají uvolnit místo k sezení nevidomému, nebo pomoci revizorovi při zadržení unikajícího nepoctivce. Proto ÚV KSČ na svém zasedání 18.6.1953 jednomyslně zavázal vládu, aby uskutečnila kroky vedoucí k náhradě pojmu „slepý pasažér“ pojmem „černý pasažér“. Toto označení je tak používáno již více než šest desítek let, a proto je na místě se zamyslet, zda se nepřežilo.

Ukazuje se totiž, že jeho používání přináší obdobné zmatení jako dříve užívaný pojem „slepý pasažér“. Jen s tím rozdílem, že dnes člověk neví, zda je v souvislosti s jeho vyřčením myšlen zdarma se vezoucí nepoctivec, nebo takto označuje nějaký nekorektní zaprděný čecháček cestujícího Afroevropana, Afroameričana, případně Afroafričana a to bez ohledu na to, zda platný lístek má nebo ne. Proto podala nezisková organizace Společenská diverzita prostřednictvím své šéfky Alex Jones-Kudláčkové podnět ombudsmanovi na prošetření tohoto nepřijatelného stavu.

Bohužel se toto podání dostalo do nešťastného časového konfliktu s řešením jiné závažné kauzy týkající se samotného úřadu ombudsmana. Tamní úředníci totiž objevili, že označení „ombudsman“ je silně genderově nevyvážené. Druhé slovo ze souloví, tedy „-man“, totiž nemusí být vždy chápáno jako obecné označení pro „osobu“, nebo „člověka“, ale může také symbolizovat, že daná osoba je muž. Jde tedy o další projev agresivního mužského šovinismu a nadřazenosti. Byť tentokrát skrytý, ale o to více rafinovaný a zákeřný. A navíc tam, kde by jej nikdo nečekal. Prostě hnus.

Úřad proto podal podnět k Ústavnímu soudu s žádostí o posouzení, zda je slovo „ombudsman“ opravdu diskriminační a pokud ano, zda by v případě, že úřad vykonává žena, nemělo být označení jejího úřadu „ombudswoman“ (skloňované podle ženského vzoru „píseň“ – 2. pád jednotného čísla by tedy zněl „ombudswomaně“ a nikoliv „ombudswomana“). Ústavní soud dospěl po dlouhém projednávání těsným poměrem hlasů k závěru, že opravdu o diskriminaci jde, ale ve svém nálezu prohlásil, že řešení, které úřad navrhuje, je šité na míru jen dvěma pohlavím, a tedy diskriminačním pro příslušníky všech dalších doposud objevených genderů. Proto bude nutno pojmout reformu v označení úřadu ombudsmana šířeji. To si samozřejmě vyžádá mnohem více času a úsilí. A do doby, než bude nalezeno finální řešení, bude používáno neutrální označení „ombudskdosi“.

Po vyřešení tohoto ožehavého problému se konečně dostalo na podání od Jones-Kudláčkové. Ombudskdosi jí dalo zcela za pravdu. V reakci na tento případ pak podalo návrh na přípravu „Zákona o korektním vyjadřování“, který by měl celou problematiku řešit komplexně. Jeho součástí je i příloha se slovníčkem původních výrazů, ke  kterým je přiřazeno jejich nové povolené znění. V něm se dočteme, že místo „černý pasažér“ byl měl být napříště používán výraz „cestující bez platného jízdního dokladu“.

Ještě před projednáváním návrhu se ovšem ozvaly Svaz seniorů a Svaz předškolních dětí s tím, že jak staří lidé, tak malé děti nemají žádný platný jízdní doklad, a přesto mohou využívat hromadnou dopravu naprosto legálně i bez něj. Tady je třeba úřad ombudskohosi pochválit za to, jak pružně na tuto oprávněnou námitku zareagoval a svůj návrh změnil na „cestující bez platného jízdního dokladu, přestože musí platný jízdní doklad mít“.

Zdánlivě bylo vyhráno, ovšem proti tomuto označení začaly protestovat lidskoprávní organizace s tím, že stigmatizuje člověka, který sice cestuje bez platného jízdního dokladu, přestože by jej měl mít, ale do doby, než mu bude tento přestupek prokázán a přestupkové řízení uzavřeno, na něj musí být pohlíženo jako na nevinného. Vyzvali tedy skupinu poslanců, zda by se formou poslaneckého pozměňovacího návrhu nepokusili prosadit další změnu, po které by pak celé označení znělo takto: „cestující podezřelý z jízdy hromadným prostředkem bez platného jízdního dokladu, přestože musí platný jízdní doklad mít“.

Zdá se, že tento ožehavý problém se nakonec podaří zdárně vyřešit. Ale vedle celé řady pozitivních dopadů přinese i určité komplikace. Tedy jen pro někoho. Třeba takový pražský dopravní podnik bude muset svoji kampaň „Nejedeš načerno?“ kompletně předělat. Nyní se bude muset jmenovat „Nejedeš tak, abys byl podezřelý z jízdy hromadným prostředkem bez platného jízdního dokladu, přestože musíš platný jízdní doklad mít?“ Ale dobře jim tak. Alespoň si příště pořádně rozmyslí být při přípravě své kampaně tak krutě necitliví a zamyslí se nad tím, zda se jí nemohou někoho dotknout. A mělo by to být varovným mementem i pro každého z nás. Je třeba si uvědomit, že se musíme naučit podrobovat svoji mluvu i písemný projev neustálé autokorekci. Jinak nás totiž žádná šťastná budoucnost nečeká…

PS: Jen pro jistotu - článek je fikce…