Kdo řídí náš stát?
Jedním z nešvarů, které mají svůj podíl na současném stavu naší společnosti je to, že si lidé pro svoje stejné jednání našli různá označení.
Tak se zcela běžně stává, že když někdo něco dělá, není to totéž, jako když to samé dělá člověk jiný.
Stejně to platí i v případě přiznávání určitých výhod.
Vezměme si takový požadavek pro tvůrce našich zákonů, v němž budeme prosazovat, aby se stejné lidské jednání nazývalo v jednotlivých právních normách vždy stejně.
K čemu bychom mohli v tomto případě dospět?
Dospěli bychom například k této úvaze.
Lidská společnost se skládá z lidí s různou úrovní vědomostí a schopností. Daný stav je dán jednak věkem a jednak řekněme zdravotním stavem.
Pokud jde o věk, pak přichází v úvahu především mladý věk – tedy děti a dorost do věku 18 let. V tomto případě vycházíme z předpokladu, že mladí lidé nemají dostatek vědomostí a zkušeností pro to, aby byli schopni zcela posoudit následky a tedy i právní následky svého jednání. I když můžeme diskutovat o tom, zda jsou v dnešní době schopni alespoň částečně posoudit následky svého jednání až od patnácti let, nebo dříve, přesto nemůžeme popřít fakt, že z hlediska trestního práva jsou tito lidé (i děti jsou lidé) postaveni zcela mimo dopad trestního zákona.
Jde o to, že u této části naší společnosti existuje takový právní stav, že se normy trestního práva na děti do 15 let nevztahují. Nelze je podle tohoto zákona trestat.
Obdobně jsou na tom i lidé, kteří přesáhli uvedenou věkovou hranici, ale pro objektivně nízkou úroveň svých duševních schopností nemohou posoudit všechny důsledky svého jednání. I těmto lidem přiznáváme právo na to, aby se na ně trestní zákon nevztahoval.
Druhou otázkou pak je schopnost uvedených skupin lidí vědomě jednat. Tedy jednat tak, aby jejich jednání neslo znaky úmyslného a vědomého jednání.
V tomto případě je z hlediska práva situace poněkud jiná. Zde i dětem mladším 15 let přiznáváme schopnost jednat způsobem, který může zavazovat. Obdobně je to pak i u fyzicky dospělých lidí, kteří nemají dostatečnou duševní vyspělost.
V těchto případech mluvíme o právní způsobilosti člověka. V případě, kdy předpokládáme, že si následky svého jednání neuvědomují vůbec, pak jim právo nepřiznává vůbec žádnou schopnost právně relevantního jednání. V tomto případě mluvíme o tom, že dané osoby nemají právní způsobilost vůbec.
Je-li však duševní úroveň určitých lidí natolik vyspělá, že jsou schopni alespoň částečně posoudit právní následky svého jednání, pak pro oblast, v níž tyto následky schopni posoudit nejsou, používáme termín „omezená způsobilost k právním úkonům.“
Výše uvedené můžeme tedy shrnout tak, že lidé, kteří nejsou schopni posoudit zcela následky svého jednání, jsou právně nezpůsobilí a lidé, kteří nejsou schopni posoudit následky svého jednání jen v určité oblasti, mají omezenou způsobilost k právním úkonům.
Jinak řešeno. Nezpůsobilost k právním úkonům nebo omezená způsobilost k právním úkonům projevující se v tom, že se na osoby takto právně omezené nevztahuje trestní zákon, je zapříčiněna tím, že uvedené osoby nejsou schopny posoudit společenskou nebezpečnost svého jednání.
To na straně jedné.
Na straně druhé máme tzv. ústavní činitele, kteří jsou vybaveni tzv. „imunitou ústavních činitelů“.
Co se za imunitou ústavních činitelů skrývá?
Skrývá se za ní právo na to, aby lidé v uvedených funkcích, nebyli za svoje jednání stíháni podle trestního práva.
Imunita ústavních činitelů je přiznána zákonem a zákonem je též stanoveno, že se ústavní činitelé nemohou této imunity vzdát.
A máme zde problém.
Existují u nás lidé, kterým náš právní řád přiznává právo na to, aby se na ně trestní zákon nevztahoval s odůvodněním, že nejsou schopni posoudit společenskou nebezpečnost svého jednání.
Vedle toho existují u nás lidé, kterým náš právní řád přiznává stejné právo, ale v tomto případě jde o dospělé a duševně minimálně průměrně vyspělé lidi.
Stejně tak u nás existují lidé, kteří v důsledku své nedostatečné duševní výbavy mají omezenou způsobilost k právním úkonům.
A stejně tak u nás existují lidé, kteří mají rovněž tak omezenou způsobilost k právním úkonům – nemohou učinit právní úkon, jímž by se vzdali svojí imunity ústavního činitele – a přesto řídí náš stát.
Pokud bychom pro stejné lidské jednání používali stejné termíny, neměli bychom i o našich ústavních činitelích tvrdit, že nejsou schopni posoudit společenskou nebezpečnost svého jednání a proto mají omezenou způsobilost k právním úkonům?
Nebo je imunita ústavních činitelů odůvodněna potřebou zajistit optimální podmínky pro demokratické fungování naší společnosti?
Pak je ale otázka.
K základním demokratickým principům této společnosti patří základní lidská práva. A v nich je mimo jiné stanoveno i to, že všichni lidé jsou si rovni ve své důstojnosti a právech.
Jak tedy odpovídá základním principům demokracie fakt, že někteří dospělí a duševně normálně vyspělí lidé mají právo na to, aby se na ně trestní zákon nevztahoval, zatímco jiní takové právo nemají?
Nejde spíše o pozůstatek totality a tedy zneužití moci rozhodovat k tomu, aby si sami přiznali výhody, které nemají v demokratické společnosti vůbec žádné opodstatnění? Nejde prostě jen o důkaz toho, že uvedení lidé mohou o svých výhodách prostě jen rozhodnout a nikdo jim do toho nebude kecat?
Václav Kamaryt
Korespondenční volba, lidská práva, právo a naši zákonodárci – III.
Jak jinak začít tento blog, než citátem jedné z reakcí na blog předcházející a upozorněním na nedostatek, který z ní vyplývá. Autor nevěnoval blogu dostatečnou pozornost, a proto mně obviňuje z něčeho, co jsem nenapsal.
Václav Kamaryt
Korespondenční volba, lidská práva, právo a naši zákonodárci – II.
V minulém příspěvku na toto téma jsem se vyjádřil k výše uvedenému tématu ne dost srozumitelně. Kromě toho. Neřešil jsem jeden zcela zásadní problém. Zkusím to napravit.
Václav Kamaryt
Korespondenční volba, lidská práva, právo a naši zákonodárci.
Nadpis by mohl naznačovat, že se chci v jednom příspěvku zabývat čtyřmi tématy. Opak je pravdou. Pomocí čtyř témat se pokusím vysvětlit problémy s korespondenční volbou.
Václav Kamaryt
Důchodová reforma
V roce 2050 má prý připadnout na jednoho důchodce jeden pracující člověk. Proto je nutné zvyšovat věk odchodu do důchodu
Václav Kamaryt
Nižší valorizace důchodů – ekonomické důvody
V souvislosti se snížením valorizace důchodů se používá argument. Nižší valorizaci vyžadují ekonomické důvody.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v horské mlze, Raísí je v ohrožení života
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího. Stroj...
Slováci prověřují verzi, zda za atentátem na Fica nebylo víc lidí
Aktualizujeme Slovenské bezpečnostní složky pracují při vyšetřování středečního atentátu na premiéra Roberta Fica...
Českem se prohánějí lokální bouřky a padají kroupy. Přívalové srážky nehrozí
Přímý přenos Na většině území Česka se dnes odpoledne objevily bouřky s kroupami a silnými dešti, pravděpodobně...
Zubaři se brání konkurenci ze zemí mimo EU. Šmucler se bojí o pacienty
Sněm České stomatologické komory odmítl Sněmovnou přijatou novelu, která by měla usnadnit využití...
Prodej stavebního pozemku 703 m2
Kytín, okres Praha-západ
3 990 000 Kč
- Počet článků 97
- Celková karma 7,78
- Průměrná čtenost 866x