Zdravotnictví je tu pro pacienty. Ne naopak.

Do parlamentu bude v nejbližší době předložen balík nových zdravotních zákonů. Už teď se mnohé skupiny překřikují o to, kdo proti nim stojí ve větší opozici. Faktické zdůvodnění svého postoje zpravidla cudně zamlčí a celou reformu šmahem odmítnou jako nějaký domnělý experiment. Jak to ale ve skutečnosti s na vrhovanými zákony je ? Co přináší a komu změny v nich obsažené prospějí?

Posílení práv pacientů...

Překládané zákony především znamenají vykročení do stavu, kdy tu zdravotnictví bude pro pacienty a nikoli pacienti pro zdravotnictví, jak to bohužel dnes někdy vypadá. Zákon o zdravotních službách proto v českém prostředí poprvé přichází s jasně definovanými a vymahatelnými právy pacientů. Pacient se z pasivního trpitele, na němž jsou pouze vykonávány určité zdravotnické úkony, konečně stane zákazníkem, který aktivně spolurozhoduje o svém zdravotní stavu.

Podle znění zákona, mohou být zdravotnické služby pacientům poskytovány jen s jejich souhlasem a ti je mohou také odmítnout. Před svým rozhodnutím si pacienti mohou vyžádat konzultaci od jiného lékařského odborníka. Pacienti také  získávají právo nahlížet do své zdravotnické dokumentace a získat tak všechny informace o svém zdravotním stavu. Své první kodifikace se také dočkalo právo na návštěvy a na přítomnost vodícího nebo asistenčního psa či průvodce ovládajícího znakovou řeč. Právo na svobodnou volbu poskytovatele zdravotnických služeb je v tomto kontextu samozřejmostí.

Zákon také zlepší obecnou informovanost pacientů, neboť zdravotnická zařízení až teprve nyní dostanou povinnost zveřejnit provozní dobu, ceník služeb hrazených pacientem a do registru poskytovatelů uvést veškeré potřebné informace. Zdravotnická zařízení také nově dostanou jasná pravidla toho, kdy budou moci pacienta odmítnout a krajské úřady apojišťovny naopak budou moci důvody odmítnutí prošetřit.

Další posílení ochrany práv pacientů představuje Zákon o specifických zdravotnických službách, který se týká zákroků jako je sterilizace, umělé ukončení těhotenství, kastrace, změny pohlaví či psychochirurgické výkony. Dokud totiž nebudou přesně stanovena práva a povinnosti pacienta a poskytovatele, hrozí jejich porušování. Zákon proto zaplňuje prázdná místa v legislativě a podrobně upravuje podmínky, za nichž je možno tyto specifické služby poskytnout.

Jiné bílé místo zaplňuje Zákon o zdravotní záchranné službě, který dosud zcela chyběl a který sám o sobě může zachránit řadu lidských životů. Více než milionu lidí totiž zlepšuje dostupnost záchranné služby tím, že garantuje dobu jejího dojezdu na 15 minutách. Konečně se tak vyrovnají rozdíly v dostupnosti, které dosud mezi jednotlivými kraji panují. Změna financování zdravotní záchranné služby přinese více peněz a ulehčí krajům, které ji doteď hradí ze 70 %. V neposlední řadě také zákon řeší problémy s převzetím pacienta do lůžkového zařízení, které dnes není nijak upraveno.

...nejde na úkor zdravotnických zařízení

Tyto změny však nejsou realizovány na úkor zdravotnických zařízení. Jim navrhovaný zákon přináší především zpřehlednění a zjednodušení legislativního prostředí. Jasně jsou stanoveny podmínky pro získání oprávnění k poskytování zdravotnických služeb, která nově navíc budou stejná pro všechny typy zdravotnických zařízení. Lékařské praxe bude nově možno dědit, prodávat či pronajímat, pokud ovšem nový poskytovatel splní zákonné podmínky a obdrží vlastní oprávnění. Přesné definice druhů a forem zdravotních služeb také usnadní dohody s pojišťovnami o úhradě.

Obecně prospěšné jsou také přínosy novely zákona o zdravotním pojištění, která kromě toho že odstraňuje různé legislativní nánosy a uvádí do souladu používanou terminologii, především poprvé jasně definuje podmínky, za nichž se hradí zdravotní služby pro pojištěnce. Současný rozsah péče pro pojištěnce je zachován a přesnější definice umožňuje lepší garanci služeb. Nově se v zákoně objevuje dlouho požadovaná možnost legálně si připlatit za nadstandardní výkony nebo poskytnuté zdravotnické prostředky. Ta je ovšem provedena za současné ochrany pojištěnce, neboť zdravotnické zařízení má povinnost pacientovi nabídnout nejprve standardní variantu služby. Všichni rodiče malých dětí také jistě uvítají to, že nové očkování proti pneumokoku bude možné hradit z veřejného zdravotního pojištění.

Přínosy nových zákonů jsou na první pohled evidentní. Ptejme se tedy opozice, zda je tu podle nich zdravotnictví pro pacienty, nebo spíše pacienti pro zdravotnictví.