Milá paní redaktorko...

Po volbách nastala doba hledání viníků. Kdo, neukáže na ostatní, riskuje, že bude ukázáno na něj. Proto si zvlášť cením zastání, jehožse mi dostalo z místa, kde to není příliš obvyklé. Totiž z médií. 

Paní redaktorka Bendová ve svém dnešním článku bohužel uhodila hřebíček na hlavičku. ODS se totiž nedokázala postavit výrazné a sugestivní kampani sociální demokracie. Náznak se sice v podobě několika billboardů se zdravotní tématikou objevil, ale brzy se od nich rychle upustilo. Snad aby si voliči nevšimli, že jsme strana s reformním programem. Místo toho, abychom socialistickému populismu a demagogii čelili, tvářili jsme se jakoby nic!

Ministr zdravotnictví však není tím, kdo určuje předvolební kampaň své strany. ODS udělala decentralizovanou kampaň založenou na regionálních tématech. Ač jsem byl připraven kolegům hejtmanům pomoci, nebyl o mne zpravidla zájem. Možná to bylo dobře, možná ne. Ale tvrdit, že jsem já někomu prohrál volby, je skutečně směšné.

Novinový článek, který chválí, je vždycky podezřelý, proto musí jeho autor, v tomto případě autorka, mít v záloze nějaké to „vyvážení". Tentokráte to však odnesla moje mužská ješitnost, neboť podle paní Bendové jsou sice mé plány dobré, ale osobní šarm nulový. Milá paní redaktorko, najdeme příležitost, kdy bych Vás rád přesvědčil, že to se mnou není tak zlé?