Přispěje stát na údržbu chodníků?

            Napadl nám nečekaně sníh a s ním se mimo negativní kalamitní následky v plné míře objevil problém údržby chodníků. Podle nové právní úpravy se o chodníky má starat jejich majitel. Nikoliv majitel nebo uživatel nemovitosti sousedící s chodníkem, ale majitel chodníku. Ve svém důsledku tato změna zákona znamená, že se o údržbu chodníků mají starat obce.

             Jsme v období, kdy se naše (a nejen naše) ekonomika nachází v krizi. S krizí jsou spojeny i nižší výdělky a tím i nižší odvody daní. Pro stát a jeho jednotlivé složky (včetně obcí) to představuje snížení příjmů a tím i vyšší problémy se zajišťováním potřebných služeb. K tomu se přidala i změna v povinnosti starat se o chodníky v obcích. Tato změna má, z hlediska financí, negativní dopad na rozpočty obcí, protože znamená povinnost obcí zajišťovat údržbu chodníků. Tak přibudou, zejména v zimním období, problémy s údržbou chodníků jako takovou a celoročně i problémy v oblasti financí. Kde vzít peníze na údržbu chodníků?

            Nabízí se tedy otázka, zda by na údržbu chodníků nemohl přispět stát?

            Příspěvek státu na údržbu chodníků. Nápad, který se může zdát, mírně řečeno, utopistický.

            Jenže. Je to opravdu utopie?

            Podle ustanovení § 15 odst. 1) zákona o dani z příjmů, stejně jako podle ustanovení § 20 odst. 8) téhož zákona, lze od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím na účely „...financování vědy a vzdělávání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, ...".

            Z těchto ustanovení vyplývá, že každý, kdo platí daň z příjmů (bez ohledu na to jaká je povaha zdaňovaných příjmů), si může od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých obci na některý z výše uvedených účelů. Ustanovení § 15 přiznává toto právo všem fyzickým osobám a ustanovení § 20 pak stejné právo přiznává osobám právnickým.

            Zdůrazňuji. Každý, kdo platí daň z příjmů. To znamená, že hodnotu darů si mohou odečíst nejen plátci daně, kteří nějakým způsobem podnikají, ale každý občan, který platí daň z příjmů. Tedy i osoby v pracovním poměru, tzv. „zaměstnanci".

            I když si pod pojmem „dar" v tomto případě většina lidí představí dar věci (tedy peněz nebo nějakého jiného předmětu), přesto zákon o dani z příjmů jen s takovou formou daru výslovně nepočítá. Zákon obsahuje obecnější pojem. Zákon obsahuje pojem „dar". Darovat lze nejen věc, ale i cokoliv jiného, co lze nějakým způsobem ohodnotit, tedy i pracovní výkon nebo službu. Např. i úklid sousedova bytu bez obdržení protihodnoty (např. bez zaplacení) nebo odvezení souseda do zdravotnického zařízení rovněž bez přijetí protihodnoty je to, co lze z právního hlediska označit jako dar.

            Z uvedeného tedy vyplývá, že obci lze darovat i pracovní činnost.

            V našem případě tedy i práci, kterou je potřeba k tomu, aby byl udržován chodník v použitelném stavu a to včetně nářadí a materiálu potřebných k provádění řádné údržby.

            Nic tedy, podle mne, nebrání obcím v tom, aby s majiteli nebo uživateli nemovitostí sousedících s příslušnými částmi chodníků (tedy s těmi, kdo měli povinnost se o stav chodníků starat doposud) uzavřeli sponzorské smlouvy, jejichž obsahem bude závazek majitelů nebo uživatelů sousedících nemovitostí pečovat o stav chodníků (a podle okolností včetně použití vlastního nářadí a např. vlastních posypových materiálů) a na straně druhé závazek obce použít takto ušetřené prostředky na některý z účelů uvedených ve výše zmíněných ustanoveních zákona o dani z příjmů. Je samozřejmé, že hodnota daru bude ve smlouvě vyčíslena, protože pro obce by neměl být problém odhadnout, kolik je bude stát údržba 1 m2 chodníku. Otázka řešení odpovědnosti za škody vzniklé špatnou údržbou chodníků, stejně jako další podrobnosti smlouvy jsou na účastnících smlouvy.

            Každý plátce daně z příjmů si pak na základě této smlouvy uplatní slevu na dani z příjmů. Zaměstnanci tak, že smlouvu předloží svojí mzdové účtárně spolu se žádostí o provedení ročního zúčtování mezd a ostatní plátci daně z příjmů pak při sestavování svého daňového přiznání. Podmínkou uplatnění slevy je dodržení podmínek stanovených pro jejich uplatnění.

U fyzických osob jde o následující podmínky.  

• 1. Úhrnná hodnota všech poskytnutých darů musí přesáhnout 2 % ze základu daně nebo úhrnná hodnota všech darů dosáhne částky alespoň 1000,00 Kč.
• 2. Vúhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.

Pro občany toto ustanovení znamená, že spodní hranice úhrnné hodnoty darů ve výši 2 % platí v případech, kdy základ daně činí méně než 50 000,00 Kč, tedy maximálně 49 900,00 Kč. Až do této výše základu daně lze odečíst dary ve výši nejméně o 1,00 Kč vyšší, než kolik činí 2 % základu, tedy dary, jejichž úhrnná hodnota je nižší, než 1 000,00 Kč, protože 2 % z uvedeného základu činí 998,00 Kč.

Hranice úhrnné hodnoty alespoň 1 000,00 Kč všech poskytnutých darů platí v případech základu daně dosahujícího 50 000,00 Kč a více, protože od této hranice činí 2 % základu nejméně 1 000,00 Kč.

Úhrnná hodnota poskytnutých darů neznamená poskytnutí jednoho daru dosahujícího jedné z uvedených minimálních hodnot, ale to, aby některou z uvedených minimálních hodnot dosáhl součet všech (tedy i hodnotou nepatrných) darů poskytnutých v daném zdaňovacím období na všechny účely uvedené ve zmíněných ustanoveních zákona.

            Pro obce bude tato smlouva především znamenat úsporu výdajů za údržbu chodníků. V celkových výdajích obce se takovýto způsob zajišťování údržby chodníků zřejmě neprojeví, protože jsem přesvědčen o tom, že většina obcí již dnes poskytuje značné prostředky na účely uvedené ve výše zmíněných ustanoveních zákona o dani z příjmů.

            Pro ně bude navržený způsob řešení údržby chodníků znamenat převážně jen změny čísel v obecním rozpočtu.

            Na straně příjmů se objeví nová kolonka nebo se jen zvýší částka v kolonce již existující - sponzorské dary.

            Ve výdajích se pak kolonky obsahující výši příspěvků na jednotlivé účely uvedené ve zmíněných ustanoveních zákona o dani z příjmů rozdělí na dvě části. Jedna bude zahrnovat příspěvek ve výši poskytnutých sponzorských darů a druhá pak vlastní prostředky obce ve výši rozdílu mezi plánovanou výší dotace a výší obdržených sponzorských darů.

            Výsledkem bude to, že obce ušetří finanční prostředky za údržbu chodníků a osoby platící daň z příjmů ušetří na dani z příjmů.

            Plátci daně z příjmů tak budou dělat to, co dělali doposud, jen jim na tuto činnost přispěje stát v částce odpovídající snížení daně z příjmů z titulu poskytnutého sponzorského daru. Netvrdím, že půjde o horentní sumy, ale každá koruna se počítá. A pokud by obce v této souvislosti přehodnotili potřebu získat peníze na údržbu chodníků zvýšením daně z nemovitostí, pak by se již jednalo o zajímavé částky.

            V celé akci totiž nejde o nikoho jiného, než o nás a o to, jak se nám bude chodit po chodnících. Chodníky pak nejsou nic jiného, než cesty, po kterých chceme chodit za přáteli, za zábavou, do práce, k lékaři apod. Abychom po nich mohli bezpečně chodit, je nutné, aby byly schůdné. Schůdnost chodníků můžeme zajistit sami vlastní prací nebo si údržbu chodníků objednat jinde. A to pak musíme zaplatit buď přímo nebo prostřednictvím třetí osoby - obce.

            Obec není žádný přirozený, na lidské vůli nezávislý subjekt. Jde o člověkem uměle vytvořený subjekt, jehož hlavním úkolem je vytvořit lepší podmínky pro správu společných záležitostí. Aby mohl tento umělý objekt plnit úkoly, které na něj klademe, pak musí mít peníze. Peníze může získat buď svojí vlastní činností  nebo tak, že mu je dáme my, lidé. Získat peníze vlastní činností může obec jen ve značně omezeném rozsahu. Nezbývá nám tedy nic jiného, než ji peníze poskytnout sami a to ať přímo, formou sponzorských darů nebo nepřímo formou daní a jejich přerozdělením.

            Pokud by někdo chtěl argumentovat totalitním tvrzením, že navržené řešení je obcházením zákona, pak bych chtěl upozornit na to, že v daném případě stojí na jedné straně vždy člověk. A člověk v opravdu demokratické společnosti může vše, co nemá zákonem zakázáno. Může tedy stanovit podmínky poskytnutí sponzorského daru.

            A pokud by se někomu zdálo, že navržený způsob dostatečně transparentním způsobem nezabezpečuje to, že peníze z těchto darů půjdou na, v zákoně vymezené účely, pak je možné zvolit tu variantu, že občan uzavře s obcí smlouvu na údržbu chodníku. Za tuto činnost dostane zaplatit a po té, co peníze obdrží, daruje je městu na účely uvedené v zákoně o dani z příjmů. Výsledek bude stejný, jen bude více papírování.