28/9/2009 Kambodza: Angkor den I.

 Rano vstavam relativne brzy. Uz asi v pul osmy jsem dole v hotelu na snidani a davam si co jineho nez vajickovou omeletu s rajcaty a syrem. To je moje 5 a sedesata. Ale zase dobra:) Nenapadlo by me, ze hodit si platkovy syr na omeletu, ze to tak zmeni chut:) Prohlidku angkorskych chramu jsem se jako spravna socka rozhodl podniknout na kole. Chtel jsem si pujcit kolo z hotelu, ale to byl takovy smejd urceny spis na nakup ve vedlejsim kramu nebo na jizdu ke koupalisti (neukradnutelne kolo), ze jsem sel radsi jinam. Tam to bohuzel nebylo o moc lepsi, ale kolo alespon melo 2 funkcni brzdy a zamek, tak jsem to za $2 vzal.

 Musim si vybrat prachy, cestou samozrejme zadny bankomat nevidim, tak se vracim do centra, kde si vybiram $100. Vracim se tou samou cestou smerem k Angkoru, samozrejme potkam nejmin 3 bankomaty:( Jak tyhle Murphyho zakony presne funguji, nechapu...

K Angkoru je to 6km, kolo docela jede, hlavne proto, ze je to po rovince. Jinak se sam sobe musim zase trosku smat, protoze kolo na moji normalni evropskou velikost proste v Asii snad nemaji, tak na tom vypadam jak ultra blb:) Na chvili mam aspon kliku a podari se mi tak na kilacek chytit nejake dodavky a nechat se tahnout. Ale nedelaji to tu ani mistni, tak to musim delat nenapadne. Ridic me stejne videl, nakonec odbocuje, ja ho predjizdim, kouka na me a smeje se, se usmeju taky. 

Dojizdim az k Angkoru, bohuzel jsem to vzal nejakou cestou, kde nejsou pokladny, tak se musim tak 3km vracet. Ach jo. Na pokladne caluju $20USD za listek, uz jsem solidne upoceny, moje fotka na vstupence opravdu nevypada moc atraktivne. No nastesti je to jen na jeden den. 

Odjizdim znovu smer Angkor, hlavne cestou davam pozor, abych neprejel opice a slony. Hlavne opravdu z prejezdu slona mam strach, takovy velky zvire. Jeste ze tu jsou znacky, ktere mi to nebezpeci pripominaji. 

Pozor slon!

 No a na opice skutecne dolehla spiritualita mistnich chramu a medituji nastesti vedle silnice, takze je neprejedu:

Dle rad zkusenych cestovatelu, co jsem na ceste potkal a dle LP se rozhodnu dneska objet mensi chramy a nechat si na zitra Angkor Wat, Bayon a Angkor Thom.

Jeden z chramu, uz nevim jaky:)

Postupne tedy projizdim a prochazim chramy Phnom Bakheng, Preah Kham, Neak Pean a Ta Som. U kazdeho chramu se nachazi vzdycky nejaka skupinka prodavajicich, nebo mozna spise lepe receno zebrajicich deti a muzikanti/obeti naslapnych min. Chapu, ze se kazdy nejak zivit musi, ale tady je toho trosku moc. Muzikanti vzdycky zacnou hrat, prochazi-li dolarovy turista a snazi se nejakej ten dolarek vydelat. Deti pobihaji vsude okolo a nuti me kupovat vselijaky nepotrebnosti. Evidentne maji malo domacich ukolu, protoze odpoledne se jejich pocet docela zvysuje.

Zajimavy tedy jak je to rozdeleny, deti prodavaji vselijaky takovy ty blbosti, pak jsou tu kluci tak 12-17 let, ty prodavaji knizky nebo nejake dost nehezke obrazky Angkoru, divky 12-17 let prodavaji saly, starsi prodavaji tricka a ty uplne nejstarsi prodavaji jidlo. Pak tu jsou ty muzikanti, vsem je tak aspon nad 35. Obeti naslapnych min jsou tu snad jenom muzi, zatimco muzi prenachavaji mistnim zenam bezpeci u sporaku, nebo tedy spise ohne:) Obcase se vystkytne tedy nejaka vyjimka, napr zena nabizejici obrazky, ale to jak jsem tu popsal, v 95% plati.

Jinak v okoli chramu je vetsinou dost naklizene. Lidi tu pracuji s temi nejprimitivnejsim nastroji na uklid, maceta na sekani travy, kusy vetvicek na hrabani listi. Zrejme jde o dalsi prezitek z komunismu, praci se musi setrit, aby vyzbyla na vsechny. Kazdopadne jsou mi tyhle lidi milejsi nez ty chramovy pradavaci/otrapove.

Cestou vidim mravenci dalnici, vladne na ni stejny chaoticky zpusob dopravy jako v Kambodzi, ale jiste pravidla tam je mozne vypozorovat. Jeste jsem to tu asi nepsal, ale v Kambodzi se jezdi vetsinou vpravo, ale obcas i vlevo. Kazdopadne v zadny zemi jsem jeste nevidel takovy podil aut s jinym rizenim nez na te "spravne" strane. Cca 30% aut ma volant v pravo a cim vic blize k Thajsku, tim se ten podil zvysuje. Zrejme se sem vozi dost aut z Thajska. Ale jinak si myslim, ze tu jsou lidi na silnici k sobe lehce ohleduplnejsi nez ve Vietnamu.

U Chramu East Mebon chci neco pozrit. Babka (jak jinak) mi ukazuje listek a jidlo je vcelku dost predrazeny. Za jidlo se mi moc smlouvat nechce, kazdopadne kdyz vidi muj velky ohrnuty nos, hned mi nabizi slevu, tak se nakonec nejak dohodnem. Jen mam byt potichu, protoze zrovna prisla skupinka nesmlouvajicich dolarovych prachacu z Ameriky. Relaxuju u jidla a davam si jedno piti neco jako Red Bull, asi kambodzsky, ale chutove naprosto identicky. Sily pro slapani mi dochazeji, navic cely den je pomerne vedro a vlhko. Caluju tedy se slevou, ale i tak to jidlo ani za tu slevu nestalo.

Po East Mebonu kousek odbocuji z chramove cesty a jedu se podivat skrz vesnici. Je to opravdu takovy modernizovany stredovek (v dome maji televizi a lidi misto postovniho holuba mobil). Domy ze dreva, kanalizace asi zadna, pumpu jim zasponzorovali nejake nevladni organizace. Sem tam se objevi nejaky normalni domek, ale vetsina obyvatel tu zije opravdu nuzne. Ty rozdily mezi kvalitou zivota ve meste a na venkove jsou tu opravdu neskutecne. No asi to neni vubec jednoduche to smaznout, snad turisticky ruch pro mistni prinasi alepson nejake zlepseni jejich zivotni situace. Aspon ze silnici tu maji jakz takz dobrou.

Vesnican v poli:

Nakladak v uprave kabrio:

Zatimco obyvatele venkove ziji v podstate na stromech (vpravo), obyvatele mest (vlevo dole) sem prijizdeji ve svych Lexusech obdivovat angkorske krasy:

Po relaxaci po "o" a jizde vesnici prochazim jeste chramy Pre Rub, Ta Prohm a Ta Keo. Ta Prohm je jednoznacne to nejlepsi, co jsem dneska videl. Stromy tu krasne prorustaji chramovymi zdmi a z okolni dzungle se linou tajemne zvuky . Navic turistu je tu uz malo, vsichni se uz asi presunuli na cumendu na zapad slunce, ktery je nejlepsi pozorovat z chramu Phnom Bakheng.

Nej dnesni chram:

Na to jak jsou chramy stare, tak nektere jsou pomerne zachovale, nektere uz mene. Na nektere chramy se musi splhat po dost strmeme schodisti, nic pro ceske cestovatelske duchodce:( By me zajimalo, kolik turistu tu tak asi za rok z tech schodu spadne. I po zebriku se leze lip, nebo spis jisteji. U predposledniho chramu taktez potkavam Amika Marca z cesty z Chau Doc do PP. Svet je tu maly, bohuzel odjizdi uz zitra do Battambangu, ja jedu az pozitri.

Zacina se stmivat a tak slapu do pedalu smerem Siem Reap. Jde to ztuha, ty 3 mesice se na moji fyzicce podle me docela projevily. Ale i tak predjizidm nektere motorky a par motorikser, coz me naramne bavi:) Zastavuji a kousek pred Phnom Bakheng si delam fotku zapadu slunce. No pekne.

U Phnom Bakheng, je vylozene narvano, vsichni turiste jsou snad tady. Odhadem bych to videl tak na tisicovku turistu a tedka je tu nizka sezona. V LP pisou, ze Kambodzu navstivi rocne 2 mil turistu, vecer jsem si precetl na netu, ze CZ navstivilo za pul roku 2.7mil. Tak to jenom tak pro predstavu, ze z Kambodzi, nebo spis z Angkoru, se stava vcelku vyhledavana turisticka destinace. Na Angkoru to je samozrejme dost videt, u tech velkych chramu, kde jsem dneska nebyl, bylo skutecne narvano.

Asi v pul sedmy prijizdim do Siem Reapu, docela utahany. Byt ve dvou, jednoznacne volim motoriksu.

Relaxuji na pokoji, davam si vytouzenou sprchu a odchazim na veceri do centra. Zaplul jsem do jedne restaurace a po dukladnem prohledani menu jsem zjistil, ze je to nejake pobocka te stejne, co jsem byl vcera. No co se da delat, davam si nejake khmerske jidlo. Vcelku ok, stejne jako jedno pivko a limetkovy dzus k tomu. Vsechno sice dobry, ale mam takove podezreni, ze neco dneska asi nebylo zrovna koser. Tak uvidime jak se s tim poperu.

Po veceri prochazim mesto a nocni trh. Vcerejsi masaz se osvedcila, tak dneska zkusim znovu taky neco. Nakonec zakotvim u MUDr.Rybky. Volim tam, kde je nejmene lidi, nechci se o mistni maserky s nikym delit. Jakmile strcim nohy do bazenku, vsechny rybicky se na me sjedou a zacinaji hodovat. Je to vcelku prijemne lechtive. Domluva byla $2 za 15min, ale sefik odesel, tak me tu Khmerka, co to tu obsluhuje, nechava jak dlouho chci.

Dava se se mnou do reci, ja jsem docela utahanej a nemam moc naladu se bavit, ale snazim se byt pozitivni a dobre reprezentovat:) Jeji plat je pry $60/mesic. No docela ji to i verim, lidi tu fakt makaj asi za pakatel, kecame tak o vsem moznem, ze by me zitra vzala na moto, ale nechce se mi platit (i kdyz nevim kolik). No pak si to vycitam, to byla dobra prilezitost tu mistni trosku vic omrknout.

Bohuzel prichazi skupinka obtloustlych Americanek a Amiku, vsechny rybicky poznali, ze tohle bude teprv hostina a odplouvaji od mych chodidel. No neva, stejne uz jsem tady asi 45min. Zacaluji $2.5 v rielech (10k, nechal jsem ji 25% jejiho platu dysko), jeste tak rychle probehnu nocni trh a jdu na hotel spat.

Je o me zajem! Tolik maserek najednou uz na me asi pracovat nikdy nebude:)