ČT: Občané, voláme o pomoc…!

Tak nějak bych si představoval první hlášení zpravodajských kanálů ČT, pokud by se stalo, co se v minulých dnech stalo. Jistá skupina lidí, která prý touží po krvi, se rozhodla trochu pročistit vzduch na Kavčích horách.

Těmi krvežíznivci, podle jistého pana Šarapatky, jsou členové Rady ČT, kde zasedá za drahý peníz i on, ale byl pochopitelně proti. Tedy chtěl zamezit, aby tato rada odvolala Dozorčí komisi ČT. To je zase trochu jiný spolek. Ten by v podstatě měl pomáhat, aby ti marketingoví televizní umělci nerozhazovali veřejné peníze. Prostě aby se vše pohybovalo v legální normě.

Přiznám, že jsem ani netušil že vedení ČT něco takového má a i potřebuje. Ale proč ne. Kupodivu hned poté, co jsem se tuto překvapivou zprávu dověděl, jsem hned se zrušením skupiny „dozorců“ souhlasil. K tomu přeci nepotřebuji nějakou radu od Rady ČT. Stačí se podívat na program šířený z Kavčích hor a pak na složenku, která ztvrzuje, že si ho platím. Srovnání je jednoduché.

Když se totiž na ten program dívám, tak už pomalu nevím, zda se na té hoře produkují programy, aby bylo možno vysílat reklamu, či se vysílá reklama a programem se vyplňují jen ta hluchá místa mezi. A ten pohled na tu složenku mi říká, že jsem blbec, že to ještě platím, protože reklamu dostává každý občan přeci zadarmo. Jak vidno, i já, životem kovaný, občas naletím nějakému tomu „šmejdovi“.

Takže je zcela jasné, že ta Dozorčí komise ČT všechny tyto čachry kryje, ba dokonce spoluvytváří. Tedy dohlíží na to, aby to vše vypadalo legálně. Ostatně jim to ani nedá moc práce, protože naše zákony takovému podnikání jen nahrávají. A i bez pomoci selského rozumu mi dojde, že vlastně „programově“ plní jen své kapsy a konta, stejně tak jako těch tam nahoře na Kavčích horách.

Pravda, ono je to v naší kotlině běžná praxe. Ale u veřejnoprávního media to přeci jenom trochu zapáchá, ba přímo smrdí. Přesto bude asi velice těžké, těm „dozorcům“ něco ilegálního dokázat. Ona je to vlastně jejich práce, aby dokázali, že se jim nic dokázat nedá. Ale prý se to ani nemusí. Prostě jsou rozpuštěni. Snad to bude pravda. Ale to vše není jen tak. Ona ta dozorčí rada má prý také něco společného s rozpočtem celého tohoto „privátního“ spolku žijícího z našich peněz.

A nejen to. Ono se i říká, že když není schválen rozpočet, či neexistuje, tak si pan ředitel Petr Dvořák musí nasadit klobouk a jít. Tedy nevím, jestli ho nosí, ale prý může odejít i bez něj. Alespoň nenastanou tahanice, komu vlastně patří. Tedy ten klobouk. To, že si odnese v kapsách naše peníze, to už víme, o tom se opravdu diskutovat nemusí. Ostatně si myslím, že ty jeho kapsy jsou natolik plné, že občan ani nemusí ronit slzy nad jeho osudem. Jako bezdomovec určitě neskončí. 

A teď přijde to hlavní. Předseda té odvolané komise jistý pan Jiří Staněk v jednom rozhovoru na otázku: Co to znamená pro budoucnost veřejnoprávní televize reagoval takto:

„To nechci domýšlet. ČT je nejlepší televize ve střední a východní Evropě, má vysokou důvěru, je nejsledovanější na našem trhu, funguje velmi dobře. Obávám se, že časem o ni přijdeme…“

No, vidíte, vždyť jsem to říkal. Rozpustit ten spolek. Vždyť ten „dozorce“ ani nepostřehl, že už žádnou veřejnoprávní televizi nemáme. Prostě ten správný „český“ odborník na věci práva a morálky.

Takže když si vše dám dohromady, tak je mi jasné, proč to nebyla hlavní zpráva v jinak tak obsažném toku informací zpravodajských odborníků. Ale ono by to mohlo mít i jiný důvod. Představte si, že kdyby občané opravdu přispěchali na pomoc, tak by třeba mohlo dojít k nějaké té defenestraci. Máme v tom zkušenosti a stejně již dlouho žádná nebyla. Prostě by se osvěžily dějiny našeho hrdinného národa.

Jenže. Při té naší horlivosti by se klidně mohlo stát, že by třeba rozvášnění občané vyhodili z okna ty nepravé. I to se stává v našich dějinách. Takže…Vlastně nevím. Asi bylo dobře, že se o tom pomlčelo. Takříkajíc poklička zůstala na hrnci. Ono likvidovat staré je jedna věc a budovat nové druhá. Protože „narovnat“ charakter ČT by si vyžádalo pořádný kus práce, ale hlavně odvahy. Ono je totiž nutno zvážit, zda si občané opravdu přejí, aby veřejnoprávní ČT byla opravdu tou, kterou by měla být.