Ministr Rakušan neohroženě vstoupil do světa skřetů. Nezvítězil, ale cestu ukázal

Ministr vnitra se s odvahou sobě vlastní pokusil vysvětlit a obhájit vládní kroky v prostředí, které je liberální demokracii, pokroku a novým myšlenkám dlouhodobě nepřátelské. Jak se však dalo čekat, házel jen perly sviním.

A to doslova. Chování lůzy, která se v pondělí 22. ledna ve velkém počtu nacpala do jedné z karvinských hospod, aby ji i navzdory přítomnosti vysokého ústavního činitele proměnila doslova v chlév, bylo pro nezaujatého pozorovatele otřesným zážitkem. Podle pamětníků této události se ten den v Karviné odehrávaly úděsné scény, kdy dav zfanatizovaných a zdivočelých dezolátů a proruských trollů urážel pana ministra, vulgárně mu nadával, a dokonce se pokoušel ho zesměšňovat. V restauraci, do níž pan ministr přijel Karvinským vysvětlit, co všechno pro ně vláda už udělala a co pro ně ještě udělá, bude-li mít v dalších dvou letech klid na práci, se místo správných názorů a správně položených otázek ozývaly daleko častěji skřeky a nenávistné chrčení pološíleného davu dezolátů.

Těmto lidem vůbec nešlo o to, aby pochopili, tím méně o to, aby s panem ministrem rozumně podiskutovali a následně se ztotožnili. Drtivá většina účastníků pondělní „debaty“ nebyla ochotna projevit ani nejmenší pochopení, ani nejmenší snahu o empatii vůči vládě, která v nelehké době a za neustálého ostřelování opozice parlamentní i mimoparlamentní vede naše občany ke světlým zítřkům a dělá věci správně. Tito lidé vůbec nebyli ochotni přijmout skutečnost, že je navštívil ministr vlády, na kterou konečně můžeme být pyšní. Výkřiky „Demisi, demisi!“ situaci v naší republice opravdu nevyřeší.

Ostatně velmi trefně glosoval situaci populární pražský politik Pavel Novotný, známý svými jasnými a odvážnými výroky, jimiž hájí demokracii vždy, když je třeba: „Banda karvinských rusofilních kreténů. Klobouk dolů před Rakušanem. Za mě je borec, že mezi ty karvinské hady vůbec vyrazil.“ A okamžitě se k poselství ministra Rakušana také přihlásil: „Přišli by i na mě? Asi ne. Nebo jo? Budu tam teď soukromě a pak kongres. Chystám setkání s fans v Ostravě. Že bych zajel i za debily do Karviné?“

Nemyslíme si však, že by mohl i třeba politik takového formátu, jakým bezpochyby Pavel Novotný je, v Karviné uspět lépe. Jde totiž o střet dvou světů. Na straně jedné světa jasných vizí, pokroku a hodnot, světa hluboce lidského a demokratického, na straně druhé světa zaostalého, světa frustrátů a dezolátů se zpackaným životem, světa touhy po ruské náruči a hladu po jednoduchých a populistických řešeních. Není divu, že střet takto odlišných světů nutně musel skončit urážením, nadávkami a výlevem nebetyčných hloupostí, ať už šlo o jakékoliv téma. A to, že do světa skřetů na chvíli nahlédlo slunce pravdy a naděje, pomoci nemůže. Tento svět se pravdy obává, reaguje na ni nenávistně a nepřátelsky, přesně tak, jak mu velí jeho vůdci, ať už jde o Okamuru, Babiše, nebo Putina.  

A tak si z této nechutné epizody můžeme my ostatní odnést alespoň jedno. Skřetí svět nepřevychováme, ale můžeme a musíme s ním bojovat. Vít Rakušan se ve střetnutí s tímto světem skřetů opakovaně projevil jako leader. Statečný, zodpovědný, rozvážný, pevně hodnotově ukotvený. Proti skřetímu náporu stál jako skála a rozbíjely se o něj další a další přívaly nenávisti. Ve vypjaté situaci neochvějně hájil hodnoty a ze svých zásad neustoupil ani o milimetr. Vzpomeňme si na to, až půjdeme k volbám.