Nová společnost, nebo jen vize nové společnosti? 1

Nehledejte a buďte připraveni na dobu, která se pomalu blíží tím, že pochopíte vše již dnes.........

Zdroj ze kterého jsem čerpal:Marx Karel & Engels Bedřich - Vybrané spisy v pěti svazcích 1.Karel Marx, ke kritice Hegelovy filosofie práva Na úvod uvedu, proč jsem si vybral toto dílo, které je lidmi odsuzováno a to právem i neprávem. Jak to tedy je? Je to tak, že člověk, který hledá otázky života nalézá vždy to co potřebuje v takový čas jaký je potřeba, ani tohle není výjimkou. Proto hledejte v sobě odpovědi na které tu nepadlo ani slovo, buďte pozitivní složkou života buďte lidmi tvořící vše, ne jen ze sebe, ale i toho, kdo Vás poslal.Děkuji za pozornost a přeji příjemné zamyšlení Boj s náboženstvím (str. 11)Je nutné na samém počátku říci, co je to vlastně náboženství, protože i když uběhla spousta vody v řece, lidé nepochopili za celou tu dobu nic. Náboženství jak se zobrazuje je poznatek, který je ukryt v nás. Tento poznatek není však náš, ale toho, kdo nás poslal. Těmito slovy budu častovat své stvoření často, protože tohle jsou Má slova, které chápete jako svá. Těmito slovy častuje Bůh člověka a člověk tomu říká náboženství. Kdo nyní pochopil? Jsou to lidé, kteří již mají něco za sebou a lidé, kteří vidí dál. Jen člověk, který nevidí ničeho nebude povýšen, ne proto, že nevykonal co měl, ale proto, že jako člověk zklamal svého stvořitele.Nyní vysvětlím slova, která tu padly. Slova nejsou s to pochopit stvořitele, přesto dokáže být těmito slovy pochopen. Slova jsou odlesky idejí, které pochází z nás a stejně tak jeho. Těmito slovy tak častujeme jeden druhého abychom byli jako jeden.A tohle je podstata celého náboženství. Aby jedno se stalo naším bytím, kdy jedno nebude dávat nic ze sebe, ale budeme to MY, kteří budeme dávat oběma rukama. Náboženská bída (str.11)Náboženská bída vzniká díky nepochopení slov, která tu již padly. Slova nejsou s to pochopit podstatu stvořitele, ale dokáží jej vyjádřit a lidé to tak dělají po věky věků. Tito stejní lidé však nedávají všemu to co si zaslouží. Jsou to tedy nádoby hříšné, protože stvořitel si přeje aby každý člověk našel to, co potřebuje k životu a přitom dával ze sebe to nejlepší. Těmito slovy častuje stvořitel své stvoření  a lidé chápou tyto slova tak, že dávají všemu co jim přísluší. Od těchto slov pochopení budou se odvíjet další slova, které již nebudou slova víry, ale věděním, které opanuje stvoření. Člověk se tak posune dál a nebude člověk věřícím, ale vědoucím. Vědoucím dobrého a zlého, což není náboženská podstata, ale je to podstata tohoto světa. Zrušit náboženství (str.12)Takové téma by bylo na dlouho diskuzi, proto uvedu jen dva příklady proč to nedělat:1.První případ je ten, že život člověka je jako náboženství, kdy člověk koná tomu čemu věří. Těmito slovy nebudete chápat, přesto taková je pravda. Lidé jsou takoví, že jednají a to tak, že chápou má slova jako svoje a od toho se odvíjí celý náboženský systém. 2.Druhý případ je takový, že jen lidé pochopíci sami sebe naleznou mne. Tato slova budou určena vědomým duším, které jdou světem jako vítězové. Ne osobního vítězství, ale života nad smrtí. Revoluce a strach (str.12, 13)Toto téma je revoluční jako sama počáteční slova Karla Marxe: „Budete jako já, revolucionáři života“. Těmito slovy chápající člověk našel toho, kdo napsal tuto esej. Bude to však člověk, který tyto slova pochopí'? Doufám, že ano a lidé tak najdou o co jim jde, po celou dobu existence. Nabýt významu jako lidé a ne slouhové těch co vedou svět. Těmito slovy pochopte revoluci a to tím, že nebudete dávat do jejich rukou moc, která je mocí vaší, ale naopak je jejich mocí zbavíte a dáte jim pochopení stavu, který musí nastat, že jen člověkem bude poměřován svět a to takovým, který vědomě a s láskou a péčí člověka bude dávat všemu co si zaslouží a co potřebuje. Tohle bude skutečná revoluce a taková musí najít v nás svůj zárodek, jako našlo v dřívějších dobách slovo revoluce. Tahle revoluce nebude revolucí, dokud nepochopíme tento kamínek do mozaiky života. Že životem se bude poměřovat svět a My Budeme světem. Těmito slovy se loučím. Rozdělenost lidí (str. 13)Tato rozdělenost lidí vzniká tím, že lidé nebyli vyslyšeni. Lidé požadují strašně málo a ani to málo jim nebylo dáno. Tím málem je totiž vše. Nabýt důležitosti života jako člověk tím, že pochopím vše  a budu pozitivní složkou stvoření. Těmito slovy častujeme svět a těmito slovy jej poměřujeme. Kdo by nechtěl být pozitivní složkou světa? Jsou lidé, kteří chtějí a dokáží to, přesto většina ne. Proč? Protože jejich vědomí je slabé a nedosahuje poznání stvořitele. Tímto stvořitelem jste vy sami a to tím, že pochopíte celek. Tento celek tak má spoustu úvah a nedá se odbýt jednoduchými slovy, přesto lidé musí žít. Proto vzniká vše tohle, protože život se musí žít. Co je to za systém, který věří sám sobě, vývoj (str.15)Systém, který panoval před staletími a panuje je ten stejný. Kdy kapitál je hybnou silou člověka. Tento systém však je již neživotaschopný, protože se za celou dobu svého působení se nic nenaučil. To hlavní co měl pochopit, že jsou i jiné hodnoty, než kapitál, postupně erodovaly až nakonec zůstal jen ten čistý kapitál, kolem kterého se vše točí. Jak jistě chápete je tohle poslední stadium stavu, než vše bouchne a zřítí se do propasti. Přesto systém dělá vše, aby se tak nestalo. Povede se mu zachránit sám sebe? Tahle otázka je těžká na vysvětlení. Abychom pochopili co bude, musíme se podívat, kde jsme. To, kde jsme neodpovídá situaci člověka v době ve které žijeme. Cítí to lidé, cítí to systém, proto se snaží udělat z tohoto systému systém nevolnický, protože jak správně chápu nic jiného jim nezbývá. Tento nevolnický systém, který plánují má však pachuť toho co by lidé chtěli. Lidé by chtěli žít a to ne tak, jak jim káže systém, ale jak to chápou ni. To že lidé jednají podle systému je nabíledni. Lidé však musí jít vlastní cestou a nechat systém tam kde je. Být lidmi a toto lidství přetransformovat v nový systém. Že nemožné? Ne tak zcela. Lidé nechtějí naslouchat sami sobě, když jim to nic nedá, ale tahle situace tento poslech vyžaduje. Kdo jsem a kam jdeme, na tuhle otázku hledali odpovědi dřívější myslitelé. K čemu došli? Došli k tomu, že jen z lidí může vzniknout systém, který chtějí. Z nikoho jiného nevznikne nic funkčního. To že se nám vnutí systém, který bude zelený, je stejné jako by byl modrý a nebude pro společnost znamenat nic. Bude to jen jiná forma otročiny. Lidé musejí jít jinudy. A nyní bych si dovolil navrhnout kudy by lidé měli kráčet:Naše kroky musejí být skutečně našimi kroky, tedy pochopit situaci. Lidé jsou lidmi, protože chybují, přesto jejich chyby jsou jim umožněny v čase se jich zbavovat, pokud jsou tvořivou součástí všeho. Na samý počátek si tedy položíme otázku, hledáme dokonalost, nebo systém, který bude lidský a bude se vyvíjet spolu s člověkem? Lidský systém nebude nikdy dokonalý, protože dokonalost je vyhrazena Bohu. Systém, který by měl opanovat člověka by měl mít za vzor systém, který panuje v systému Božství a lidství. Tento systém doplňuje sám v sobě to co jednomu chybí, doplní druhý, kdy oba tvoří jedno. Tímto systémem by se dal poměřovat svět a tímto pochopením, by se dalo realizovat to, že co nechápu já, chápou druzí. Ona bezprostřednost je tak zárukou toho, že systém se bude vyvíjet ne v jednostrannosti, ale mnohosti a o tu nám tu půjde v prvním případě. Jen díky mnohosti je umožněno lidem pochopit svět, který je sice jeden, ale je složen z nekonečných forem vstupů. Tyto vstupy se nedají řídit, ale dají se pochopit, tím, že dám všemu co mu přísluší. Jen tímto uvedu systém do souladu a systém bude funkční dokud lidé budou chtít žít. Tímto systémem se dá poměřovat svět a ne tím, že svět bude systémem, ale že systém bude chápat svět jako chápe člověka. Tímto pochopením se utváří ona vzájemnost, která již nebude záležitostí člověka a Boha, ale bude vzájemností všech. Což může povýšit všechny zúčastněné. Tímto bych se rozloučil.