Základ zde je uvědomit, jak se tvoří vědomí člověka a jeho generace, vtom je tzv. zakopaný pes. Každý, kdo se zde narodil a narodí, tak nemá dnešní vědomí, nemá žádné. Jelikož jsou, ale generační vývoje vědomí shodné, tedy jsme schopni vytvořit společné zájmy, hodnoty, ale i fáze vývoje kdy se učíme chodit, mluvit, sociální a další komunikace, tak je to do určité míry "řízeno" genetickým programem, jež zajistí, aby novorozenec došel vývojem do dospělosti a uměl se zapojit do života a vnímal všechny projevy prostředí, hrozby atd. Navíc tento "program" má vlastně dvě cesty, jednu mužskou a ženskou. Jinak řečeno, my se na to díváme tzv. zevnitř, někde napůl své cesty k stabilní formě vnímání reality v dospělosti, a když se podíváme kolem sebe a do dalších civilizací, tak těchto stabilních fází je několik. Tím pádem jsou ve společnosti určité tzv. archetypy lidí, jež vytváří společenské skupiny s určitým zájmem a tahem, od rodiny, k náboženství, k umění, vědě ... Tedy každá generace má určité procento zastoupení, a to se zde stále opakuje v každé generaci dokola. Pak tu jsou vlastně i fáze dospívání a ty se projevují k snaze reformovat společnost, a řešit společenské a okolní děje, zde jsou typické projevy jako je ekologie, hodnoty, tradice, chování společnosti, snaha vstupovat do dějů cizích společností atd. Zatím, ale zde není zkušenost z myriády zpětných vazeb, tak to společnost je s každou generací takto "ohrožována" ve svém stabilním těžišti, a navíc, jelikož si každá generace tvoří základy vědomí ve své době, a ta buď společnosti přeje, anebo nikoliv, tak je vlastně její bernou mincí hodnot. To je vlastně další zákon. Tady je pak ještě další zákon, tzv. vychylování těžiště společnosti, mezi dynamickou vnější přírodní a planetární, realitou, a naší lineární časovou kterou vytváří naše vědomí, mozek, kde navíc nám chybí, časová synchronizace.

Ta ani nemůže fungovat v režimu, kdy se každý den ve spánku odpojíme od vnějšího světa, a druhý den, zase připojíme, ale už jsou jiné priority.

Tím pádem nemáme cit a inteligenci, vnímat děje v delších časových úsecích, tak že reagujeme jen na projevy v našem denním okně vnímání reality, a jednak ztrácíme zřetel, jak se generačně společnost posouvá mimo své těžiště, ale i ten generační koloběh objevování Ameriky, jež už mají starší generace za sebou anebo jsou na hřbitovech.

To vlastně vše sloužilo k jedné evoluční cestě člověka, jež tu byla po statisíce let, a bylo nutné řešit jiné potřeby než dnes.

Hlavní bylo udržet svůj kmen, naživu a mít potomky. Dnes už jsou podmínky jiné, neboť předchozí generace nám zajistili určitou nezávislost na sezonnosti přírody, dále nám dali osobní svobodu, volný čas, vzdělání, i stát.

To už je ale jiné evoluční prostředí. Je potřeba se pohybovat a mít inteligence, cit pro větší formáty vnímání dějů v časech, uvědomit si a vnímat tent program a neustálý koloběh znova a znova tvoření vědomí i každého zde a jeho generace.

Je to vlastně jako kdybychom se dívali jedním okem jen na blízko, druhým okem do dálky, a k tomu ještě duálně, kde na blízko vidí muž a do dálky zase žena. Tedy to formují naše mozkové hemisféry.

Přitom zrak, a sluch jsou párové z určitého důvodu. Umět vnímat prostor a děje v něm.

To je evoluční historická cesta naše, ale dnešní realita už je jiná a zde potřebuje, aby to bylo funkční párově a tím pádem vlastně jsme dostali klíč k plné realitě kde je všechno jinak, a mnohé se zjednoduší ... .

Ten odstavec...'zrušit náboženství' mi dal dost práce dešifrovat. Nepochopil jsem, co tím chtěl básník říci.

Novou společnost budou budu budovat dnešní náctiletí, jejichž úvahy o tom v jak utvářené společnosti chtějí žít, se diametrálně liší od našich představ. Tak pro nás je zcela zbytečné se zabývat tímto tématem.