Zkreslené vidění - Pomluva a pravda

Pomluva žije svým vlastním životem bez jakéhokoli ohledu na pravdu. Nezesměšňujte se marným vyvracením pomluv. Je to stejně pošetilé, jako chtít nabrat vodu cedníkem.

 Pokud vás někdo pomlouvá, patrně vám něco závidí. Nepokoušejte se o uvedení věcí na pravou míru – ono je to stejně marné. Pomluva si po vypuštění už žije svým životem. Čím je uvěřitelnější, tím je trvanlivější. A je-li pravdivá, tím hůř.

 Počátkem osmdesátých let jsem sloužil coby vojín u pohraniční stráže v Chebu na velitelské četě. Někteří z nás se po večerech scházeli k debatám, pokouření a popití čaje, případně francovky nebo vína. Při tom jsme poslouchali Mertu, Hutku, Nohavicu a Nose, nebo hráli na banjo a na kytaru. Říkali jsme tomu Fetklub. Po necelém roce jsem byl převelený kamsi do lesů, na rotu a na čáru. Nikdo mi to přímo neřekl, ale asi proto, že Fetklub provozoval podvratnou činnost. A prý jsme tam i fetovali. Říkalo se. Další dva z nás snad také odsunuli někam pryč. Přesto zbylí kamarádi ono společenství přes všechny pomluvy udrželi. Do konce vojny.

 Na pomluvách, drbech a lezení do soukromí je založen bulvár a vůbec společenské časopisy. Také privátní televize mají ke skandalizaci blíž, než televize veřejnoprávní, která se více zabývá indoktrinací a propagandou. Mně je úplně šumafuk, na kterém chodníku ležela známá herečka, kdo koho s kým podvádí, nebo co se povídá o Karlu Gottovi. Ale je dost lidí, kteří si kupují Blesk, Chvilka pro tebe má svou stálou obec konzumentů a americké seriály na Nově sráží vkus i IQ početnější skupiny diváků, než kolik je čtenářů všech knihoven v republice.

 Čas od času zde tvrdím nebo naznačuji, že politici kradou, jsou zaprodaní, lehce podplatitelní, lžou a zrazují vlast, morálně selhávají, nezáleží jim ani na vlastních voličích, natož pak na ostatních lidech, hledí jen na svůj prospěch, nedodržují sliby, jsou arogantními sebestřednými prasaty, kterým není radno věřit ani jejich jméno. Nemám-li na to ale důkazy, jde o pomluvy. Tedy šlo by, kdyby se nejednalo o politiky. Což jsou jednak mí (naši) služebníci a nemám je jak jinak hnát k zodpovědnosti, a potom jsou většinou i tak chráněni imunitou vůči trestnímu stíhání. Nic špatného a nepravdivého bych se neodvážil říci třeba o svých spolupracovnících, manželce Milence, kterémkoli sousedovi a ani o paní z trafiky, kam chodím na kafe.

 A není pravda, že jsem líný, nevzdělaný, zpívám falešně a jsem upocený tlustoprd!

 Ale jo, je.