19/10/2009 Borneo: Ze Sibu na snidani do Kapitu a z5

 Nasim nocnim autobusem prijizdime do Sibu v pul pate rano. V ramci moznosti jsem docela vyspaly, ale chtelo by to spis uz nejakou normalni spaci noc:). Pobiham rano po meste a zkousim najit fungujici bankomat, bohuzel neuspesne, stejne jako neuspesne shanim repelent v mistnich, prekvapive uz v takhle brzkou hodinu otevrenych, obchodech. Sibu samozrejme ale jinak taky spise jeste spi, jedine co tu zije, je tech par obchudku a pak vrcholi pripravy na otevreni mistniho trhu, jinak nic.

 V pet rano kupujeme listek na rychlolod do Kapitu, kazdy za 20RM. Typos nas ujistuje, ze prvni lodi se stiha spoj do Belagy, kam chceme jeste dneska dojet.

Mame cas na velmi ranni snidani, kterou davame v blizke kavarne, tedy jen ja, zatimco EL si dava jen ranni kavicku. Nudlova polevka vcelku ok, ale jeji slozeni vcelku zvlastni, radeji jsem jen jedl a do detailnejsiho zkoumani polevkovych ingredienci jsem se radeji nepoustel:)

Jako jedni z poslednich nasedame do lodi do ekonomicke tridy. Je tu docela narvano a jedine volne sedacky jsou vepredu. Ze zacatku se nam to zda docela dobry, protoze je tam spoustu mista na nohy, ale po tom, co na nas fici klimatizace rychlosti jihoasijskeho tajfunu, tak uz se nam to tak dobry nezda:( Ja zalezam jako mumie do spacaku a celou cestu do Kapitu tam vicemene tak proklepu zimou, obdobne asi i EL.

Prekvapive bylo, ze lod vyjizdela jeste za tmy. Myslel jsem si, ze se jezdi na rece jen za svetla, no asi ne..Snad nepotkame zadnou neosvetlenou lod proti nam. Cestou taky zacina prset, pocasi vazne nic moc. Asi za 2 hodky stavime v Songu, ktere je jeste 40km pred Kapitem. Jen vylozime prebytecne pasazery a nalozime nove a vyrazime dal. Cesta by mela byt pry pekna, ale pres moje zacouzene okynko toho neni moc videt, takze spise opravdu delam tu mumii.

Kousek pred devatou dojizdime do Kapitu, venku bohuzel chcije a chcije. Rychle sbirame batohy ze strechy a bezime se shovat nekam na breh. Cestou se jeste u jednoho chlapka ptame na lod do Belagy, ale nejak nam snad nerozumi a rika neco, ze lod nejede. Schovavame se do nejakoho kseftu a jdu shanet info o lodi do Belagy.

Kapit - kdyby jenom kapalo, ale tady chcalo a chalo:)

Nejdrive mi trosku trva, nez najdu nekoho, kdo tu mluvi anglicky. Kazdopadne otazka "boat to Belaga" neni tak narocna, a i neanglicky mluvici mi tak nejak naznacuji, ze zadna lod nejede. Nakonec mi pani od stanku s vodou rika, ze lode uz nejezdi asi 14 dni, protoze je velmi nizky stav vody a Pelagus pereje nejdou prejet, a to pry ani tou nejmensi osobni lodi (po dnesnim zkouknuti par videi na youtube zjistuji, ze se nejedna jen o par vlnek na reci, ale ze prejezd muze byt docela dobry dobrodruzstvi) .

Kazdopadne nechce se mi te pani verit a tak se ptam jeste jinde, ale vysledek a odpoved je vzdy stejna. Pani taky rikala, ze by muselo aspon tak 3 dny prset, jako prsi dnes, aby lode mohli do Belagy vyplout. No nejradsi bych toho typa, co nam prodaval listek do Kapitu, uskrtil a jeho stanek mu zdemoloval:) Nerozumim tomu, proc nam tohle nemohl rict, protoze vedel, kam mame namireno a taky musel vedet, ze do Belagy se z Kapitu jinak nez po rece dostat neda a ze tahle ceste je momentalne nemozna.

Malo vody:(

Jedina moznost, jak se dostat do Belagy je nyni jet zpatky do Sibu, kam budeme muset jet tak jako tak a pak jet 4x4 autem pres nejake nezpevnene cesty dzungli. Takhle jsme planovali ovsem jet z Belagy do Miri. Prichazim z5 k EL, ta ma uplne stejny vysledek, majitel kramku nakonec mluvil velmi dobre anglicky. Dokonce pry obvolaval jeho znamy, jestli nahodou nekdo nejede.

Kristalove pruzracna voda a prekrasne pristaviste v Kapitu:

No tak se rozhodujeme, co budeme delat, hlavne se tedy najist, aby stres a vztek byl odplaven prisunem kalorii. V kavarne delaji snad jen nudlove polevky, tak davam dalsi polevkovou snidani. Polevka obsahuje snad zase uplne vsechno, co se do ni dalo dat, jatra, drzky a dalsi surovniny, o kterych nemam ani mensi poneti, o co jde. Kazdopadne je to vcelku dobre, tak zatimco ja polevku dojidam, EL vyjida jen nudle a vnitrek nechava.

Hlavni duvod, proc jsme chteli jet do Belagy, byla navsteva nektereho z longhousu, tradicniho obydli malajskych ostrovnich obyvatel. No nektere jsou i tady v okoli Kapitu, tak se jdu se poptat po mistnich hotelech, co a jak je mozno navstivit. Bohuzel Kapit turisticky moc neni, takze to tu nikdo neorganizuje, nemaji nikde zadnou mapicku, no proste nic. Jedine, co dostavam, je telefonni cislo na nejakou mistni pruvodkyni. To ale vzhledem k cene nepodnikneme. V jedne neco jako cestovce, nebo prodejne letenek mi poradili, at si zkusim najmout minivan a dojet do Longhausu minivanem, ze cena za auto by mela byt priblizne 80-100RM a dava mi jmeno Longhausu, kam bysme se meli jet podivat.

Tak to zkousim, bohuzel nemam uspech. Prvni minivanak rika rovnou 250 a ke smlouvani se moc nema. Druhy uz vypada lepe a mluvi i trosku vic anglicky, takze z jeho necojakoanglictiny pochopim, ze cena za minivan je skutecne tech 80-100RM, ale pak je potreba pry zaplatit za navstevu longhausu 40RM kazdy a pak jeste snad 10RM za piti, protoze s hosty se tam pry hodne pije. No nejaky prisun alkoholu by nevadil, behem naseho malajskeho pobytu se z nas snad totiz stali skoroabstinenti, ale bohuzel vysledna castka se hlavne me zda dost velka, takze nakonec tuhle navstevu zavrhujem. Je to skoda, protoze na navstevu longhausu jsem se docela tesil.

Vzhledem k casovym moznostem se rozhodujeme Belagu vypustit. Ta moznost jet tam a zpet pres dzungli autem tu sice je, ale nas cestovni a hlavne casovy plan s timto bohuzel nepocita, nemame ani jeden den navic. Po prozkoumani vsech moznosti dalsiho cestovani se rozhodujeme odjet ze Sibu nocnim autobusem do Miri. Tusime, ze to bude znovu narocny nocni presun a ze z autobusu v Miri nevystoupi dva svezi cestovatele, ale dve nevyspale trosky:)

Zakupujeme tedy znovu listek za 20RM z5 do Sibu, pozaduji slevu na jizdu z5 ale jedine, co vyskemram, je upgrade do business tridy. Business trida se ovsem vyznacuje tim, ze je tam ukrutna kosa, vetsi nez v ekonomicke tride, takze to moc vyhra neni. Jeste, ze jsme nedostali listek do prvni tridy, tam by se z nas udelali asi dva ledovi muzici.

Vzhledem k tomu, ze uz asi pulhodiny neprsi, zjistuji moznosti cestovani na strese lodi a to je nam dovoleno. Dokonce mam dojem, ze to mistnaci ocenuji, ze mame odvahu jet na strese rychlolodi. Cesta na strese je prijemna a postupne se cestou do Sibu vyjasnuje, az tak ze i pres chladivy vanek je na strese nakonec docela vedro. Na strese se krasne lezi, kouka po okolni krajine a longhausech, ktere se obcas vyskytnou. Slunicko zacina docela palit, ale pres chladivy vanek to neni moc citit. Zatimco si krasne lezime a kryjeme se pred polednim slunickem destnikem, nase lytka se, aniz bychom to vedeli, pripekaji.

Cesta do Sibu: Kominy vytvareji na obloze krasne mracky:)

Jeden z modernejsich Longhausu - dokonce tak dlouhy, ze se mi ani nevesel do fotaku:)

V Songu vidime taktez trosku netradicne zakotvenou lod:

Asi ve tri prijizdime do Sibu, kde hned zakupujeme listky na nocni autobus do Miri za 40RM. Z odjezdu v 730, 10 a 11 volime desatou, s predpokladanym prijezdem do Miri v pul sesty rano. To bude zase jizda:) Autobus ovsem jede z autobusoveho nadrazi, ktere je zase bohuzel az za mestem. Batohy nechavame v prvnim hotelu na recepci, domluva je sice jak s neadrtalcema, ale snad nas damy pochopily, ze se pro ne jeste chceme vratit.

Prohlidnout si neco v Sibu je opravdu narocny, protoze tu vlastne neni moc co prohlizet. Prvni, co tradicen udelame, je se jit najist. To se nam uspesne povede v nejake cinske restauraci. Pak se jdeme podivat do parku, ktery je popsan v LP. No tedy park, to je docela silne slovo, pisatel LP tu musel mit asi dost velke halucinace. Ty tri palmy, jedno betonove umelecke dilo, jeden hlineny val a rozhazenych asi 20 plechovych zidlicek, to tedy za hezky a prijemny parcik nelze povazovat.

Opravdu tu neni co delat, tak se jen tak poflakujeme, v parku pozorujem lidi nez zabrousime do obchodaku Wisma, ktery tak proletime nez zakotvime na zmrzlinu v KFC zakoupenou za ucelem vyuziti bezplatne wifi. Je tam klima a prijemne, takze odpoledni vedro prezivame diky tomuto nadnarodnimu retezci.

Asi v pul sedmy uz se setmelo a venku se udelalo vice prijemne, jen ta vlhkost zustala. Jdeme se podivat jeste k rece a na jediny chram, ktery tu je, ale ktery vicemene navstevujeme jen proto, ze proste nevime, kam uz jit. V osm vyzvedavame batohy a jdeme se znovu najist. Dnesni den je opravdu tak hodne o jedeni, protoze nic jineho vlastne nedelame. V restauraci nas obsluhuje nejaky pan, co umi super anglicky a tak nam dava par rad, jet do Mulu a na Bario, na to ale bohuzel nemame cas a asi ani se nam nechce financne do toho investovat. Do techto dvou destinai se snad da dostat snadno jen letecky nebo velmi komplikovane a zdlouhave po zemi. Dava nam taktez radu, ze taxik na autobusak by nemel stat vice jak 10RM.

No aspon neco zajimaveho v Sibu maji, parkoviste jen pro sefy:)

Loucime se a jdeme najit tago. Prvni cinakotaxi, co nachazime, chce jet ale za 15RM. Sice to je jen o 5 vic, nez by asi melo, ale pro me tu jde o princip a nenechat se znovu okrast. Vzhledem k tomu, ze mame cas jit najit nejaky jiny, tak na cinakovotaxi pecem, smlouvat ani nechce. Dalsi taxiky nemuzeme ale najit a tak zase asi 20min neuspesne hledame, nez na nas volaji nejaci kluci, kam jdeme. Mluvi dobre aj, tak se nastesti krasne domlouvame a ze nas hodi na autobusak. Po ujisteni, ze to delaji z dobre vule, se nas vsech 6 lidi a nase dva velke batohy nasoukaji dovnitr malajskeho miniprotonu a vyrazime vcelku dabelskou jizdou nejakyma sibuackyma zkratkama na autobusak. Tak taxika jsme zvladli nakonec na 1*:)

Autobus prijizde kousek pred desatou, zase to neni spaci, takze to bude dalsi kamikadze noc:) Vyjizdime a v autobuse je tak sotva do deseti lidi. Nejedeme ani minutu, spis jenom snad tak objedeme nadrazi na druhou stranu a tam se najednou zacnou do autobusu hrnout lidi ze ho skoro zaplni. Opravdu nepochopitelny, zrejme nejaka ilegalni a levnejsi zastavka..

Prestoze jsme dneska vlastne skoro nic nedelali, jsme docela unaveny a tak skoro hned usiname, tedy alespon ja:)