Protesty mladých

Mladí dnes protestují proti změně klimatu, před pár lety protestovali proti výstavbě jaderných elektráren, proti establishmentu a proti mnoha dalším věcem.

Takto jsou mladí vychováni: Já něco chci, budu se vztekat, dokud to nedostanu. A dostane to. Teď už jsou z nich dospělí, ale tento návyk z dětství stále praktikují. Snaží se svými protesty přimět ostatní, aby něco dělali. Bohužel je nikdo nenaučil, že když něco chtějí, musí se oni sami přičinit. Třeba jít vysazovat nové lesy na holiny, které vznikly po vytěžení lesů zničených kůrovcem.

Já jsem v mládí pracoval na výrobě zařízení pro jaderné elektrárna a jeden ekologický aktivista mi vmetl do tváře, že se podílím na ničení… už nevím čeho. Pokusil jsem se mu vysvětlit, že proti výstavbě jaderných elektráren lze účinně bojovat jen tím, že budeme spotřebovávat co nejméně elektrického proudu. Třeba když si nekoupíme auto a budeme chodit pěšky nebo jezdit hromadnou dopravou. Na výrobu jednoho auta je třeba vytěžit dvě tuny rudy a tunu uhlí, což vyžaduje mnoho elektrické energie jednak přímo, jednak na výrobu těžního zařízení. Z vytěženého uhlí a rudy se vyrobí tuna plechů, při tom se opět spotřebuje mnoho elektřiny. Pak se z plechů lisují díly karoserie, ty se následně svařují a lakují – stále to vyžaduje elektřinu. Pro auto je třeba postavit dálnici, výroba stavebních strojů zase vyžaduje elektrickou energii. Jestliže tedy jezdíš autem, lítáš na dovolenou letadlem a telefonuješ mobilem, nutíš vládu, aby stavěla jaderné elektrárny. Pokud by ses toho zřeknul ty i všichni stejně smýšlející, vláda by reagovala tak, že by výstavbu dalších bloků zastavila. Mnohem větší váhu má to, co děláme, než to, co říkáme. Já jsem polovinu života žil bez auta.

Nevím, zda se někdo pokusil stávkujícím vysokoškolákům vysvětlit: Nejúčinnějším způsobem boje proti změně klimatu je, že minimalizujeme svoji spotřebu, odmítněme jezdit auty, létat letadly, zahodíme mobily a jdeme vysazovat lesy. Stávkování je ten nejméně účinný způsob, jak dosáhnout nápravy. Přitom by stačilo, kdyby děti byly vedeny k tomuto: „Chceš něco? Tak přilož ruku k dílu!“