Zkreslené vidění – Většina

Patřit k většině není nic, na co by měl být člověk hrdý. Znamená to, že se stal součástí davu, může jít o jistý druh rezignace, odevzdání se. Být většinou je zapadání do průměru. Většina nic nového ani dobrého nikdy nevymyslela.

 Davovost, stádnost, nemyšlení vlastní hlavou, průměrnost. Nad těmito tématy se často s Čulibrkem zamýšlím.

 Problém většiny vězí především v tom, že si nárokuje patent na pravdu. Což neznamená, že ji má. Často se za čas ukáže, že všechno je jinak a nic není tak, jak to vypadá. Slunce a hvězdy se neotáčejí kolem Země, papež není neomylný, kámen mudrců alchymisté neobjeví, perpetuum mobile nelze sestrojit a ani komunismus není posledním stadiem lidských dějin.

 Spoléhání na většinu vede k zaostalosti a zakonzervování. Tak se stalo, že občané států RVHP v Orwellově roce závistivě šilhali směrem k západu po barevných televizích, digitálních hodinkách a kvalitním kakau. Většina nesvéprávných poddaných tehdy sice tiše brblala, ale jen menšina se ozývala. Že prý není dobré zakazovat šířit jiné než oficiální názory, jakoukoli hudbu, vydávání samizdatů, šmírovat podezřelé disidenty a tak dále. Ono i právě toto souviselo s oním kvalitním kakaem. Většina mlčela a podepisovala rezoluce proti Chartě 77, kterou si ani nemohla přečíst. A přiznejme si – ani o to nestála. Kdo by se zajímal o politiku? Oni si stejně udělají, co chtějí. Práce, hospoda, chata a občas dovolená v Bulharsku.

 Stále víc a více mi ona doba připomíná dnešek. Jen s tím podstatným rozdílem, že tehdy byl nepřítel jasný. V normalizačním bahně jsme se uměli brodit celkem úspěšně. Tedy my, šedá zóna. Většina, která nejčastěji a nejdéle mlčí a přizpůsobuje se poměrům. Částečně ze zbabělosti a zčásti z odpovědnosti za své rodiče a děti. A někdo pro kariéru. Dnes se mocným podařilo roztříštit společnost na vzájemně se nesnášející názorové ostrůvky, které se nedokáží domluvit ani na tom, zda je káva zdravá. A nadnárodní zločinecké gangy jsou natolik srostlé s politikou, že je téměř jedno, kterou stranu kdo volí. Nejsou sice většinou, ale propagandou ji ovládají a represivními složkami jí vládnou. Zmocnily se liberální ideologie a zastaví je jedině vzpoura davů, až své mocenské požadavky a nároky přeženou. Nevím, jak bych nyní obstál sám před sebou, být policistou, soudcem nebo novinářem.

 Nedat na názor většiny znamená být sebou, ačkoli člověk při tom může trpět diskriminací, odsouzením pro odlišnost a jinakost a nepochopením. A není dobré zapomínat, že na společné lodi platí, že když všichni blázni jsou na jedné straně, loď se pravděpodobně brzy převrátí.

 Umíte dobře plavat?