Bolívie - 5. díl: Z Uyuni do La Pazu
Uyuni je svérázné a pestré. Stačí vylézt z hotelu, který je přímo na hlavním bulváru rozděleném na dvě strany s ostrůvkem uprostřed, na němž je spousta industriálního umění a kolem barevné domky.
Hned za rohem od hotelu je pěší zóna. Z hotelu je dobře vidět, jak kolem dokola je celá řada rozestavěných domů, na nichž je vidět spousta obnažených cihel a obnaženého betonu. Domy přitom působí obývaně. Tedy alespoň v centru. Na periferii je to horší, tam jsou rozestavěné celé bloky. Náš průvodce Enrique říká, že se z Bolívie jezdí za prací do Chile a stavba domů se posouvá etapově jak zrovna jsou peníze.
Pěší zóna končí prostorem, který je podivným hybridem mezi nádražím a tržnicí. Kolem pobíhají dámy, které vykřikují Oruro Oruro, Sucre Sucre. Všude je spousta divoce polepených autobusů a ještě divočeji polepených maršutek. Radost pohledět.
A mezitím vším občas projde po bulváru celý batalion s kapelou, protože i vojenská přítomnost je nedílnou součástí maloměsta.
Hned u hlavního bulváru je také železniční stanice. Železnice má v Bolívii obrovskou tradici. Budovala se od 70. let 19. století především aby propojovala stříbrné doly a dopravní uzly. Jenže když stříbrná horečka opadla, upadla i infrastruktura. Výsledkem je, že mapa tratí pro osobní dopravu vypadá chaoticky.
Do Antofagasty v Chile je železnice provozuschopná, ale není pro osobní dopravu. Do Villazonu na hranici s Argentinou jedou 4 vlaky týdně, všechny noční a 300 kilometrů dlouhá trasa trvá 9 hodin, o 3 hodiny déle než autobus, který jede několikrát denně. Na sever do Orura je to podobně.
I proto padne volba na autobus. Cesta z Uyuni do La Pazu s přestupem v Oruro trvá zhruba 7 hodin, což je při 500 kilometrové vzdálenosti a bolivijských podmínkách skoro jako teleport. Ani draho to nevyjde, v přepočtu 200 korun českých na osobu. Přitom jde o autobus, v němž jsou v řadě 3 sedadla a sedačka se dá sklopit do úhlu 150 stupňů s vyjíždějící podložkou na nohy, takže takřka ležíte.
Při západu Slunce jsme v centru La Pazu a vrháme se do anarchie hlavního města. O něm příště.
Jan Vaverka
Kolumbie - 8. díl: Do Bogoty za jídlem
Kulinářská Bogota má vše. Komorní podniky, i obrovskou čtyřpatrovou restauraci, zapadlé bistro s exotickým masem i místo, kam zajít na fermentovanou kukuřici.
Jan Vaverka
Kolumbie - 7. díl: Bogota v jedné fotce
Předešlý blog ukázal Bogotu z různých stran. Co si z toho vzít? Jak jí porozumět? Zkusím na to jít i trochu jinak.
Jan Vaverka
Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu
To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Argentinský prezident si rýpl do choti španělského premiéra. Madrid žádá omluvu
Španělská vláda v neděli oznámila, že se rozhodla odvolat španělskou velvyslankyni v Argentině. A...
Na abertamské křižovatce během pár dní hořelo další auto, všichni stihli utéct
Druhý požár osobního automobilu na v podstatě totožném místě v rozmezí pouhých několika dní...
Za Raísího truchlí Rusko i Hamás. My to nebyli, ujišťuje Izrael
Do Íránu po smrti prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána míří...
Zemřel advokát Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské obchodní komory
V neděli 19. května zemřel ve věku nedožitých 65 let advokát, filantrop a prezident Česko-izraelské...
- Počet článků 140
- Celková karma 14,57
- Průměrná čtenost 660x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.